Balzám Višněvského: odpudivý medikament neobyčejného významu

Účinný léčebný prostředek má lidový název višňák nebo višňová mast. Kdo by ale hledal spojitost s tímto oblíbeným letním ovocem, bude zklamaný. Po něm v něm není ani památky a nemá s balzámem vůbec nic společného.

Stoletý medikament obstojí v konkurenci moderních léčiv

Medikament je pojmenován po svém autorovi, kterým byl vynikající sovětský vojenský chirurg – Alexandr Vasiljevič Višněvskij. Ten s poněkud odpudivě působícím balzámem hnědavé barvy přišel v roce 1927 ve svých 53 letech a ani téměř po století neztrácí jeho vynález na významu.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Mnoho moderních lékařů na něj nedá dopustit a považuje ho za unikátní prostředek především při léčbě kožních onemocnění, který nelze jen tak snadno nahradit. Má na tom podíl zejména jeho neobyčejné složení.

Válka přinesla problémy s důležitou surovinou

„Jedná se o suspenzi tribromfenolátu bismutitého v ricinovém oleji. Další substancí je dle originálního předpisu peruánský balzám, který se později začal nahrazovat dehtem,“ popisuje Ivana Lánová, vedoucí lékárnice a odborná konzultantka lékáren BENU.

Peruánský balzám je označení pro aromatickou pryskyřici ze stromu jménem vonodřev balzámový Pereirův, který roste ve Střední Americe. Původ zavádějícího označení má kořeny v historii. Tehdy byla pryskyřice do Evropy odesílána z přístavů v Peru, i když z této oblasti strom nepochází. Její export přitom probíhal už od 17. století, v tomto období byla také poprvé zdokumentována v německém lékopisu.

Přečtěte si také:

Lékárnička před sto lety: Benzín na čištění okolí ran, čpavek proti mdlobám a kapky na křeče

V dnešní době, kdy je hlavním světovým vývozcem peruánského balzámu Salvador, se používá v medicíně, farmacii, potravinářství i výrobě parfémů. Během 2. světové války se však tato látka stala nedostupnou, a protože po vynikajícím medikamentu byla nesmírná poptávka, čekal jeho vynálezce nelehký úkol. Musel přijít na to, čím nedostatkovou pryskyřici nahradit. A nemohlo to být ledacos, mělo jít o alternativu, jejíž účinek bude shodný, nebo minimálně velmi podobný, a přitom nebude problém ji kdykoliv získat. Důležitá byla rovněž její cena.

Náhradu za americkou pryskyřici poskytla bříza

A doktor Višněvskij řešení našel. Peruánský balzám vyměnil za březový dehet. Bříza bělokorá roste na území někdejšího Sovětského svazu ve velkém – a nejenom tam je prastarou součástí lidového léčitelství.

Suspenzi s novým složením tak mohli využívat i lékaři pro zraněné vojáky v polních nemocnicích. Její skvělé účinky nacházejí využití i v dnešní medicíně.

„Višněvského balzám působí dezinfekčně, protizánětlivě a má lehce znecitlivující účinek. Urychluje ohraničení zánětu a jeho vyhnisání a zhojení, dále podporuje vstřebávání zánětlivého výpotku a urychluje regeneraci tkáně. S těmito vlastnostmi se ‚višňák‘ výborně hodí na zanícené záděry kolem nehtů, na zánětlivé akné nebo také na zarudlé boláky na krku, a to i pro děti,“ popisuje léčebné účinky Jana Šimlová, dermatoložka z pražské Polikliniky AGEL.

„Výborně se také uplatní při léčbě růže (erysipel), červenky (erysipeloid), postupujícího neohraničeného kožního zánětu – červených fleků na kůži (flegmona), nežitu (furunkl a karbunkl), hlízy (absces), hnisavého zánětu nehtového lůžka (paronychium), zánětu podpažních potních žláz (hidrosadenitis axillaris), zánětu povrchních křečových žil (varikoflebitis), sekundárně infikovaných kožních vředů jiného původu,“ pokračuje lékařka.

Výhodou je podle ní také dostupnost v lékárně bez předpisu a dobrá léčivá schopnost přípravku. „Jen pozor na slunění, ošetřované plochy by neměly být na slunci, hrozí zarudnutí a spálení,“ upozorňuje. Balzám totiž obsahuje fotosenzitivní látku.

Dnes lze „višňák“ získat ve dvou verzích

Višněvského balzám je volně prodejný a vyrábí se ve dvou variantách. Jedna obsahuje peruánský balzám, druhá obvykle bukový dehet, který nahradil dehet březový. Zůstalo tak jak u výroby podle originální receptury, tak i podle inovovaného složení z časů nedostatku peruánského balzámu, zapřičiněného válečnými podmínkami.

„Dnes jsou na lékárenském trhu k dispozici oba druhy. Přípravek se obvykle používá jednou denně po dobu jednoho až dvou dnů. Nanáší se na gázu a přiloží na postižené místo. Délka léčby je závislá na rozsahu postižení a na rychlosti hojení. Pokud nedojde do tří dnů k ústupu obtíží, nebo naopak dojde ke zhoršení, objeví se nežádoucí účinek, léčbu je nutné přerušit a poradit se s lékařem. Višněvského balzám se nedoporučuje aplikovat do otevřených hlubokých ran nebo při přecitlivělosti na obsahové látky,“ upozorňuje Ivana Lánová a dodává, že těhotné nebo kojící ženy mohou tento přípravek používat na doporučení lékaře.

Verze s dehtem má díky němu charakteristickou vůni, připomínající uzeninu nebo maso z komína. „Pacienti obecně preferují spíše ‚voňavější‘ verzi s peruánským balzámem. Někomu ovšem může vyhovovat (více působit na psychiku) výraznější ‚uzené‘ aroma bukového dehtu. Obecně se však od dehtů jako léků první volby upouští kvůli potenciální karcinogenitě,“ uvádí Petr Harant, šéf centrální laboratoře lékáren Dr. Max.

Farmaceut zároveň připomíná, že v současné době je možné se setkat s dočasnou nedostupností balzámu Višněvského: „Problémy s krátkodobými výpadky jsou i v běžných časech, nyní v čase epidemie COVID-19 je přeshraniční transport potřebných ‚exotických‘ surovin ještě komplikovanější a netýká se to jen těch, které se používají při výrobě Višněvského masti.“ V online lékárnách produkt najdete například pod označením Suspensio Višněvski.