Existuje mnoho odrůd banánů a také mnoho různých kříženců těchto odrůd. Takže zahodit Cavendish a začít pěstovat jiné odrůdy, a pokud možno nespoléhat celosvětově jen na jednu jedinou.
Má to jedinou "nevýhodu"-vynálezci různých zbytečných GMO ptákovin by utřeli hubu.
Řešení(v podstatě správné a logické), které navrhujete je sice dlouhodobějšího rázu, ale podle mne už se s tím ve světě začalo bez ohledu na vývoj GMO rostlin.
Pro zájemce odbornější pohledy:
1)Příčiny rozšíření fusariozy
V Jihovýchodní Asii se počátkem 21. století masově šíří tzv. panamská nemoc způsobená houbou
Fusarium. Je to mj. způsobeno tím, že se pěstuje výhradně genotyp odrůdy Cavendish.
Rostliny jsou stříkány až 40× do roka, místo aby byla dána přednost vývoji odolné transgenní odrůdy.
Na banánovníku trvale přežívá bakteriální hnědá hniloba (Ralstonia solanacearum; zdroj: VÚRV),
která způsobuje hnědé skvrny na plodech. Urychluje rozklad odumřelých pletiv (transport živin)
i rozklad plodů (transport semen a živin), agresivně napadá mladé rostliny mnoha jiných
rostlinných druhů v okolí. Může však napadnout i pole s bramborami či některými dalšími
plodinami (u nás větší škody zatím jen na bramborách). (VÚRV)
Česko je ve výzkumu netopýrů velmoc
GMO plodiny a zavedení případných geneticky upravených rostlin banánovníku do oběhu může mít významný vliv na
významné opylovače banánovníků, jimiž jsou právě netopýři.
"Netopýři jsou po hlodavcích druhá nejpočetnější skupina savců, existuje přibližně 1200 druhů netopýrů.
Jaký význam mají netopýři pro náš ekosystém? Stále více se ukazuje, že tito živočichové hrají zásadní
roli v globálních ekosystémech a svým zapojením do složitých potravních sítí mají
i nemalý ekonomický význam pro člověka: chrání zemědělské plodiny před přemnožením
škodlivého hmyzu, zajišťují opylování mnoha důležitých plodin
(z těch pro nás známějších např. banánů) a snižují početnost krevsajícího hmyzu,
který může přenášet některé nebezpečné nemoci."
ČLÁNKY DO MAILU