Baňkování: Příjemné týrání těla

Terapeut Peter Kovačovič z Centra trvalého zdraví v Praze – Cordeus, mne nejprve uvolnil a zahřál klasickou relaxační masáží. Zmapoval si tím problematická místa na zádech, kterým se pak více věnoval. Náhle se ozvalo cvaknutí plynové pistole a já začala mít strach, jestli to nebude bolet nebo dokonce pálit. „Za celou svoji praxi jsem ještě nikoho nespálil,“ uklidňoval mě masér a mně nezbývalo nic jiného, než mu důvěřovat.

Celé to bylo velice rychlé, ani jsem se nenadála a měla jsem baňku přisátou na bedrech. Díky teplému vzduchu vznikl v baňce podtlak. Po přiložení na tělo se do ní vsála kůže, včetně vrchní vrstvy tuku, vaziva i svalstva. Jednotlivé vrstvy tkáně se od sebe oddělily a srovnaly se. Baňkování je vlastně takový „úklid“ organismu. Nikoli však jen povrchu, jak by se mohlo zdát – baňka dokáže působit hodně hluboko a může ovlivnit i činnost orgánů.   

Terapeut postupně nažhavil dalších sedm baněk a různě s nimi kroužil nebo jinak pohyboval po celé ploše mých zad. Na problematických místech je vždy nechal chvilku působit a sledoval, co se děje uvnitř skleněné nádoby. Baňka se může orosit a místo, kde je přisátá, zčervená a dokonce po ní mohou zůstat modřiny. V zásadě platí, že čím červenější je tkáň v baňce, v o to horším stavu je daná oblast. Například já jsem měla mnohem červenější pravou část zad než levou. Zřejmě od nošení počítače na jednom rameni. 

Díky baňce dojde k prokrvení daných oblastí. Krev se pročistí, detoxikuje a celkově se zlepší imunita. 

Jako šrouby do těla

„Baňkování je velice specifickou terapií a ne každý ji má rád. Pak jsou ovšem lidé, kteří baňky zbožňují a vyžadují,“ říká Peter Kovačovič. Já se hlásím spíše k těm druhým – baňkování mi bylo vlastně velice příjemné. Dokonce mi ani nevadilo „šroubování“ baněk, které ve mně budilo dojem, jako by Peter Kovačovič moji kůži utahoval. Mírným točením nádoby se totiž ulehčuje pohybu baňky po povrchu těla.  

• 
• 
• 

Dalších 15 fotografií

Baňkovat lze na celém těle, i na kloubech nebo obratlích. Čínští mistři dokonce baňkují i temeno hlavy nebo tváře. V našich krajích se spíše zaměřujeme na problémové partie, například zmíněné klouby nebo hýždě a stehna, kde baňkování pomáhá proti celulitidě.

Baňky jsou různých velikostí a nemusejí být jen skleněné. Staří čínští mistři prý používali baňky hliněné. V současné době se vyrábějí i z umělé hmoty, nebo jsou baňky gumové. 

Pokud chcete, aby byla terapie účinná, měli byste podstoupit baňkování alespoň třikrát v týdenních intervalech.

Foto: Ivana Dvorská