Názor k článku Barevný článek o černém kašli od Autor - Vážená slečno či paní, četl jsem Váš článek a...

Vážená slečno či paní,

četl jsem Váš článek a čekal jsem od něj po těchto velmi silných slovech opravdu mnohem více. Nedozvěděl jsem se ale nic nového. Tyto informace známe a máme - a uvažujeme s nimi, což se Vám asi nehodí do hezké teorie o škaredých odpůrcích očkování. Především milá paní - nikdo tady nebagatelizuje riziko onemocnění černým kašlem. To si velmi pletete pojmy nebo jste ten článek, na který zde reagujete, vůbec nečetla.

Soubor SZÚ, ze kterého jsem čerpal grafy naopak nedává odpověď na mnoho velmi významných otázek a Váš článek poté již vůbec ne. To už hezčí (a opatrnější) je článek prof. Beraana v Medical Tribune, který jsem také odkazoval.

Buďtě prosím natolik korektní (sama k sobě) a odpovězte tedy na tyto otázky tak jak na ně "znáte" svou odpověď, kteropu podle Vás úmyslně překrucuji:

1.) Proč byl v letech 2009-2012 nejvyšší výskyt černého kašle u očkovaných dětí ve věku 14-19 let a nikoliv u neočkovaných novorozenců případně u neočkovaných seniorů?

2.) Proč byl v letech 2009-2012 nejvyšší výskyt černého kašle u očkovaných dětí ve věku 14-19 let, ale již velmi výrazně nižší výskyt u očkovaných jedinců vě věku 22-28 let? (Ty populace jsou co do počtu zhruba stejné.)

3.) Jaká vědecká informace vylučuje nebo hovoří silně proti tomu, že očkovaní jedinci mohou prodělat onemocnění černým kašlem jen ve velmi mírné formě a být po tuto dobu pro ostatní jedince infekční?

4.) Co lze očekávat od přeočkování jedinců, kteří po 3-12 letech od očkování přestali být účinně chránění? Myslíte si, že lze použít stejné předpoklady a předpokládat tedy stejné výsledky jako v případě primo-očkování dosud neočkovaných malých dětí? Jako vědecké zdroje hovoří pro Vaše předpoklady?

Rád si přečtu vaše odpovědi a ještě raději zdroje, které mi k těmto odpovědím odkážete. Pokud to bude ale na způsob Vašeho čelánku, tak mi to opravdu k ničemu nepomůže, to mi věřte...