Ještě jsem si pane Vavrečka vzpoměl na jednu věc (kterou jsem již zapoměl protože nestonám a nemusím se tím vitaminem C léčit. Chápejte jde o dva režimy: v knize popsáno jako farmakologický (využití vitamínu C pro léčbu podle poznatků ortomolekulární medicíny) a genetický (dodání tělu přirozené množství hormonu/vitamínu, který má problém si vyrobit), ten třetí nemá cenu zmiňovat (jde jen o podskupinu).
Jde o to, že když jsem začínal, tak jak jsem uváděl, že jsem se bál překyselení. Měl jsem nakoupen i vápník, hořčík. Později i zinek.
Mohu potvrdit, že vápník a horčík umožňují o mnoho zvýšit toleranční mez. Někdy se to může hodit.
**
Dále bych vás chtěl odradit od vitamínu C s postupným uvolňováním, obecně od jakékoli tabletované formy (která obsahuje spoustu příměsí).
Začínal jsem tak také. Jednak se snadno předávkujete a vzápětí poddávkujete, vůbec to nejde kontrolovat. Navíc to může nejednoho člověka, bez zkušeností, zcela odradit (nedostaví se výsledek, jen problémy, nemá nic pod kontrolou). Opravdu hrozí průjem (jsem si jistý že příjde) a s největší pravděpodobností nebude vůbec způsobený kyselinou askorbovou, ale nějakou příměsí. Vůbec o tom neuvažovat při nasazení vitamínu C jako léku (farmakologický koncept).
Od té doby co užívám čistou formu, tak jsem větší dávku v tabletách zkusil jen jednou a měl jsem z nějaké té příměsi vyrážku.
Ty tablety jsou dočasně přijatelné když někam pojedete a budete potřebovat tak do 6-8 g během 24 hodin a to jen krátkodobě (den, maximálně dva).