Názory k článku Barviva v potravinách míří pod lupu. Jíme jich moc?

Ať už jsou barviva škodlivá či neškodná, v každém případě barvení potravin je klamáním zákazníka - potravina předstírá, že je něčím jiným než ve skutečnosti, předstírá, že obsahuje něco, co v ní není. Už proto se snažím barvené potraviny nekupovat (ani ty s přírodními barvivy).

A už jste do polévky nakrájel mrkev, a polévka pak byla krásně žlutá? Pak jste ji přibarvil přírodním E160.
S barvivy to prostě není černobílé. I seznamy éček je třeba číst s rozumem ;)

Cynicky se dá taky říct, že neexistují nebezpečné látky, jen nebezpečná množství (a neexistuje nic, u čeho by by neexistovala neškodná dávka)

Ale ne, E160 je označení izolované chemické látky. Proto se jí také říká aditivum- že se přidává. Těžko označit za aditiva všechnu nakrájenou zeleninu, kterou přidáte do polévky....Ta poslední věta je už čirá demagogie, která překroutila kvalitu na kvantitu. To se samozřejmě výrobcům a legislativě líbí, když se mává pojmy "nebezpečné a bezpečné množství". Potom se jaksi vytrácí ten základ- kvalita, tedy o jakou látku či potravinu se jedná. Z tohoto úhlu pohledu jsme cíleně zvykáni na nepřirozené chemické látky v umělých potravinách.

Souhlasím - "přírodní E160" je nesmysl. A navíc mrkev nedávám do polévky kvůli barvě, ale kvůli chuti - a ta barva je důsledek.