Barvy ovlivňují naše uvažování, náladu i nákupní preference. Psychologie se teorií barev zabývala již mnohokrát a je dokázáno, že pokud se nám něco líbí takzvaně „na oko“, zaujme to naši pozornost a máme mnohem větší motivaci danou věc prozkoumat a následně většinou i vlastnit. Výrobci zboží jsou si dobře vědomi, že barevnost prodává a svých poznatků umí náležitě využívat v podobě správně zvolené marketingové a reklamní strategie.
Galerie: Potraviny s barvivem a bez
Barviva jsou nejpoužívanějšími přídatnými látkami v potravinářském průmyslu. Výrobci jimi podporují svou konkurenceschopnost a často neváhají přibarvit i ty výrobky, které to vysloveně nevyžadují. Ze zdravotního hlediska je takový postup již méně pochopitelný. Odvrácenou stranou této mince bohužel je i to, že jsou čím dál tím častěji šáleny naše smysly.
Barvy, které vyžadujeme
Barevná limonáda nám chutná jaksi lépe než nápoj bez barvy, stejně tak zmrzlina či sladkosti. Sami zcela slepě požadujeme některé potraviny konkrétní barvy, pokud je jiná, než jsme zvyklí, něco je automaticky v nepořádku.
Například zcela běžná potravina – máslo. Jakou má mít barvu? Neznajíce některé biologické zákonitosti jsme si vybudovali potřebu požadovat žluťoučké máslo. Lidé z venkova, kteří výrobu másla znají z praxe, ví, že je žluté jen na jaře a v létě, kdy se dobytek pase na louce. V klasickém obchodě ale dostaneme žluté máslo po celý rok, protože výrobci našim představám rádi vyhoví a přibarví jej karoteny.
Přečtěte si: Éčka v nápojích: zbytečná, nebo dokonce nebezpečná
Z uzenin jsou dobrým příkladem párky. Jen ty růžové jsou pro nás ty pravé, protože přece takové mají párky být. Proto například výrobce Hurvínkových párků pro děti, firma Makovec, u svých výrobků předem varuje, že vzhledem k absenci barviv a konzervantů mají jejich párky přirozenou barvu syrového masa. Výrobek sice postrádá něco ze své optické lákavosti, ale díky kvalitnímu složení a vyloučení zbytečných éček je držitelem loga CEFF označující kvalitní potraviny bez konzervantů, umělých barviv, sladidel a glutamátu.
K tématu: Růžovou šunku „dělá“ chemie
Růžovoučký losos je obarvená treska
Barviva v potravinách mají své klady i zápory. „Pokud jsou potraviny přibarveny třeba kořením, jako je paprika, šafrán, kari a podobně, je to v pořádku, protože se jedná o látky veskrze přírodní. Tyto ingredience navíc dodávají jídlu nejen barvu, ale i chuť a obsahují mnoho pro tělo užitečných látek,“ upřesnila Jitka Palatová, zástupkyně projektu CEFF (více informací naleznete na www.ceff.info).
O projektu CEFF dále: Potraviny bez éček? Certifikát dostalo 70 výrobků
Stinnou stránkou četného používaných barviv je jejich schopnost zakrýt nedostatky výrobku nebo jej dokonce vydávat za něco jiného. Tuto situaci známe běžně z praxe a žádný koncový zákazník z ní nemá radost. Můžeme se tak setkat s růžovoučkým lososem, kterým je vlastně obarvená treska, nebo se žluťoučkým pečivem, jehož barvu neovlivňují domácí vajíčka od slepic krmených čerstvou kopřivou, ale úplně obyčejný kurkumin (E 100) či hůře syntetický tartrazin (E 102) či chinolin (E 104).
Podívejte se na podrobnosti: KATALOG: Emulgátory – není éčko jako éčko
Přibarvování je u řady potravin zakázáno
Vyhláškou č. 304/2004 Sb., je zakázáno barvit víno kromě portského a vermutu. Zákaz se vztahuje i na další potraviny, zejména produkty dětské výživy, med, ovocné šťávy a nektary, mléko, neochucené jogurty a sýry, chléb, maso, drůbež, zvěřinu, měkkýše a korýše. Trend šetrného používání barviv podporuje i projekt CEFF. Logo CEFF je pouze na potravinách, které neobsahují nejvíce sledovaná éčka, mezi něž patří konzervanty, umělá barviva, sladidla a glutamát. Uděluje ho nezávislá instituce, která potraviny namátkově testuje u Státního zdravotního ústavu. Logo je jednotné pro všechny výrobce potravin a tudíž lehce zapamatovatelné pro spotřebitele.
Do pečiva se obecně přidávat barviva nesmí. Pekaři ale využívají barvicí účinky přípravků z upravených obilovin, jako je například melta – a tak tmavý chléb nemusí být nutně ze žitné mouky a tím tzv. „zdravější“, ale může jít o normální pšeničný chléb, jehož těsto bylo přibarveno meltou. Některé chleby, jako například celozrnný, vícezrnný a různé speciální chleby je možno barvit karamelem (E 150a a E 150d).
Přečtěte si: Celozrnné pečivo, nebo jen obarvené? Jak se to dá poznat
Barvení masa je taktéž zakázáno vyhláškou. Tento zákaz ale neplatí pro masové a uzenářské výrobky včetně těch nekvalitních, kde je nezanedbatelná část masa nahrazena obilovinami či sójou a dobarvena například syntetickou červení (E 128 nebo E 129).
Kvalitní marmeládu musíte pečlivě vybírat
Džemy, rosoly a marmelády jsou skupinou, v rámci které dochází snad k největšímu klamání spotřebitele. Místo jahod se z větší či menší části použijí jablka, přidá se některá červeň, jahodové aroma a výrobek se nazve „ovocná směs“. Zákazník si pochutnává a výrobce je nepostižitelný. Skutečně kvalitní výrobek má na etiketě označení „extra“ nebo „výběrový“. V těch by zaručeně nemělo být obsaženo barvivo, což potvrzuje i méně výrazná až mdlá barva.
K tématu: GALERIE – První pomoc při nákupu potravin
Vzhledem k obrovské nabídce potravin v našich obchodech se opravdu vyplatí vybírat obezřetně. Pokud stojíte o kvalitu a nechcete se napálit, dejte si práci se studiem složení jednotlivých výrobků. Budete mít jistotu, že opravdu víte, co jíte.
ČLÁNKY DO MAILU