Batáty jsou často nazývané jako „sladké brambory“ podle své chuti, kterou se od brambor výrazně liší. Srovnávání s pro nás klasickým bramborem se tyto hlízy nevyhnou, minimálně pro svoji vizuální podobu, pestrost využití i výživové hodnoty.
Zdroj sacharidů, vlákniny a betakarotenu
Jistou zajímavostí v této souvislosti je, že jak klasické brambory, tak batáty jsou dobrým zdrojem sacharidů, přičemž celkově více sacharidů obsahují brambory, batáty ale obsahují více cukrů, což je důvodem jejich sladší chuti.
Batáty také obsahují vyšší podíl vlákniny, jejíž součástí je mimo jiné i pektin. Především jsou ale velmi významným zdrojem betakarotenu, což je zdroj vitamínu A. Ten má pro organismus množství pozitivních účinků – kromě zvýšení obranyschopnosti organismu představuje mimo jiné prevenci kardiovaskulárních onemocnění – a obojí se právě v současné době každému spotřebiteli velmi hodí, stejně jako schopnost látek z batátů snižovat v organismu hladinu cholesterolu. Důkazem přítomnosti vysokého obsahu betakarotenů je ostatně samotná barva batátů, obvykle sytě oranžová až červená.
Výhodou batátů také je, že je lze konzumovat i se slupkou a syrové. Je však třeba vědět, že svou nasládlou chuť získávají batáty až tepelnou úpravou, při které se v hlízách obsažené škroby štěpí na jednodušší cukry, přičemž zmiňovaný betakaroten je po tepelné úpravě lidským organismem lépe využitelný.
Univerzální potravina
Batáty pocházejí stejně jako brambory z jižní Ameriky a do Evropy byly dovezeny dokonce dříve než brambory.
V gastronomii, a to i v té naší, se ale ve větším měřítku uplatňují až v poslední době, možná i právě proto, že jsou univerzálně využitelné v zásadě při každé příležitosti.
Kromě značného potenciálu v rámci veganských a vegetariánských jídelníčků jsou zdrojem řady pro tělo prospěšných látek, z nichž zmiňovaný betakaroten představuje jen pomyslný vrchol pozitivní nutriční pyramidy, a navíc vypadají na talíři díky své výrazné barvě velmi atraktivně.
Batáty si můžeme vypěstovat, sází se po ledových mužích
Batáty lze samozřejmě kupovat v maloobchodní síti, kdo má ale zájem, může si je poměrně snadno pěstovat na zahradě. Nejvhodnější cestou je sázet do půdy již předpěstované rostliny v průběhu května, respektive poté, co odezní jarní mrazíky, tedy takzvaní „ledoví muži“.
Rostliny je nutné pravidelně zavlažovat, sklizeň pak probíhá v průběhu září. Hlízy se skladují v suchém, chladném a tmavém prostředí, což jsou podobné podmínky jako v případě brambor.
Při pěstování batátů je však třeba dodržovat mezi rostlinami dostatečnou vzdálenost, přece jen jde o poměrně velkou rostlinu, konkrétně tropický svlačec. Pokud má někdo o vlastní produkci batátů s co nejvyšším obsahem betakarotenu zájem, měl by také vědět, že nejvíce této látky obsahují hlízy s oranžovou dužinou.
Co uvařit z batátů? Záleží i na barvě
Právě barva batátů může být určitým vodítkem při způsobu jejich kulinářského využití.
Zatímco žluté batáty se doporučuje využívat například k výrobě hranolků nebo bramboráků, červené se údajně hodí spíše k zapékání.
Jak již bylo řečeno, batáty je možné konzumovat samostatně, velmi dobrou volbou je také použití batátů v různých salátech, vařené batáty poslouží jako alternativa brambor, v kombinaci s nimi (podíl 1:1) je pak možné připravit si batátovo-bramborovou kaši.
Receptů na možné využití lze najít celou řadu, a to jak pro zastánce veganské stravy (batáty a špenát, batáty a různé druhy zeleniny), nebo vegetariánské (batáty a vejce) a samozřejmě i pro „všežravce“, tedy v kombinaci se všemi druhy masa, sýrů a podobně, jak ukazují ilustrační fotografie.
Vzhledem k prospěšným účinkům konzumace batátů pro kohokoliv je každopádně vhodné, nejen jako alternativu brambor, zařadit i tyto původem jihoamerické plody pravidelně do svého jídelníčku, což není nic proti bramborám jako takovým. Jde spíše o další z mnoha cest, jako se stravovat zdravě a zároveň pestře, což vzhledem k barvě batátů platí i vizuálně.
ČLÁNKY DO MAILU