Beethoven v soukromí nebyl šťastný. Ohluchl a měl nemocná játra. Co mu je zničilo?

Už ve třiceti začal Ludwig van Beethoven (1770–1827) postupně ztrácet sluch a v pětačtyřiceti byl téměř úplně hluchý, což muselo být pro tak nadaného hudebního skladatele a milovníka hudby nesmírným utrpením. To ho samozřejmě přimělo k tomu vzdát se veškerého vystupování na veřejnosti. Dokonce jednu dobu uvažoval i o sebevraždě.

Zemřel předčasně a jako úplně hluchý. Co způsobilo jeho beznadějný zdravotní stav a jaká byla příčina jeho smrti? Dlouho se spekulovalo o tom, že měl kvůli alkoholu poškozená játra a zemřel na cirhózu. Nebo to snad bylo jinak? A mohl si nějak za svou smrt sám? Skutečná příčina jeho smrti v podstatě dodnes zůstává opředena tajemstvím.

Krušné dětství, nenaplněný osobní život

Jeho kariéra byla závratná a dočkal se velkého uznání, ale jeho osobní život nestál za nic. Nikdy se neoženil a nezplodil žádné dítě – to samo o sobě nemusí nic znamenat, ale skladatel se tím trápil, byť několik vztahů prožil a měl i pár dobrých přátel. 

Už jeho dětství bylo krušné, geniálního chlapce čekala jen tvrdá dřina týkající se hraní na hudební nástroje, a to často i v noci. Jeho otec později propadl alkoholu a zbyli mu jen dva bratři, protože nemocná matka brzy zemřela.

Kvíz: Syfilis, tuberkulóza, otrava, nehoda. Co zabilo slavné osobnosti?

Zatímco smrt některých slavných osobností je opředena tajemstvím, u některých je příčina toho, nač zemřeli, nezpochybnitelná. Nejspíše většinu příběhů z našeho testu znáte – schválně si udělejte náš kvíz, ať vidíte, jak jste na tom. 

Spustit kvíz

Naštěstí měl dobré přátele. V průběhu své kariéry učitele hudby se spřátelil s jednou rodinou z vyšších kruhů, která ho takřka přijala za svého, pak měl také celoživotního přítele, kterého poznal ještě jako studenta medicíny. A další přátele jej podporovali v hudbě, a to i po finanční stránce.

Když bylo Beethovenovi dvaadvacet let, zemřel mu otec, a to už byl po smrti i geniální skladatel Mozart, proto všichni nadějného Beethovena považovali za jeho nástupce. Seznámil se s mnoha významnými skladateli a také pracoval pod vedením zkušenějšího Josefa Haydna. Rád improvizoval v salonech šlechty a vystupoval s klavírem na nejrůznějších večírcích.

A došlo i na lásku. Bylo mu skoro třicet, když se zamiloval do jedné své žačky, dcery uherské hraběnky Anny Brunsvick, jeho další láskou byla mladá hraběnka Julie Guicciardi, které věnoval svou Měsíční sonátu. Bohužel ho ale čím dál tím více začaly sužovat zdravotní problémy.

Přečtěte si také:

Chopinovo srdce prozradilo tajemství příčiny jeho smrti. Pečovala o něj slavná spisovatelka

Od třiceti začal ztrácet sluch

Problémy sluchem se objevily kolem třicátého roku, údajně v osmadvaceti letech po jedné hádce se zpěvákem. Už v roce 1801 se opatrně se svými potížemi svěřil v dopisech přátelům a o rok později se na radu lékaře přestěhoval do malého rakouského městečka Heiligenstadt u Vídně, aby měl větší klid. Jeho uši byly postiženy tinnitem a postupná ztráta sluchu Beethovena znepokojovala natolik, že uvažoval i o sebevraždě, o čemž psal svým bratrům v dopise, který nikdy neodeslal a byl nalezen až po jeho smrti. Později už jeho hluchota nebyla tajemstvím a ani on si nepřál, aby tomu tak bylo. Statečně čelil svému osudu a skládal dál.

Ale vystupování na koncertech bylo stále obtížnější, a tak postupem let došlo k tomu, že se slavný umělec zcela stáhl do ústraní. Nepřestal však komponovat a čekala ho ještě spousta dalších úspěšných skladeb a oper. Na jaře roku 1811 onemocněl vysokou horečkou a byly mu doporučeny lázně, dnešní Teplice v České republice.

Tam se také o rok později setkal s Johannem Wolfgangem Goethem. Špatné zdraví ho ale nezastavilo před romantickou láskou k ženám, další lásku, devatenáctiletou dívku, požádal ve svých čtyřiceti letech o ruku, ale bohužel byl odmítnut. Je možné, že právě této neteři svého lékaře věnoval dnes proslulou sonátu Pro Elišku. O dva roky později měl poměr s vdanou Antonií Brentano a některé spekulace zohledňují i fakt, že mohl být otcem jejího syna.

Přečtěte si také:

Vášnivá láska, smrt dítěte, odcizení. Skladatele Gustava Mahlera nakonec zabila infekce

Rodinné problémy mu neprospěly

Následující období kolem roku 1812 až 1813 bylo pro Beethovena velmi těžké. Jednak jej trápila postupující hluchota, jednak byl až na občasný styk s prostitutkami sám. Navíc se snažil přesvědčit svého bratra Johanna, aby si nebral ženu, která už měla nemanželské dítě, čímž se spolu rozkmotřili, protože si ji Johann vzal. Druhý bratr mu dlužil peníze a nakonec zemřel na tuberkulózu. Následně se Beethoven s vdovou po bratrovi soudil o opatrovnictví devítiletého synovce Karla, kterého získal do péče a chlapec u něj později žil.

Později se opět u Beethovena projevily podivné zánětlivé horečky, které se opakovaly. V roce 1821 trpěl revmatismem a žloutenkou. I přesto dále pracoval a skládal hudbu. Usmířil se s bratrem Johannem, jehož sňatek dříve odsuzoval, a začali spolupracovat a navštěvovat se. Stejně tak se chtěl usmířit i s vdovou po svém druhém bratrovi, jehož syna Karla vychovával. Ale i vztah s Karlem byl napjatý, Beethoven se k chlapci choval možná až příliš přísně. Možná byl tento jeho vztah pouze nezdravou kompenzací toho, že sám neměl děti.

Vše nakonec mohlo skončit tragicky, protože se Karl, který se proti vůli Beethovena znovu vídal se svou matkou, pokusil o sebevraždu střelou do hlavy. Naštěstí mladík přežil a odjel na venkov, později sloužil jako voják v Jihlavě, kde si našel českou manželku a zplodil s ní pět dětí. Beethoven si ale očividně za své rodinné problémy mohl sám. Naléhal také na svého bratra Johanna, aby Karla učinil svým dědicem, bez ohledu na Johannovu manželku a její vlastní dítě.

Deset tisíc lidí na pohřbu

Beethoven byl v roce 1826 už velmi nemocný, kromě horečky se dostavila žloutenka, vodnatelnost, otoky končetin, kašel a potíže s dýcháním. Pomocí chirurgického zákroku mu tehdy lékaři odstranili přebytečnou tekutinu z břicha. Karl odešel do armády a svého strýce už nespatřil, napsal mu jen hezký dopis, v němž ho oslovuje jako svého otce.

Velký skladatel umíral a svého synovce učinil jediným dědicem. Beethoven na smrtelné posteli obdržel spoustu poct a darů, ale i přes veškeré snahy lékařů zemřel. Bylo mu 56 let a pohřbu se zúčastnilo snad 10 tisíc lidí. Pitva pak odhalila, že měl značné poškození jater. Mohl za to snad alkohol? Nebo šlo o jinou příčinu?

Přečtěte si také:

Syfilis, zánět kostí? Stále není úplně jasné, co přivedlo Bedřicha Smetanu k šílenství

Na co zemřel Beethoven?

Vědci z Harvardu, kteří prozkoumávali Beethovenovy vlasy, jež se dochovaly, zjistili, že skladatel měl ve svém těle velké množství toxických kovů, a to především olova, arsenu i rtuti. To všechno mohlo způsobit jak ztrátu sluchu, tak i silné poškození jater, na něž později Beethoven zemřel. 

Nejvyšší byly hladiny olova, které dle vědců skutečně mohly způsobit otravu, protože byly až 95krát vyšší, než by odpovídalo hladině normálu. Nakonec vědci ale prohlásili, že na otravu by tyto hladiny olova nebyly ještě dostatečně vysoké. Každopádně se také pokoušeli zjistit, jakým způsobem se Beethovenovi vlastně tyto kovy dostaly do těla.

Vědělo se, že octan olovnatý se kdysi běžně používal jako sladidlo a konzervant do vína, kterého prý Beethoven nevypil zrovna málo, navíc se víno uchovávalo v olovnatých sudech. Také součástí nádobí bývalo olovo. To ještě ale samozřejmě nepotvrzuje skutečnou příčinu jeho vysokých hladin olova v těle. Tyto kovy se zkrátka velmi snadno mohly dostat do těla kteréhokoliv člověka, navíc rtutí se kdysi běžně léčilo.

A co dalšího ještě vědci zjistili? Dědičné dispozice k poruchám jater a žloutence typu B, která poškozuje játra. Otrava olovem nebyla vůbec jednoznačně potvrzena, spíše vyloučena. Takže na co přesně vlastně slavný skladatel zemřel, se prostě a jednoduše neví. Ovšem ještě jedna teorie by tu byla. Rakouský patolog Christian Reiter už před dávným časem tvrdil, že Beethovena nechtěně otrávil jeho lékař Andreas Wawruch, který mu ordinoval sůl a placky s vysokým obsahem olova, což bylo pro pacienta s cirhózou jater, o níž lékař nevěděl, fatální.