Během covidového období byly farmářské trhy na rozdíl od obchodů s potravinami po velmi dlouhou dobu uzavřeny. Přitom malí farmáři, kteří tam své zboží dodávají, v mnoha případech nemají jiný odbyt. Tedy pokud pomineme prodej ze dvora, který ale tvoří jen minoritní část z celkového prodeje zboží.
Proč jsou farmářské trhy důležité nejen pro farmáře, ale i pro lidi a celkově pro město? To vysvětluje předseda spolku Archetyp, který v Praze pořádá farmářské trhy Náplavka, Kubáň a Heřmaňák, Jiří Sedláček. A jak významné byly a jsou takové trhy pro výrobce potravin, konkrétně mlékárnu Krasolesí, která dodává sýry i do michelinské restaurace Field nebo do Ambiente, poví její majitel David Kolman.
Farmářské trhy se z uzávěry jen těžce vzpamatovávají
Podle Jiřího Sedláčka se návštěvnost lidí na farmářských trzích od počátku pandemie do dnešních dní propadla o třicet, místy až padesát procent. Mohou za to restrikce, které na provozovatele trhů, ale hlavně na farmáře dopadly. Farmářské trhy byly totiž po většinu času během pandemie uzavřeny, později mohly mít jen částečně otevřeno, a dodnes se na ně lidé vracejí jen pozvolna.
„Opakovaně jsme se ptali, jak se k farmářským trhům postavili v Berlíně nebo ve Vídni, a vždy nám bylo řečeno, že obě tato města považují farmářské trhy za plnohodnotnou součást zásobování obyvatel potravinami, stejně jako jsou řetězce. Proto tam farmářské trhy zavírány nebyly, na rozdíl od České republiky,“ srovnává odlišné přístupy okolních zemí Jiří Sedláček, který se zlobí hlavně na politiky, kteří podle něj farmářské trhy nepodrželi, ale poškodili.
Farmářské trhy totiž považuje za nedílnou součást města. Díky nim mohou jejich návštěvníci nakupovat maloprodukci a každý týden si dopřát pravidelnou porci kulturního vyžití. „Producentům z venkova zas farmářské trhy zajišťují odbyt tam, kde mají lidé obvykle více peněz než lidé v regionech. Tedy ve městech,“ vysvětluje předseda spolku Archetyp.
Galerie: Farmářské tržiště Náplavka je v provozu od r. 2010
Bez trhů by nebyli malovýrobci
Slova Jiřího Sedláčka jednoznačně potvrzuje i majitel vyhlášené mlékárny Krasolesí David Kolman a vypráví o svých nelehkých začátcích: „Mlékárnu jsme zakládali v roce 2007 a naším cílem bylo zásobovat hlavně gastro, konkrétně restaurace, což nebylo jednoduché. Neměli jsme ale žádné kontakty a nikdo nás neznal.“ Když se pak v roce 2010 v Praze začaly rozjíždět farmářské trhy, zkusili tam svoji produkci nabízet.
„Myslím, že bylo velice důležité, že jsem naše produkty začal prodával já sám. Pro zákazníky, kteří byli do té doby zvyklí nakupovat sýry, o jejichž výrobci nic moc nevěděli, to byla velká změna. Najednou nakupovali sýr nebo mléko od někoho, kdo ho pár dní před tím vyrobil,“ vypráví majitel Krasolesí. A protože mezi návštěvníky trhů byli i lidé z oblasti gastronomie, kteří vyhledávali kvalitní řemeslné produkty, začaly se rozvíjet i důležité vztahy s restauracemi.
„V dnešní době už činí dodávky do gastra padesát procent naší produkce. Spolupracujeme i s michelinskými restauracemi. A to všechno díky tomu, že tu byla možnost postavit se na farmářský trh a dát o sobě vědět,“ vysvětluje David Koloman a dodává: „Nedovedu si vůbec představit, kde bych dneska bez farmářských trhů byl, asi bychom vůbec nefungovali tak, jako fungujeme dnes.“
Galerie: Mlékárna Krasolesí
Farmářský trh se s obchodem nedá porovnávat
Krasolesí se přitom nedaří vůbec špatně, před pěti lety si v Praze otevřeli dokonce obchůdek s vlastní produkcí. I když s farmářskými trhy se podle majitele taková nabídka porovnávat nedá.
„Farmářský trh má vysokou návštěvnost, za čtyři soboty tam vyděláme to, co za celý měsíc v obchodě. Je ale nutno dodat, že náš obchod má více funkcí, slouží jako servis pro gastro, pro okamžité dokoupení zásob, ale i jako prodejna. Lidé tam nakupují spíše menší denní nákup, na farmářském trhu nakupují zákazníci na několik dní,“ upřesňuje David Kolman, kde lidé utratí více peněz.
Farmářské trhy by měly mít větší podporu
„Města by měla podporovat existenci farmářských trhů právě pro udržení rozmanitosti produktů a udržení malovýrobců v obchodním koloběhu,“ vysvětluje David Kolman a diví se tomu, že si v Praze farmářské trhy nevybudovaly takovou pozici, aby nemohly být kdykoliv zrušeny, byť jednorázově nebo krátkodobě. „To není v pořádku,“ říká majitel mlékárny. Dodává, že farmářské trhy jsou zřejmě v očích lidí, kteří o nich rozhodují, jen jakousi atrakcí, nikoli plnohodnotnou platformou pro nákup potravin. „A to by se mělo změnit.“
Naráží tak na fakt, že například pražská Náplavka je veřejný prostor a jako takový může být magistrátem například na jeden víkend zrušen. Jenže producenti potřebují odbyt každý týden. Jsou na něm existenčně závislí. „Mnoho výrobců začalo podnikat s tím, že je tu platforma farmářských trhů, která jim odbyt zajistí. Logicky z toho vyplývá, že pokud by farmářské trhy nebyly, nebyly by ani tito malovýrobci. Jsou to spojené nádoby,“ uzavírá podnikatel.
ČLÁNKY DO MAILU