Možná i tak bohatá nabídka může být příčinou zvyšujícího se počtu lidí, kteří laktózu ze svého jídelníčku vyřazují záměrně, aniž by museli, a sami sebe přesvědčují, že pro svůj organismus dělají jen to nejlepší. Často přitom pletou „pojmy s dojmy“ a laktózovou intoleranci s alergií na kravskou bílkovinu. Intolerance je přeci to stejné jako alergie, nebo ne? I když už se rozdíl mezi těmito dvěma pojmy dostává čím dál více do podvědomí, stále se najdou lidé, kteří tento zásadní rozdíl nevnímají.
Laktózová intolerance
Je neschopnost organismu trávit laktózu, též známou pod pojmem mléčný cukr.
Laktóza je v tenkém střevě štěpena za pomoci enzymu laktázy na glukózy a galaktózu, tedy monosacharidy, které náš organismus dokáže přirozeně trávit. Nerozštěpená laktóza následně putuje tenkým střevem dále a díky vyššímu osmotickému tlaku na sebe váže vodu, což její štěpení dále zhoršuje. V tlustém střevě je pak bakteriemi fermentována na laktát, vodík, methan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem.
Tyto reakce a pochody se mohou následně projevovat bolestí břicha, plynatostí, nadýmáním, bolestmi hlavy, borborygmy (kručením v břiše) nebo třeba ztrátou koncentrace a zhoršením paměti.
U jedinců, kteří trpí laktózovou intolerancí, se jedná o velice individuální záležitost. V těle může být buď částečný, nebo úplný nedostatek laktázy, proto je tedy i tolerance v příjmu laktózy u konkrétních lidí odlišná.
Alergie na bílkovinu kravského mléka
Představuje hypersenzitivitu na některou z bílkovin kravského mléka. Jedná se o imunologickou reakci objevující se nejčastěji do prvního roku života dítěte, která však ve většině případů do tří let vymizí. Na rozdíl od intolerance, při které jedinci určité množství laktózy tolerovat mohou, při alergii musí být veškerá laktóza ze stravy eliminována.
V ČR trpí laktózovou intolerancí 10–20 % populace, celosvětově je to pak až 70 %, kdy nejvíce postiženi jsou Asiaté či Afričané. Výskyt alergie na bílkovinu kravského mléka je cca 2,5 % u dětí mladších tří let.
Kde všude najdeme laktózu
Laktózu můžeme najít jako přirozeně se vyskytující v mléce savců. A tedy i ve většině mléčných výrobků. Výjimkou jsou například fermentované mléčné výrobky, jako jsou kefír či acidofilní mléko, které obsahují laktózu ve velmi malé koncentraci. Ani v sýrech nenajdeme velké množství laktózy, což je opět dáno způsobem výroby, při které je laktóza odbourávána fermentací.
|
Obsah laktózy (g / 100 g) |
|
|
Lidské mléko |
7,2 |
|
Ovčí mléko |
5,1 |
|
Kravské mléko |
4,8 |
|
Kozí mléko |
4,4 |
|
Jogurt |
4,1 |
|
Kefír |
3,8 |
|
Tvaroh měkký |
3,5 |
|
Cottage |
2,2 |
|
Sýr tvrdý |
0,2–1,5 |
Pozor si však musíme dát na takzvaně skrytou laktózu, která může být například v sušenkách, sladkém či slaném pečivu, instantních výrobcích nebo i v lécích.
Jak se z mléka stane bezlaktózový mléčný výrobek
Vrtá vám hlavou, jak je možné, že bezlaktózové mléko je vyráběno z klasického mléka, které laktózu obsahuje?
Výrobky označené jako „bez laktózy“ nebo „se sníženým obsahem laktózy“ musí splňovat normy dané legislativou
Bezlaktózové mléčné výrobky se opravdu vyrábějí z klasického kravského, případně kozího nebo ovčího mléka. Při výrobě se do výrobků přidává laktáza, která laktózu rozštěpí na glukózu a galaktózu. Tedy jednodušší cukry, které už dokáže člověk přímo strávit.
Díky rozštěpené laktóze na glukózu a galaktózu mají bezlaktózové potraviny oproti klasickým sladší chuť.
Bez laktózy: legislativou podchyceno
Aby mohl nějaký z výrobků nést označení „bezlaktózový“ nebo „se sníženým obsahem laktózy“, musí splňovat normy dané legislativou.
Pro označení „se sníženým obsahem laktózy“ je přípustné množství 1 g laktózy na 100 g případně 100 ml, a to ve formě určené k přímé konzumaci.
Pokud nese potravina označení „bezlaktózový“, obsah laktózy musí být maximálně 0,01 g (10 mg) na 100 g či 100 ml, opět ve stavu určeném pro přímou spotřebu.
Je to můj problém? A co s ním dělat?
Ptáte se, jaké tedy máte možnosti? V první řadě se nechte důkladně vyšetřit a až podle přesné diagnózy se zařiďte. Při alergii na bílkovinu kravského mléka není jiná možnost než vyřadit veškeré mléčné výrobky. Pokud se u vás diagnostikuje laktózová intolerance, je na vás, abyste zjistili, jaké množství laktózy je vaše tělo schopno tolerovat. Podle toho následně do jídelníčku zařazujte výrobky, které laktózu obsahují.
Ve většině případů jsou bezproblémové například již zmiňované tvrdé sýry či fermentované mléčné výrobky. Případně do jídelníčku můžete zařadit přirozeně bezlaktózové výrobky, což mohou být rostlinné nápoje (kokosový, mandlový, ovesný, rýžový, …), sójové pudinky či jiné sójové dezerty a vše, co má označení „lactose free“ či „bez laktózy“.
Další možností, jak konzumovat mléčné výrobky, aniž by se dostavily nějaké obtíže, je u jedinců s laktózovou intolerancí užívání laktózových kapek, tablet či kapslí spolu s každým jídlem.
Galerie: Náhrada mléka – kde využít rostlinné nápoje
Závěrem je nutné zdůraznit, že lidé, kterým nebyla ani jedna z výše uvedených zdravotních komplikací diagnostikována lékařem, by se neměli mléčným výrobkům vyhýbat. Zaprvé si můžete laktózovou intoleranci vyvolat v průběhu času sami, dochází totiž k postupnému snižování enzymu laktázy ve střevě. Zadruhé se připravujete o velice cenný zdroj vápníku a bílkovin. A v neposlední řadě si zaděláváte na zvýšený předpoklad ke vzniku osteoporózy. Pokud však není jiné východisko, zaměřte se alespoň na příjem vápníku z jiných zdrojů. Výborným zdrojem může být například brokolice, růžičková kapusta, mák nebo suché skořápkové plody.
ČLÁNKY DO MAILU