Ani ty nejlepší implantáty se funkčně nevyrovnají zubu. I s nimi se taky musí na kontroly

8. 1. 2024

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Přijdeme-li o část či většinu zubů, neznamená to, že bychom měli zanevřít na zubaře. Ani ten nejkvalitnější implantát totiž nebude v ústech fungovat tak dobře jako vlastní zub. Navíc prevence u stomatologa může odhalit třeba nádorové onemocnění.

Myšlenka, že když člověk přijde o většinu vlastních zubů, zubaře už nepotřebuje, může napadnout jen toho, kdo implantáty či snímatelnou zubní náhradu zatím nemusel řešit. Opak je totiž pravdou.

„Přesvědčení, že implantáty vydrží více, je mylné. Je to přesně naopak. Zub sám o sobě má od přírody geniálně postavený závěsný aparát, kdežto implantát je věc mnohem stupidnější, takže je i více citlivý na špatnou ústní hygienu,“ podotýká zubní lékař Roman Šmucler.

Ústa s implantáty jsou proto náchylnější třeba k zánětům. „Pokud je zánět i kolem implantátu, dokáže jej zcela zlikvidovat, a to v řádu týdnů nebo měsíců,“ upozorňuje lékař.

Vitalia.cz prezidenta České stomatologické komory (ČSK) na téma prevence ústního zdraví vyzpovídala v rámci osvětového projektu komory s názvem Republika bez kazu. Ve spolupráci se stomatologickou komorou přinášíme několik textů věnovaných prevenci ústního zdraví. Ten, který čtete právě nyní, seriál uzavírá.

V rámci textů o prevenci ústního zdraví jsme vydali tyto:

Proč je dobré mít vlastní zuby

Jak je ovšem možné, že ani ten nejlepší implantát za desítky tisíc korun není lepší než zub? Kromě principu uchycení se podstatně liší ještě jedna jeho klíčová vlastnost: „Zub si dokáže vytvořit vlastní imunitní reakci. Implantát takovou vlastnost nemá,“ dodává Roman Šmucler. Vlastní zub se tedy dokáže účinněji bránit mikroorganismům, tedy i lépe odolává vzniku onemocnění.

Z toho také plyne to, že o zubní náhradu je třeba se starat. A to velmi pečlivě. I na umělém chrupu se totiž, stejně jako na zubech, usazuje plak. Stejně jako u zubů ji můžete bakterií zbavovat mechanicky i chemicky. Rozdíl je v čištění snímatelných náhrad, jež lze ponořit do roztoku připraveného z vody a rozpuštěné čisticí tablety.

Proč jít na prevenci, i když zuby nemám

I v případě, že člověk přišel o většinu chrupu, je dobré chodit na prevenci ke stomatologovi. Zubař totiž nekontroluje jen stav chrupu, ale také to, zda nedochází k nějakým změnám na tkáních včetně patra, dásní nebo jazyka. „Může proto odhalit třeba nádor nebo jiná onemocnění,“ podotýká prezident ČSK. Třeba zánět dásní, jenž patří k nejčastějším příčinám ztráty zubu u dospělých.

Dospělý má nárok na prevenci jednou do roka, a to bez ohledu na to, zda má vlastní chrup, implantáty, nebo snímatelnou zubní náhradu. Pojišťovna dospělým hradí také tzv. druhou zubní prohlídku, tedy druhou návštěvu zubaře, i když je nic nebolí.

Zubaři dělají po zavedení pevné platby za pacienty méně druhých prohlídek Přečtěte si také:

Zubaři dělají po zavedení pevné platby za pacienty méně druhých prohlídek

Senioři u zubaře

Pokud hovoříme o zubní péči v ústech, která přišla o značnou část chrupu, nemůžeme vynechat ani péči o chrup u seniorů, jež je z pohledu stomatologů velmi specifická. 

U seniorů se preventivní prohlídky často zanedbávají, ačkoliv i pro ně jsou důležité, protože s věkem se stav dutiny ústní mění, a ústní zdraví proto může být křehčí. K negativním změnám patří např. snížená produkce slin, stárnutí zuboviny, ustupování dásní nebo ztráta zubů.

Ústnímu zdraví neprospívají ani některé léky, jejichž užívání je s věkem četnější. Vedlejší účinky mohou vést k otokům, mykózám a dalším problémům.

Chodíte na pravidelné prohlídky k zubaři?

Kvůli těmto změnám jsou u seniorů četnější např. kazy na obnažených kořenech zubů. Ty jsou totiž ve vyšším věku zpravidla méně citlivé, a tak se může kaz dlouho rozvíjet, aniž by bolel.

Nemocná ústa navíc sama o sobě přispívají ke vzniku dalších neduhů, jejichž léčba zejména ve vyšším věku může být komplikovanější a spjatá s řadou zdravotních problémů.

Jak nedávno upozornila kardioložka Věra Adámková, osm let lékaři znají pojem stomatologická hypertenze. Jde o onemocnění vysokým tlakem, ke kterému přispělo narušení ústní mikroflóry. Hovoří se ale také o tom, že onemocnění v ústech vč. zubních kazů mají vliv na choroby srdce, ledvin nebo dýchací soustavy. Platí to však i naopak: Změny v ústech mohou upozornit na onemocnění, kterými pacient skrytě trpí. 

Galerie: Historie stomatologie

Odborná spolupráce:

doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc. 

Prezident České stomatologické komory, předseda odborné Společnosti estetické a laserové medicíny. Aktuálně působí ve čtyřech poradních orgánech Ministerstva zdravotnictví ČR. Jeho specializací je stomatochirurgie. Je majitelem soukromé kliniky zaměřené na estetickou a laserovou medicínu.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).