Možná byste nám, paní doktorko, mohla pro úplnost ještě prozradit, kdy nejčastěji dojde k rozvoji bolesti u porodu - že se jedná hlavně o první fázi porodu a žena má často pocit, že "když to teď ze začátku bolí tolik, jak to zvládnu pak?" a požádá o epidurál, aniž ji někdo poučí, že později, jakmile dítě postupuje nižšími porodními cestami, už není bolest tak velká. Také že silně pomáhá prevence v podobě nácviku s pomůckami (epino) nebo masáž hráze (znáte určitě také příslušné studie). Pravda, tyhle metody nevyžadují farmaka ani účast zdravotníků, takže není důvod je ze strany lékařů moc propagovat.
A také že bolest je způsobená často svévolnými a neetickými zásahy porodního personálu do těla ženy - protrhnutí vaku blan, stále rutinně prováděného v ČR, vede k dosednutí hlavy dítěte na pánevní kost a tím vyvolá mnohem víc bolesti, než když vak a vnější obal s vodou tlumí přímý kontakt dítěte s kostmi. Podobně další kroky tzv. kaskády intervencí do většiny porodů, které by mohly proběhnout fyziologicky a rychle, vedou k eskalaci bolesti a opětovných zásahů. Bohužel, většina žen nejen neví, ale ani není ochotná se informovat o tom, co je vlastně normální průběh porodu a na co má během něj právo (především na řízení porodu vlastní vůlí a od zdravotníků pouze ty zásahy, které sama chce).