Bezlepkové pivo má být k nerozeznání od klasiky

Tuzemský pivní trh by se měl stát pro všechny naše nápojářské a potravinářské segmenty inspirací. Jednak má léty a oprávněně budovanou pozitivní pověst oceňovanou v celém světě, kromě toho tu existují vedle sebe bez problémů velcí, střední i velmi malí výrobci. Část z nich dokonce produkuje piva vyhovující speciálním požadavkům některých konzumentů. A ještě přitom dokáže z našeho trhu vytlačit zahraniční konkurenci. Tak tomu je mimo jiné například u bezlepkových piv.

• 
• 
• 

Další 3 fotografie

Čtyři české verze piva bez lepku

Bezlepková piva v současné době vyrábějí ve čtyřech verzích už tři naše pivovary. Cena toho nejdražšího je poloviční oproti zahraničním bezlepkovým pivům, která tak už na našem trhu prakticky nejsou.

Cena ale není jediným benefitem našich bezlepkových piv. Tím hlavním přínosem je skutečnost, že milovníci zlatavého moku, kteří drží bezlepkovou dietu, si již několik let mohou dopřát v naší zemi národní nápoj, jehož senzorické vlastnosti se téměř neliší od klasického piva. Důvodem je přitom originální technologie, kterou vyvinul Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze a poprvé ji „naostro“ otestoval v Žateckém pivovaru.

Ten uvedl na trh v roce 2010 první tuzemské bezlepkové pivo Celia, čtyři roky nato pak Žatecký pivovar nabídku rozšířil o tmavou verzi Celia Dark. V roce 2015 se pak přidal se svým světlým ležákem Pivovar Bernard a letos benešovský Pivovar Ferdinand.

I bezlepková piva se vyrábějí z ječmene

Zmiňovaná technologie spočívá ve schopnosti technologicky odštěpit z lepku látku prolyn, a díky tomu lze k výrobě bezlepkových piv používat klasický ječmen. V případě tmavé Celie Dark je pak další fintou použití speciálních tmavých odrůd ječmene, takže pivo není barveno karamelizovaným cukrem. To vše v praxi znamená, že má i bezlepkové pivo pivní chuť, neboť se k jeho výrobě používají standardní suroviny, a ne dražší a také jinak chutnající jiné komodity, například pohanka.

Kolik lepku obsahují bezlepkové potraviny

Tuzemská bezlepková piva nicméně přece jen trochu lepku obsahují. Například v zatím poslední produktu z Pivovaru Ferdinand se pohybuje obsah lepku pod deseti miligramy na litr, obdobné je to s dalšími bezlepkovými pivy. Uvedený obsah je ale přitom méně než poloviční obsah lepku v potravinách, které lze podle evropské legislativy (Nařízení EU č. 41/2009) označovat jako bezlepkové. V takzvaných bezlepkových potravinách může totiž činit obsah lepku maximálně dvacet miligramů na kilogram (což je podobné jako na litr), a také tam často lepek je. Jinými slovy, „bezlepkové“ potraviny nemusí a nejsou zas tak úplně bezlepkové.

Mimochodem, uvedené evropské nařízení stanovuje i parametry pro označování potravin a nápojů „s velmi nízkým obsahem lepku“, a limit je v tomto případě sto miligramů na kilogram.

Z toho je vidět, že obsah lepku v našich bezlepkových pivech je skutečně marginální, takže celiaci a lidé odmítající lepek je opravdu konzumovat mohou.

Oceňovaná bezlepková piva

Ceny za půllitr našich piv se pohybují mezi dvaadvaceti až třiceti korunami, zatím se zdá, že nejlevnější bude právě zmiňovaný Ferdinand, nejdražší je zatím Bernard. Ten ale může těžit z řady mezinárodních ocenění, například z druhého místa z veletrhu v Portugalsku v roce 2015 a možná ještě z prestižnější třetího místa v tradiční pivovarské velmoci Velké Británii ze soutěže World Beer Awards ze stejného roku.  Také Celia byla v minulosti oceněna v tuzemské soutěži pivních speciálů „CEREVISIA SPECIALIS“. Lze tak předpokládat, že na tyto tradice nějakým způsobem naváže i Pivovar Ferdinand.

Už proto, že pivo je v praxi jediný nápoj, který v klasické podobě nemohou celiaci konzumovat. U všech jiných kategorií alkoholických nápojů se buď vůbec nepracuje jako s výchozí surovinou s komoditami obsahující lepek, nebo jsou k dispozici produkty, které dokáží nějak tyto, pro někoho rizikové suroviny, nahradit. To se zkoušelo i u piva, alternativou měla být již zmiňovaná pohanka nebo kukuřice, ale prostě to nebylo ono. Současná tuzemská bezlepková piva ale od těch klasických prakticky z hlediska chuti nebo barvy nepoznáte.