Z tohoto příběhu spolehlivě mrazí v zádech.
„Naši maminku si po operaci mozku předávali specialisté, navštěvovala jich celou řadu, ale nějak se zapomnělo na praktického lékaře, který by to všechno koordinoval. A tak běhala od jednoho odborníka k druhému, všude si postěžovala na svoje zdravotní problémy, všude dostala nějaké léky,“ vypráví čtyřicetiletá Lenka M. příběh své maminky – mimochodem nijak výjimečný.
Užíváte příliš léků? Na zničení zdraví stačí půl roku užívání
„Zprávy od lékařů máma buď nedostávala, nebo je nepředávala dalším. Nikdo nevěděl, co všechno užívá, a nikdo se o to taky příliš nezajímal. Až když skončila v nemocnici a přitáhla si tam celou svoji lékárnu, ošetřující lékařka se zděsila. Pokusila se léky zredukovat, ale tento proces vyžadoval opět další vyšetření, protože původní zprávy nebyly a příčiny indikace už nikdo neznal. Nakonec jsme se do toho vložili my, coby rodina, našli praktickou lékařku a s její pomocí se podařilo výrazně snížit počet pravidelně navštěvovaných lékařů a hlavně užívaných léků, které nejenom, že byly mnohdy zbytečné, ale v užívaném rozsahu a mixu hlavně nebezpečné,“ popisuje.
Snad každý někdy bere víc prášků denně, zvlášť, když je člověk nemocný, nebo má vážné zdravotní potíže. Jenže pilulky nejsou lentilky a jejich vedlejší negativní účinky jsou vážné. Podle Josefa Suchopára z firmy InfoPHARM, který se lékovými interakcemi, tedy tím, jak léky reagují mezi sebou, léta zabývá, je ještě jakž takž bezpečný koktejl čtyř léků denně. Od tohoto počtu nahoru se ale dramaticky zvyšuje šance, že dva nebo více z užívaných léků jdou v přímém rozporu proti sobě a svými účinky ničí organismus. Nejčastěji játra a ledviny. A někdy stačí málo: pouhý půlrok užívání.
Čtěte dále: Víte, které léky na chřipku se nesmí kombinovat?
Léky zabíjejí a není to planý poplach
Pacient rekordman se sedmatřiceti léky bral třeba čtyři podobné léky na podporu srdce. Což znamená, že se jejich účinek násobil. Nebo jiný příběh: zdravotní pojišťovna Škoda při podobné kontrole objevila pacienta z Mladoboleslavska, jemuž jeden lékař předepsal tablety na tlumení srdeční činnosti, a od druhého dostal léky opačné, na podporu srdce. A bral je léta zároveň. Za to, že ani jeden z mužů nezemřel předčasně, vděčí jen záhadám lidského těla a jeho nekonečné odolnosti. Nebo náhodě.
Je totiž dokázané, že špatně naordinované léky zabíjejí. V USA se tím obsáhle zabývalo hned několik studií a ukázalo se, že ročně kvůli nevhodné kombinaci léků umírá 100 tisíc lidí. V přepočtech na náš malý stát to dělá ročně čtyři tisíce lidí. Zemřou zbytečně.
Přečtěte si také: Kolik léků vyhodíme? Tuny!
Potíž je, že si to řada lidí nechce uvědomit a slepě věří lékařům. Takže když jsem o pacientu rekordmanovi psala, obrátil se na mě rozezlený kolega a řekl, že jeho babička bere devět léků denně, a všechny jsou nutné, protože je předepsala lékařka. Nejsou nutné. Více než pět léků denně není nutných prakticky nikdy, pokud se člověk nezotavuje z transplantace, chemoterapie nebo se neléčí například s AIDS.
„U běžně nemocných seniorů nebo lidí ve středním věku víc než čtyři či pět léků denně tělu ublíží víc, než pomůže. Počet léků jde vždy zredukovat,“ míní praktická lékařka Alena Dostálová. „Jde to i proto, že často je předepisují lékaři, kteří jeden o druhém nevědí, pacient si často nepamatuje názvy užívaných léků, a tak je těžké bez elektronické databáze se dobrat toho, co kdo užívá,“ vysvětluje.
Jak zredukovat počet užívaných léků?
Všeobecná zdravotní pojišťovna v posledních dvou letech intenzivně pracovala na projektu, jehož cílem bylo ověřit situaci v předepisování nevhodných kombinací léků čili lékových interakcí s potencionálně závažnými dopady na zdraví pacienta. Sledovaly se databáze léků předepsaných na recept v Královéhradeckém a Středočeském kraji. Pro tyto účely byly odborníky vybrány lékové interakce s potencionálním závažným klinickým dopadem, konkrétně léky s protizánětlivým účinkem, léky na cévní a srdeční problémy a lék na ředění krve (warfarin).
„Chtěli jsme tímto projektem upozornit lékaře na problematiku lékových interakcí, nabídnout informace, které lékaři potřebují ke zvyšování bezpečnosti léčby svých pacientů a podpořit vzájemnou komunikaci mezi lékaři – například praktickým lékařem a ambulantním specialistou,“ říká mluvčí VZP Jiří Rod.
Výsledky byly děsivé. Z celkem půl miliónu receptů, kde se našly na výše uvedené léky, byly identifikovány závažnější stupně lékových interakcí v 16 000 případech celkem u 10 400 pacientů. Po odborných seminářích v průběhu projektu se následně v kontrolní analýze receptů provedené u stejných lékařů výrazně snížil počet nemocných s nejzávažnějšími lékovými interakcemi v Královéhradeckém kraji o 44 % a ve Středočeském o 36 %.
„Hodláme proto zavést v rámci celé České republiky každodenní sledování potenciálních lékových interakcí systémem, který bude upozorňovat nejen lékaře, ale i nemocné pojištěnce na případné kontraindikace léků,“ dodává Jiří Rod.
Co se nesmí kombinovat?
- ibuprofen (a jakékoliv další brufenové léky) a warfarin – tento lék na bolest a lék na ředění krve se nesmí nikdy užít dohromady, hrozí nezastavitelné krvácení
- panadol a paralen nebo brufen a ibuprofen či aspirin a acylpyrin – vše jsou léky na bolest, ale tyto dvojice se nesmí užívat spolu, jelikož obsahují stejnou účinnou látku a ty se při užití současně násobí
- Imodium a živočišné uhlí – oba léky jsou na průjem, ale jeden potírá účinek druhého, takže jejich kombinace v méně než dvouhodinovém intervalu nezaúčinkuje vůbec
- viagra a léky na srdce – vyšší riziko infarktu
- inzulin s acyplyrinem či aspirinem a dalšími léky obsahujícími kyselinu acetylsalicilovou – zvyšuje účinek inzulinu
- pilulky či čaj s třezalkou s antikoncepcí, antidepresivy, léky na vysoký cholesterol – v případě antikoncepce snižuje účinek, v případě antidepresiv naopak hrozí serotoninový šok a ten může být i smrtelný, a v případě léků na cholesterol se snižuje jejich účinnost
- pozor: grep a grepová šťáva se nesmí kombinovat s žádným lékem, zvyšuje a urychluje jeho účinnost, což je nežádoucí!
Nenechte se zabít zbytečně!
Že je to nezbytně nutné, o tom svědčí další zkušenost Jany Navrátilové s její čtrnáctiletou dcerou z alergologie. „Doktor, který má v Praze dvě ordinace (a k tomu další v zahraničí), pacienty zve pokaždé do jiné, má hrozný zmatek v evidenci, bodá injekce a nasazuje léky bez pohledu do karty. Než jsem to pochopila a dítě od něj vytáhla, chvíli to trvalo. Poslední kapkou bylo, když jí napsal zase jiné léky, protože její stav se – světe div se – pořád zhoršoval, tak jsem se ho zeptala, jestli má užívat i ty, co už od něj měla. "No to byste ji zabila!“ odpověděl," kroutí hlavou matka, která kdyby se nezeptala, lékař by vůbec nevěděl, co pacientce předepsal.
Ne vždy to však musí být nevědomostí, hloupostí nebo nepořádkem lékaře. Léků totiž existuje více než osm a půl tisíce a jejich vzájemné interakce se počítají na stovky tisíc, a to není v silách žádného lékaře si je pamatovat, co s čím se nesmí užívat. Na to existují speciální počítačové programy.
Z toho všeho však plyne poučení: ptejte se u každého lékaře, kam přijdete a který vám předepisuje léky. Noste s sebou do ordinací seznam nebo krabičky těch léků, které už berete, ukažte je lékaři a zajímejte se, zda ty léky, které vám chce předepsat nově, jsou v souladu s těmi, co už užíváte. Nebo se vážně chcete nechat zabít?
ČLÁNKY DO MAILU