"Pozornost je situačně obracena na témata, o nichž se ve společnosti obvykle nemluví." - ano, to je ono. Zdravá část populace se snaží vytěsnit nemocné za hranice svého světa. Nemocní neexistují, nemocnice neexistují, a to nemluvím o ještě vážnějších aspektech mnoha nemocí, jako jsou jejich (trvalé) následky nebo perspektiva smrti.
V tomto je naše společnost sama nemocná... stačilo by málo a nemocní by si v nemocnici odpočinuli, vyléčili by se, načerpali by nových sil. Takto se snaží ve stresu co nejdříve zbavit stigmatu :(
A propos, v mnoha nemocnicích je pacient stále obtížný hmyz. Záleží ale - jako vždy - na konkrétním doktorovi.
Setkala jsem se mnohokrát s tím, jak užívání léků změní osobnost člověka. Ty vedlejší účinky, které léky mají, nemusí být pouze fyzického rázu( samo o sobě by to úplně stačilo). Doktoři to dobře vědí, ale na nějaké upozornění rodinných příslušníků kašlou. Rodinní příslušníci si to pak vychutnají živě, když jim dotyčný pacient vyhrožuje, terorizuje rodinu a má vždycky pravdu a poslední slovo. S takovým člověkem se pak těžko žije, ale je to důsledek vedlejších účinků léků.