Bílá plomba vyžaduje absolutní sucho. Jediná kapka sliny vadí

Amalgám, nebo bílá plomba? Pokud jde o vzhled, bílá, tzv. kompozitní výplň jasně vede. Proti ní může mluvit cena a také občasná výhrada, že plomby nedrží – může se to stát, pokud zubař odvede nekvalitní práci. „Zajištění absolutního sucha je zcela nezbytné,“ zdůrazňuje lékař Jan Stuchlík, zakladatel stejnojmenné dentální kliniky v Praze. Jedna kapka sliny nebo krve zmaří celou práci. Proto se používá kofferdam.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Možná už jste se setkali s podivnou gumovou blánou, kterou stomatolog protáhne korunky zubů a přiloží během zákroku pacientovi přes ústa. Působí to možná poněkud směšně, ale vězte, že jde o velmi účelnou pomůcku.

Bílá plomba vlhkost nesnese

Blána zvaná kofferdam ve skutečnosti zajišťuje komfort pro pacienta a ideální pracovní prostředí pro zubaře. Vytvoří totiž suché pracovní pole. „Je to naprosto nezbytná pomůcka například ve chvíli, kdy zhotovujeme bílé výplně. Ty při práci velmi nesnášejí jakoukoli kapku vlhkosti, vůbec nejhorší je krev nebo slina,“ upozorňuje lékař.

Skrz otvory v latexové bláně se protáhnou korunky zubů, na kterých je potřeba pracovat. „Díky tomu zajistíme suché pracovní pole na zubu a vy máte pod blánou jazyk a můžete volně polykat. Neslintáte nám do rány, kde potřebujeme mít sucho, a žádná chemikálie, kterou používáme my, neteče k vám do úst. Takže je to poměrně komfortní jak pro pacienta, tak pro nás,“ říká Jan Stuchlík a vysvětluje, co všechno obnáší aplikace bílé plomby v dobré ordinaci.

Jak se dělá bílá plomba

Práce stomatologa na postranním zubu začne zhotovením rentgenu. Zhotoví vám tzv. bite-wing, skusový snímek, aby mohl dokonale posoudit rozsahu kazu. V případě, že zub již byl dříve ošetřen výplní, rentgen umožní zjistit situaci i pod ní. Následuje povrchová anestezie před vpichem a injekční anestezie, která dočasně „vyřadí z provozu“ vzrušivost nervu.

Nyní přichází na řadu zmíněný kofferdam, který zajišťuje izolaci zubu. V případě, že se provádí kompozitní (bílá) výplň, je zajištění absolutního sucha zcela nezbytné. Slina nebo kapka krve by mohla způsobit špatné držení plomby. „Při aplikaci kompozitní výplně je nutné zajistit absolutní sucho a izolovat zub tak, aby se k němu nedostala ani kapka sliny nebo krve. K tomu poslouží gumová blána, tzv. kofferdam. V případě, že by se nám absolutní sucho nepodařilo zajistit, pak je velká pravděpodobnost, že bílá výplň nedostatečně přilne k zubu, navíc  nebude správně vytvrzena a bude hrozit riziko vypadnutí,“ znovu zdůrazňuje důležitost suchého prostředí Jan Stuchlík.

Přečtěte si: Amalgám: Tiká nám v puse časovaná bomba?

Nyní je zub připraven a jde se na věc, tedy na vrtání. Zubař odvrtá kaz a v případě, že je pod plombou, je třeba odvrtat nejprve plombu. Kontrolu umožní aplikace detekčního roztoku, který odhalí případné zbytky kazu. Když je zub zcela očištěn, přistoupí lékař k ohlazení a našikmení okrajů skloviny – prostor, kam bude za chvíli aplikována výplň, se musí zcela vyhladit a sklovinné okraje musí zubař našikmit tak, aby byl zub po zákroku zcela funkční a nic nikde nepřekáželo.

Následuje aplikace tenké matrice, která zabraňuje, aby výplň vytekla mimo zub. Matrici ještě utěsní dřevěný klínek, směrem od dásně tak, aby se dovnitř nedostala vlhkost. Ani tím přípravy ještě nekončí, na řadě je leptání povrchu zubu kyselinou fosforečnou – kyselina na povrchu zubu vytvoří mikroskopický reliéf, na který výplň přilne tak, aby nevznikla žádná spára. Po aplikaci kyseliny je nutné zub opláchnout vodou a před aplikací samotné výplně velmi pečlivě vysušit.

Nyní lékař nanese vazebný prostředek. „Vazební prostředek se skládá ze tří složek, které je potřeba nanášet postupně. Úkol tohoto materiálu je spojit naleptaný povrch zubu a kompozit bez jakéhokoliv náznaku spáry,“ objasňuje Jan Stuchlík. A konečně se dostáváme k samotné bílé plombě – podle rozsahu kazu se výplň nanáší v několika vrstvách. Vrstvení je základní technika nanášení kompozitu, někdy je nutné nanést třeba i deset vrstev. Každá vrstva se musí vytvrdit modrým světlem, vždy cca 20 sekund. A je téměř hotovo…

Abyste měli v ústech dobrý pocit, je po vytvrzení poslední vrstvy potřeba odstranit a dokonale zabrousit přebytky výplně tak, aby v ústech vůbec nepřekážela. Nakolik se to zdařilo, zkontroluje stomatolog vložením artikulačního papírku – papírek ukáže, zda plomba při skusu ještě někde překáží. Pokud ano, pak se opakuje odstraňování a zabrušování přebytků, až je skus zcela přirozený a není cítit žádná překážka.

Na závěr se celý zub i s výplní řádně vyleští a už můžete blýskat novým úsměvem.

Bílá výplň je bílá a další mylné představy o kompozitní výplni

Bílá plomba nemusí být vždy čistě bílá, ani naše zuby nejsou. Výplň má několik odstínů, aby byl výsledek co nejpřirozenější. Nejčastěji se různé barvy, ostatně stejně jako bílé plomby, používají u předních zubů – některé jsou křídové, ty nahrazují jádro zubu. Další mohou být i transparentní, ty nahrazují sklovinu. Jde o proces, který má dosáhnout co nejlepšího výsledku tak, aby výplň nebyla vůbec vidět a splynula se zubem.

O bílé výplni se někdy tvrdí, že nevydrží tolik, co plomba amalgámová. Takhle se to říci nedá. Kvalitně zhotovená kompozitní výplň vydrží stejně dlouho jako ta z amalgámu, říká Jan Stuchlík: „Samozřejmě ale platí, že roli nehraje pouze kvalita technologického zhotovení lékařem, ale i hygiena pacienta. Kompozitní výplně jsou na nedokonale prováděnou nebo přímo špatnou ústní hygienu velmi citlivé.“

K tématu: Víte, jak si správně vyčistit zuby?

Kompozitní výplně se hodí jak na malé, tak velmi rozsáhlé kazy. Není tedy pravda, že jsou vhodné pouze na menší zásahy nebo jen některé zuby, jak se někdy tvrdí; lze je použít všude. Pravdou ale je, že výhodnost použití fotokompozitního materiálu závisí na velikosti kazu, což ale souvisí s vlastnostmi materiálů.

I mezi zubními lékaři jsou tací, kteří nenakládají s bílou plombou tak, jak by si tento materiál a pacienti zasloužili. Někteří dělají bílé plomby bez kofferdamu, což pak vede k výše uvedeným problémům. „Pravděpodobně nejsou zvyklí učit se novým postupům,“ domnívá se Jan Stuchlík. „Práce s kofferdamem přináší nesporné výhody, ale zejména v začátcích není pro ošetřujícího snadná. Navíc se nejedná o zanedbatelně levnou pomůcku. Bílá výplň zejména na zadních zubech by ale měla být vždy zhotovena s kofferdamem.“ 

Další ne zcela ideální praktiky popisuje diskutující na internetu:  „Na obou spodních šestkách jsem měla velké hluboké plomby a tam by mi bílá plomba těžko držela. Lékařka to vyřešila sendvičovým způsobem, tzn. že vespod mi zůstala plomba amalgámová a navrch mám bílou.“ Podle zubaře je ale tento postup nevýhodný. „Sendvičové výplně jsou sice běžným postupem, ale vždy tehdy, pokud jsou spolu použité materiály kompatibilní, nebo tehdy, zhotovujeme-li výplň znovu. V případě ponechání amalgámu na spodině nevidím žádný přínos takovéhoto postupu.“ 

Lékař v této souvislosti  ještě upozorňuje na další riziko, zejména pod letitými amalgámovými výplněmi totiž mohou být schované kazy. Pokud zubař výplň neodvrtá celou, nemůžete mít jistotu, že pod ní nezůstal žádný kostlivec ve skříni. A to by pak mohlo bolet…

Čtěte dále: Děti mají černé mléčné zuby. Někdy všechny