Lze-li označit nějaký faktor, který se loni významně podílel na tvorbě cen potravin a do určité míry i na jejich nabídce, pak jím bylo nepochybně počasí. To bylo charakterizované značným nedostatkem dešťových srážek a – nejen na našem území – nebývale vysokými teplotami.
Výsledkem byl růst cen velmi širokého spektra potravin, také proto, že nepřízeň počasí nezasáhla jen ČR, takže ani potraviny z dovozu nebyly levné.
Potraviny zdražily, není jasné o kolik
Jak velké zdražení potravin za celý rok bylo, není ještě zcela zřejmé, neboť k dispozici ještě nejsou údaje za celé období. V samotném závěru dokonce některé potraviny mírně zlevnily, zdaleka to ale nestačilo vykompenzovat nárůst, který nastal – právě kvůli počasí – ve druhé polovině uplynulého roku. Z dat Českého statistického úřadu přitom vyplývá, že ceny vzrostly především (logicky) v rostlinné výrobě a v říjnu loňského roku byly o 6,9 procenta vyšší než ve stejném období roku 2017. Naopak ceny v živočišné výrobě klesly o 7,7 procenta, celkově byly ale loni v říjnu potraviny v ČR meziročně dražší o 3,9 procenta.
Což není málo, v jiných zemí ale podle Evropského statistického úřadu Eurostat rostly ceny ještě více – například v Belgii o 10,4 procenta, na Slovensku o 7,2 procenta, v Rakousku o 4,4 procenta. V Polsku nicméně potraviny jako celek podle dosavadních údajů meziročně podražily méně – o 3,7 procenta a v Německu o 3,6 procenta. Ceny ale rostly ve všech zemích EU a klesly pouze v Irsku – zatím o 2,7 procenta.
Dobrou zprávou je, že vzhledem k teplému jarnímu počasí, které nepoškodilo ovocné stromy, klesly výrazně ceny tuzemského ovoce, podle statistik dokonce o více než 50 procent, a také ceny vajec – téměř o 40 procent, alespoň podle dat z loňského října. V roce 2017 rostla spotřeba drůbeže, rostlinných tuků nebo rýže a zatím lze pouze předpokládat, že tento trend pokračoval i v roce 2018.
Rok bez větších malérů
Stejně jako v roce předchozím nezasáhla tuzemský trh s potravinami žádná závažnější kauza, nepočítáme-li africký mor prasat. Ten se ovšem týká spíše myslivců a ČR se s ním – jako zdá se první země na světě – úspěšně vypořádala.
Na globální úrovni se nicméně začalo intenzivně diskutovat o riziku mikroplastů v pitné vodě, což se odrazilo i v mediálním prostoru u nás. Zatím se ale zdá, že jde o marketingově nadhodnocené riziko, zejména v případě pitné vody, což podrobně rozebral Státní zdravotní ústav ve svých oficiálních stanoviscích. Pitné vody, alespoň u nás, tedy netřeba se bát.
Za náznak kauzy by snad bylo možné považovat i téma dvojí kvality potravin. Opatření, které mělo dvojí kvalitě potravin zamezit, odmítlo ale v prosinci definitivně aplikovat do evropské legislativy rakouské předsednictví. Což naznačuje, že dvojí kvalita potravin byla a je problémem jen pro pár středoevropských zemí, zatímco většina zemí EU tento problém neřeší. Taky proto, že spotřebitele nikdo nenutí si méně kvalitní potraviny („dvojí kvality“) kupovat, na obalech příslušných potravin je uvedeno jejich složení a kromě toho jsou měřítka kvality značně relativní.
Galerie: Dvojí kvalita potravin – test ministerstva zemědělství
Uvolněná pravidla pro školní bufety
S novým školním rokem 2018 také začala platit novelizovaná pamlsková vyhláška, která rozšířila sortiment potravin povolených prodávat školákům ve školních bufetech. I tak ale sílí snahy výrobců potravin v ČR o výrobu nutričně hodnotnějších a zdravějších potravin a ústí do dobrovolných závazků výrobců snižovat ve svých produktech obsah cukru, soli nebo transmastných kyselin – tuků.
Jedním z prostředků k tomu je rostoucí počet potravin vyráběných podle Českých cechovních norem (ČCN), které částečně navazují na někdejší ČSN a zároveň stanovují povolené a nepovolené technologické postupy při jejich výrobě. Koncem roku byla již na trhu necelá tisícovka potravin – držitelů ČCN a jejich počet dále roste a poroste.
Nová vyhláška „o pivu“ platí od prosince
Od prosince se také změnilo označování piv, ale i jiných nápojů na našem trhu.
Snaha o prohloubení znalostí spotřebitele o tom, co si vlastně kupuje a jak to bylo vyrobeno, je nekončící proces, který probíhal i v roce 2018, například v případě „nových potravin“ na bázi hmyzu. Do stejného ranku lze zařadit i letos nově zavedenou kategorii biosteaků v soutěži Biopotravina roku, jejímž smyslem je odlišit kvalitní a méně kvalitní hovězí maso z našich chovů hospodářských zvířat.
Slovo „našich“ je přitom docela na místě. I když zrovna hovězí není tím správným příkladem, neboť v jeho produkci byla a je ČR přebytková (tedy více vyváží, než dováží), prakticky ve všech ostatních zemědělských komoditách a potravinářských výrobcích se dovozy zemědělských surovin a potravin z nich vyrobených do ČR zvýšily. Což tedy vůbec nedokazuje často zmiňované výsledky výzkumů veřejného mínění, podle nichž stále více spotřebitelů v ČR preferuje tuzemskou produkci.
ČLÁNKY DO MAILU