Dieta s dostatkem bílkovin prodlužuje život, zjistili vědci. Co jíst, aby se to týkalo i vás?

Konzumace kvalitního jídla může zlepšit metabolické zdraví a oddálit stárnutí, o tom už lékaři a vědci nepochybují. Jaké jídlo by to ale mělo být? Skupina japonských vědců se rozhodla podrobně prozkoumat bílkoviny – přesněji řečeno, zaměřili se na to, jaký mají tyhle živiny, odborně se jim říká též proteiny, vliv na zdraví myší. 

Výzkumníci z tokijské Waseda University krmili mladé a středněvěké myší samce nízkokalorickou dietou s různým množstvím bílkovin. Zjistili, že myši byly nejzdravější, když pojídaly dietu se středním množstvím bílkovin. Nedělalo jim dobře, když bylo bílkovin ve stravě málo, ale vadilo jim, i když jich tam bylo moc. 

Přečtěte si také:

6 potravin, které vypadají dietně, ale nezhubnete po nich ani nebudete zdravější

Podle autorů studie lze z těchto zjištění vyjít i při hledání ideálního jídelníčku pro člověka. Jejich práci nedávno zveřejnil časopis GeroScience a vyšla rovněž na odborném webu Science Daily. Závěr? Vyvážená strava s mírným množstvím bílkovin by mohla být klíčem k dlouhému a zdravému životu.

Kolik bílkovin je akorát? 

Výběr toho, co jíte, ovlivňuje zdraví a délku života. Optimální výživa, která zároveň odpovídá věku člověka, pomáhá udržet metabolické zdraví a tím zlepšit délku života ve zdraví i prodloužit celkovou délku života. Nestačí totiž hlídat jen celkové množství jídla, ale také třeba dostatek živin – s věkem klesá schopnost využít je, a proto je už po padesátce potřeba více hlídat například dostatečný příjem vitamínů a minerálů. 

Přečtěte si také:

Když se ze snahy jíst zdravě stane posedlost, může jít o život. Tohle jsou typické příznaky

Nová japonská studie není první, která potvrdila, že zásadní vliv má nejen množství přijatých kaloriích, ale i množství bílkovin. Je ale jedna z prvních, která se zaměřila na to, kolik by tedy proteinů ve stravě mělo být, aby to bylo tak akorát – když jich je málo, myším, ale i lidem může chybět energie, když jich je moc, zatěžuje to mimo jiné ledviny. 

V nové studii tým výzkumníků, který vedl odborný asistent Yoshitaka Kondo z Waseda University v Tokiu, zkoumal množství bílkovin ve stravě potřebné ke zlepšení metabolického zdraví u myší ve stáří. 

Přečtěte si také:

Lékaři ukázali, jak si (ne)užíváme život: Čech žije s nemocí 20 let, Švéd 3 roky

Vědci zjistili, že konzumace nízkoproteinové stravy vedla k rozvoji mírného ztučnění jater se zvýšenými hladinami jaterních lipidů u myší středního věku ve srovnání s mladými myšmi. Naopak středně proteinová dieta vedla ke snížení koncentrací glukózy v krvi a hladin lipidů jak v játrech, tak v plazmě. Tato zjištění naznačují, že dieta se středním obsahem bílkovin (25 až 35 procent z denního příjmu energie) udržovala myši v mladém i středním věku zdravější.

Při zkoumání vlivu různých proteinových diet na plazmatické koncentrace aminokyselin u myší obou věkových skupin vědci pozorovali, že plazmatická koncentrace jednotlivých aminokyselin se měnila s věkem a různým obsahem bílkovin ve stravě. 

V mládí a k stáru více

Vedoucí nové studie, Yoshitaka Kondo z Waseda University, připomněl, že požadavky na příjem bílkovin se během života mění. Mladé myši v reprodukčním věku jich potřebují nejvíce, ve středním věku se potřeba příjmu bílkovin o něco snižuje a u starších myší opět stoupá, uvedl s tím, že to podle všeho bude platit i u lidí. 

Dá se proto podle něj předpokládat, že zvýšení denního příjmu bílkovin v jídle by mohlo podpořit metabolické zdraví lidí. Navíc by ideální vyváženost makroživin ve stravě v každé životní fázi také mohla prodloužit délku života, kterou prožijeme ve zdraví. Což je, mimochodem, ukazatel, v němž Česko poněkud pokulhává. 

Žijeme sice déle než v minulosti, ale nežijeme déle ve zdraví. Délka života v nemoci je v Česku dokonce o hodně delší než v ostatních evropských zemích – s nějakou nemocí nebo funkčním omezením prožijeme v průměru až čtvrtinu života. Přesně je to dvacet let už žen a patnáct let u mužů, což znamená, že muži v průměru onemocní už v 57 letech, ženy v 59 letech. Řeč je například o nemocech srdce a cév, cukrovce či rakovině. 

Přečtěte si také:

Jak poznat problém s ledvinami? Ani v případě potíží nemusí vůbec bolet

Příjem bílkovin podle váhy

Bílkoviny nejenže skvěle zasytí – mnohem lépe než například sacharidy, ale navíc si tělo s jejich pomocí může budovat svaly. Což nicméně funguje jen tehdy, když se zároveň dost hýbeme. Jíst bílkoviny samo o sobě nikomu svaly nezaručí. 

Doporučený denní příjem bílkovin si můžete jednoduše vypočítat podle toho, kolik vážíte. Pro výpočet vynásobte svou hmotnost číslem 1,5. Výsledek pak určuje rozumné množství bílkovin v gramech, které byste měli za den sníst. Pokud ale sportujete nebo posilujete, bude vaše potřeba bílkovin vyšší. A vyšší nejspíše je i se zvyšujícím se věkem.