Hlavním důvodem, proč je mléko v centru pozornosti, je lidská kostra. Co mají tyto dvě věci společného? Vápník. Ten je základní stavební jednotkou kostí a mléko zase jeho štědrým zdrojem. Jenže nám není dáno v poklidu mléčné produkty konzumovat, protože se stále ozývají hlasy (především léčitelů, ale i některých lékařů), které mléko zatracují.
krávy
Mléko je sice zdrojem vápníku, ale na druhé straně je to potravina, která svým složením hodně zatěžuje náš organismus. Obsahuje totiž mléčnou bílkovinu – kasein, v zažívacím traktu relativně nerozpustný. Tato bílkovina se sráží v žaludku a způsobuje člověku řadu problémů, jako plynatost, průjmy a křeče,
říká MUDr. Anna Lazarovová z pražského institutu celostní medicíny. Podle ní je prokázáno, že nadbytek bílkovin živočišného původu, včetně mléka, vede ke vzniku řady onkologických onemocnění. Organismus není schopen tento nadbytek bílkovin zpracovat, což způsobuje vznik nádorových buněk,
je přesvědčena lékařka.
Zbytečná démonizace
Mléko v jídelníčku odmítají i mnozí léčitelé. Kdo se k nim uchýlí pro radu při léčbě třeba i závažné nemoci, leckdy „vyfasuje“ varování před konzumací mléka. Proti takovému plošnému odmítání se ale staví Mgr. Pavel Suchánek, odborník na výživu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Špatná stravitelnost mléčné bílkoviny kaseinu není nijak prokázána, jde jen o domněnku. Mnozí lidé přece klidně jedí i tvaroh, což je koncentrovaný kasein. A nemají po něm vůbec žádné potíže,
říká magistr Suchánek.
Stejně tak je zavádějící vinit mléko z podpory vzniku rakoviny. To studie prokázaly pouze u červeného masa, navíc především v souvislosti s jeho tepelnou úpravou, tedy se smažením na pánvi nebo grilováním nad ohněm. A takové úpravy se s mlékem v kuchyni rozhodně neprovádějí.
Horké mléko s medem
Další oblíbený argument odpůrců mléka je to, že mléko zahleňuje. Hlenem z mléčných výrobků se ucpávají dýchací cesty, což zapříčiňuje ranní zahlenění, chronické rýmy, alergie, kašel. Hlen se dostává také na sliznice zažívacího a gynekologického ústrojí a zhoršuje gynekologické výtoky,
je přesvědčena doktorka Lazarovová.
med
Po konzumaci mléka vzniká v ústech a hrdle opravdu jemný povlak, který člověk subjektivně vnímá jako hlen. To je ale způsobeno mléčným tukem. Navíc podobně se cítí ten, kdo vypije takzvané sójové mléko. Člověku se následně v ústech zvýší tvorba slin a koncentrace látek, jež odpovídají za tvorbu povlaku, se naopak snižuje. Mléko samo hlen neobsahuje a žádné studie zvýšení zahlenění sliznic po konzumaci mléka nepotvrdily,
zdůrazňuje magistr Suchánek.
Někdo si dokonce možná vzpomene, že staré „babské rady“ nabádají nastydlé, a tedy zcela jistě i rýmou zahleněné pacienty, aby se léčili horkým mlékem s medem nebo s Vincentkou.
Někdy chybí enzym
Některým lidem pití mléka opravdu způsobuje problémy. Nesnášenlivost mléka je dána tím, že člověk má ve sliznici tenkého střeva snížené množství enzymu pro štěpení mléčného cukru – porucha je ale relativně vzácná a zpravidla jen částečná. Takto postižených lidí je v naší populaci zhruba deset procent,
říká docent Miloš Dvořák z Gastroenterologického centra pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Pacient v tomto případě snáší mléko jen do určitého množství či formy, například může mléko zředěné, v kávě, v čaji, jako kefír či jogurt. Nesnášenlivost bývá leckdy jen dočasná – třeba u neléčených pacientů s celiakií, a při léčbě pak ustupuje.
Alergie na mléčnou bílkovinu také není nijak častá, zvláště u dospělých jde o zřídka se vyskytující jev. Většina našich pacientů mléko nemá ráda a získala k mléčným výrobkům až odpor. Kvůli tomu je však nelze z jídelníčku úplně vyřadit, protože jako zdroj vápníku jsou nenahraditelné,
dodává docent Dvořák.
Kysané jsou nejlepší
Když odborníci mluví o mléku jako o cenném zdroji vápníku, nemyslí tím, že by ho lidé měli denně vypít třeba litr. Nejsem zastáncem nadměrné konzumace mléka u dospělých ani u dětí. Ale jednoznačně podporuji každodenní konzumaci alespoň jednoho zakysaného mléčného výrobku dospělou osobou a dva takové výrobky patří denně do dětského jídelníčku,
říká Pavel Suchánek.
V publikaci kolektivu renomovaných českých autorů Výživa na začátku 21. století se píše: Z hlediska výživy jsou z mléčných výrobků nejvýznamnější kysané mléčné výrobky a sýry, ke kterým se většinou řadí i tvarohy. Bílkoviny v kysaných mléčných výrobcích jsou lépe stravitelné díky jemnému vysrážení a částečnému rozštěpení mléčnými kulturami. Rovněž mléčný tuk je v nich snáze stravitelný. V kyselém prostředí se lépe využívá vápník.
Kysané mléčné výrobky mohou jíst i lidé nesnášející mléčný cukr laktózu. Ta je v kysaných produktech z velké části bakteriemi mléčného kvašení rozštěpena na kyselinu mléčnou.
Vápník pro kosti
sýry
Tak, jak ve vyspělých státech stárne populace, stále více se mluví o osteoporóze, čili řídnutí kostí. Jejich zlomeniny u starších pacientů bývají leckdy život ohrožující. Pevnost našich kostí si budujeme od dětství a potřebujeme k tomu především vápník, vitamín D a fosfor. Mléko a mléčné výrobky, zejména tvrdé sýry jsou nejvýznamnějším zdrojem vápníku. Bohatší na tento minerál je jen mák,
upozorňuje docentka Jana Dostálová z Ústavu chemie a analýzy potravin. Pro konzumaci mléčných produktů hovoří i fakt, že vápník v nich obsažený dokáže lidský organismus využít asi z 30 procent, což je nejvíce ze všech potravin. U většiny rostlinných zdrojů je tato využitelnost jen pěti až desetiprocentní, nebo i menší. Potraviny rostlinného původu totiž obsahují kyselinu fytovou, šťavelovou a vlákninu, které využitelnost vápníku snižují.
Mléko si zkrátka nezaslouží zatracení, spíše naopak. Pokud o potravině platí, že je zdravotně nezávadná, žádná sama o sobě škodlivá není. Škodlivé může být pouze její velké množství,
dodává docentka Dostálová. Není tedy dobré žít jen „na mléku“, ale přiměřené množství mléčných produktů do jídelníčku rozhodně patří.
ČLÁNKY DO MAILU