Což ovšem také nemusí být pravda. Na trhu jsou hnědé cukry s 50% obsahem melasy. Ty obsahují docela dost zdraví prospěšných látek. Jen na každodenní slazení se jaksi nehodí - jídlo ještě není pořádně sladké, ale už má tak ostrou chuť cukrové třtiny, že by se rychle zprotivilo.
naopak cukru(sacharidu) by melo byt to ceho clovek prijme nejvice, samozrejme ne ve forme sladkych vyrobku s cukrem (sacharozou)
nejprirozenejsi by bylo nesladit!
divim se, ze se zde uplne zapomnelo na med, ktery je prirodnim sladidlem, a v davnych dobach se sladilo jim, navic je velmi zdravi prospesny
prave medem by se melo sladit!
Med je dnes pančováni všemi včetně včelaři samotnými.
Koupil jsem med od včelaře. Byl silně přislazen cukrem (sacharózou).
Koupil jsem med z jiného zdroje. Ten zas chutnal silně kysele po kyselině citrónové.
Koupil jsem med z obchodu. Ted zas byl silně přislazen invertním cukrem (roztokem glukózy a fruktózy).
A tak bych mohl psát.
Všechny tyto závěry jsem zjistil pouze jazykem bez chemických rozborů. Tedy jde už o velká svinstva.
Takže je naivita si myslet, že seženete skutečný med. Seženete pouze cukerný roztok mírně ochucený skutečným medem. A to i od včelařů.
A to nemluvím, že pokud med zahřejete, což často dělají už včelaři nebo potravinářští výrobci, velkou část užitečných látek zlikvidujete, protože vyšší teplotu nepřežijí.
Takže já bych na zdravost dnes sehnatelného medu moc nesázel.
Navíc včely umírají, důsledek toho, že člověk vládne přírodě a dělá ze všeho poušť.
Takže med je nutné nahrazovat z pochybných zdrojů ála Polsko, nebo Čína. A co tam najdete za svinstva už je zhruba na hranici genocidy někdy.
Včelař si pančovat med nemůže dovolit. Při testování by se na to přišlo.
To jste dobrý, když chutí odlišíte do medu přidanou fruktózu od glukózy a sacharózy. Zvlášť, když přirozeně obsažená fruktóza, glukóza a sacharóza tvoří 70% čistého přírodního medu.
Jen hloupý včelař med zahřívá. A jen hloupý zákazník si stěžuje, že kvalitní med cukernatí, a dá přednost ředěnému tekutému padělku.
Člověk vládne včelám už tisíciletí. A včely dnes umírají proto, že ve včelařství začíná vítězit dogmatismus nad vědou a zdravým rozumem: http://www.osel.cz/index.php?clanek=4397
Samozřejmě, děkuji za odpověď, kterou jsem očekával, že člověk nic nepozná podle chuti. Ostatně, supermarkety se tímto řídí už dlouho v celé řada potravin od párků, přes sýry, jogurty a med rovněž.
Samozřejmě, že to poznám.
Takže poté co jste vše postavil na obhajobě, že nic nepoznám, trvám na svém.
A také na tom, že například med obsahuje pouhé 1 % sacharózy, což je fakt, který by moc dobře nazněl na vaší polopravdivé taktice někoho dostat, takže to se poznává tuplem snadno.
Kvalitní med je těžké, ne-li téměř nemožné sehnat z jakéhokoli zdroje. A jeho kvalita je povětšinou taková, že nic moc zdravého to není.
Ano, sacharózy je v medu 1%, fruktózy a glukózy zbylých 69%.
Já osobně směsi cukrů, ve kterých je 1% sacharózy a 10% sacharózy, od sebe nepoznám. Zvlášť ne ve směsi s fruktózou. Natož v medu. Zato levná laboratorní aparatura pozná sedminásobek běžné koncentrace sacharózy snadno, a takovému včelaři pančovaný med nákupčí vrátí.
zbylych 69%:) a co tech opravdu zbylych 30%?
No, opravdu je mozne, ze je nekdo senzoricky nadany a je schopny poznavat ruzne smesi sacharidovych roztoku, zajimalo by me, jestli ma sve "tuseni" podlozene nejakou sofistikovanou analyzou.
Obchodnici hodne casto sidi, takze vetsinou komercni med stoji za prdlacku - coz ale musi priznavat, takze si na etikete casto prectete, ze je tento med urceny k tepelnemu zpracovani, nebo ze se jedna o smes medu ze zemi evropske unie == low-end recky med.
Muj otec je medozrout ve velkem, a dost labuznik - obcas casto dostava "referencni vzorky" od meho stryce, cimz si udrzuje vysokou latku naroku na organoleptické parametry. Bohuzel mu priliz zrak neslouzi, tak obcas omylem zakoupi nejaky hnus a prijde na to az doma, kdyz si v klidu sedne za stul a vezme si jine bryle.
Ja to teda moc nechapu. Chapal bych, ze nezpracovany cukr je drazsi nez zpracovany, protoze poptavka srazi cenu dolu. Ale rozhodne nechapu, jaky smysl ma cukr nejdriv rafinovat a pak barvit aby vypadal jako nerafinovany. To se muze vyplatit tak maximalne balirnam, ale rozhodne ne soudnymu vyrobci... co je to za nesmysl?
Je to jednoduché. Lidé jsou za cukr hnědé barvy ochotni zaplatit více, tak jim to výrobce nabídne. Co na tom, že jde o klasický obarvený rafinovaný cukr :).
Lidé se prostě chovají neracionálně. Za méně kvalitní (celozrnou - obsahuje plevy, tedy slupky kolem zrn, tedy to, co se vždy z mouky odstraňovalo) mouku jsou ochotni zaplatit více, než za tu kvalitnější, atd.
Výrobci se tedy chovají zcela racionálně, ti blázni jsou kupující :).
Jestli nekdo povazuje cisty skrob za vice kvalitni potravinu nez skrob smichany s rozmixovanym klickem a vlakninou (ktere pak tolik lidi kupuje jako doplnky)...
Nebo by to mozna chtelo znat trochu historii, jak vypadala pestena psenice drive a jak vypada dnes.
Nebo taky vedet, ze bila mouka se prosadila predevsim diky delsi dobe skladovani a jemnejsi chuti.
Nebo by to mozna chtelo chapat, ze v dobe rafinovanych mikronutriencne chudych potravin je v jidle dobre hledat kvalitu prave v obsahu mikronutrientu.
Rafinovaný cukr se obchoduje na burze. Hnědý ne. Ten se musí nakupovat kontraktem, a musí se s ním zacházet jinak (při rafinaci z cukru zmizí veškeré nečistoty, které by v hnědém zůstaly). A tak je dražší. Proto je pro konečného výrobce výhodnější velkoobchodně nakoupit rafinovaný cukr a karamel a vyrobit "hnědý" cukr.
Hloupý zákazník obarvený cukr pod vlivem masáže "hnědý cukr je zdravější než bílý" nakoupí dráže, takže je na něm mnohem lepší "vejvar" než na bílém a skutečném hnědém cukru. Navíc nemá pachuť skutečného hnědého cukru, takže onen hloupý zákazník "za méně peněz koupil hnědý cukr s lepší chutí".
Stejně tak je to u mouky. Bílá je běžným artiklem, a když jí nesežere brouk, vydrží několik let. Celozrnná se musí prodávat čerstvě namletá, a po třech měsících již žlukne. A tak je dražší.
U "hnědého" chleba je proto tento druh "podvodu" mnohem běžnější. Barví se většinou žitovkou - snadno dostupným základem kávovinových směsí.
O tom, zdali je bílá mouka kvalitnější než celozrnná, lze diskutovat z více pohledů. Ano, vydrží několik let. Ano, jde o téměř čistou bílkovinu se škrobem. To bylo skvělé pro naše prapradědečky. Ovšem je otázka, zdali zrovna toto je ideální potrava pro přežraného celý den sedícího Evropana.
On se kdysi dal řepný cukr koupit i v prodejnách zdravé výživy.
Ale pak nám zde Svaz evropských socialistických republik zavedl ten správný jednotný evropský trh s cukrem (viz http://www.nechtenasbyt.cz/clanek/clanek-336.html), nechal za naše peníze srovnat české cukrovary se zemí, a od té doby jsem výrobky s řepnou melasou v prodeji neviděl.
Dost mě překvapuje že není uvedena mezi náhradami k cukru. Ano v evropské unii není uznána jako sladidlo ale jen jako potravinový doplněk. Faktem zůstává že si ji každý může vypěstovat doma, že sladí při stejné hmotnosti mnohokrát víc než běžný bílý řepný cukr a že je o mnoho zdravější například proto, že tento cukr tělo nestráví a nezužitkuje z něj žádné "ty špatné kalorie navíc". Jo málem bych zapoměl, Stévie Sladká je kytička, co si můžete pěstovat doma v květináči a sladit si s jejími lístky třeba čaj nebo vánoční cukroví.
Dobrý den, k používání aspartamu určitě nenabádáme. V boxu je uveden výčet možností. Aspartamu a náhradním sladidlům se věnujeme hned v několika dalších článcích, například: https://www.vitalia.cz/clanky/aspartam-je-karcinogenni-pravda-nebo-lez/, https://www.vitalia.cz/clanky/aspartam-ve-zvykackach-vas-polozi-kdyz-jich-uzvykate-415-najednou/, https://www.vitalia.cz/clanky/aspartam-se-stale-proveruje-jeho-bezpecnost-stale-nebyla-potvrzena/, https://dieta.vitalia.cz/clanky/sladidlo-aspartam-hrdina-z-baji/, https://www.vitalia.cz/clanky/13-tipu-jak-nahradit-cukr/, https://www.vitalia.cz/clanky/umela-nahradni-sladidla/, https://www.vitalia.cz/clanky/sladidlo-stevie-neni-takovy-zazrak-jak-si-mnozi-mysli/... LK Vitalia.cz