Když jsem před deseti lety pracně sháněla bipotraviny a jednou týdně jezdila přes půl města do tehdy snad jediné prodejny bio v Praze v Truhlářské ulici, smáli se mi rodiče i kamarádi, že jen vyhazuju třikrát víc peněz za mrkev či jablka, která chutnají úplně stejně jako ta nebio, vypadají podstatně hůř a o jejich původu můžu jen věřit, že do nich farmáři necpou chemii a neoškubali je někde u silnice.
Čtěte také: Bio: podvod nebo spása?
A ještě dnes, když je prodejna biopotravin pomalu v každé slušné větší ulici a každý si může vyzkoušet, jak bio chutná, si mnozí ťukají na čelo, že někdo jí a kupuje biojídlo. Tak jsme se v redakci rozhodli otestovat na vzorku deseti kolegů, jestli i naslepo poznají, co je bio a co ne. A vařili jsme a bavili se…
Fuj, to je určitě normální brambora!
Připravili jsme sice chudičké, leč v redakci bez sporáku jediné možné menu: mléko, vejce vařené natvrdo, brambory vařené a mírně osolené, bílý jogurt a jablka. Na jedné hromádce v biokvalitě od českých farmářů, na druhé hromádce to, co se dá běžně sehnat v obchodě (viz fotografie). A deseti pokusným králíkům – kolegům, jsme zavázali oči a dávali jim chutnat vždy dva stejné druhy potravin po sobě tak, aby nevěděli, ze které hromádky právě bereme.
Upřímně: dalo by se to vyřešit i bez zavázaných očí, ale když člověku jeden smysl chybí, víc se soustředí na rozpoznávání světa za pomocí dalších smyslů. A pak: na biojablkách je fakt na první pohled poznat, že jsou bez chemie, strupatá a ošklivá. Zatímco jablka nadopovaná hnojivy a ochrannými chemickými postřiky se na stole nádherně leskla bez kazu.
„Fuj, můžete to dát prosím někam pryč? To je určitě normální lojovitá hnusná brambora…“ odmítl dojíst své sousto normální supermarketové brambory Ondřej. Správně okamžitě odlišil, co je bio a co ne. „Tak na mléko jsem zvědavá, na to já jsem expertka…“ těšila se Hanka. „Ale ne, tohle je ještě cítit krabicí, můžu to někam vylít? To druhé je stoprocentně bio. A dobré!“ pochvalovala si při testu. Trefila se.
Ostatně: z deseti lidí, dokázalo bio od nebio jídla odlišit prakticky všichni. Jen Tomáš se spletl třikrát, byl jediný. Další dva kolegové se zmýlili dvakrát, ostatní jen jednou a expertka Hanka dokázala, že je dobrá nejen na mléko, ale jako jediná zařadila správně všechna jídla.
Výsledky testu:
brambory – správně poznalo osm lidí z deseti
mléko - správně určilo sedm lidí
vejce – správně odlišilo sedm lidí
jogurt – nepoznal jen jeden člověk
jablka – popletl jen jeden člověk
Nejtěžší přitom bylo odlišit biovejce od těch normálních. Byť se cenově liší trojnásobkem, v chuti to až tak znát nebylo. Ale to je logické: biovejce jsou prostě mnohem lepší a chutnější přes rok, kdy slepice žerou zelenou trávu. Nikoliv po zimě, když jsou na suché stravě. V létě se dají biovejce snadno poznat už podle barvy – žloutek je mnohem výrazněji žlutý, ne vybledlý, jaký mají vejce z nosnic, které snášejí v klecích.
Co naopak poznali prakticky všichni okamžitě, byla jablka a jogurt. Druhá věc je, co komu víc chutná. A ne u všech vyhrává bio.
Není to biojogurt, ale stejně mi víc chutná…
„Ten druhý byl biojogurt, ale ten první mi stejně chutná víc. Už kvůli té krémovitější konzistenci,“ svěřil se Jirka. A nebyl sám. Takové komentáře se u biojogurtu, který se od vláčně tekoucího jogurtu z obchodu už na první pohled liší kvůli obsahu syrovátky tím, že se jakoby rozpadá na části, chutnal málokomu. „Ten druhý je mi prostě povědomý svou chutí, znám ho z obchodu,“ pojmenoval to Tomáš.
Čtěte dále: Proč jsou biopotraviny tak drahé?
A totéž platí o jablkách. „Tuhá slupka, jako z babiččiny zahrádky, ale víc mi chutná to šlechtěné, nebio, jsem na něj zvyklá,“ komentovala test jablek Monika. Prostě: zvyk je železná košile. Naopak biobrambory a mléko svou chutí ty z velkoobchodu válcovaly. A to tak, že mnozí testovaní odmítli nebio vzorek po porovnání s chutí biokvality dokonce i dojíst.
Přestože tedy většina lidí umí dobře rozlišit co je biojídlo a co ne, zamilovat se do něj nemusí všichni. Chuť biojídla může být někdy tak výrazně jiná, že raději dáme přednost tomu známému, klasickému, z regálu velkoobchodu.
Má vůbec význam, cpát se biojídlem?
Je opravdu pro zdraví lepší jíst bio potraviny? Říká se totiž, že sice v bio potravinách nejsou chemikálie, ale zato se tu vyskytuje víc plísní a dalších chorob, která jinak likviduje používání chemie při pěstování…
„Samozřejmě že se potraviny, s nimiž se špatně zachází, mohou stát zdrojem nákazy, biopotraviny nevyjímaje. Ale je dobré vědět, že tu „chemii“ nevymyslili výrobní technologové proto, aby jakkoliv vylepšili nutriční (výživovou) hodnotu potravin, ale proto, aby se mohly potraviny vyrábět ve velkém, dopravovat na velké vzdálenosti a dlouhodobě skladovat,“ říká Ivan Mach, prezident Aliance výživových poradců České republiky, který se zabývá vzděláváním a kurzy v oblasti zdravé výživy (www.nutris.net).
Čtěte také: Jsou bipotraviny lepší?
Takto vynucené zásahy chemicko-potravinářského komplexu do přírodního charakteru potravin nevznikly jako reakce na požadavky spotřebitelů, ale spíše výrobců a prodejců, aby více vydělali na globální velkovýrobě a prodeji super-trvanlivých potravin.
„Potřebě velkovýroby vydělávat se přizpůsobila i legislativa, která stanovila takzvané bezpečné limity množství látek, které se začaly do potravin přidávat jako konzervanty, barviva a podobně. Tyto limity však nemohou být univerzální, někomu mohou po zdravotní stránce vadit i podlimitní koncentrace aditivních látek, jak prokazují zkušenosti konzumentů po léta soustřeďované například na webech www.emulgatory.cz či www.chemievjidle.cz. A tak si musíme vybrat – buď budeme více pečovat o kvalitu, původ, chuť, čerstvost a nutriční hodnotu potravin chemicky neošetřených, což nás bude něco stát, anebo budeme nadále kupovat nekvalitní, chemicky ošetřené potraviny produkované ve velkém, tudíž za relativně nízkou cenu,“ vysvětluje Ivan Mach.
Vyplatí se investovat do biopotravin?
I když ne všechno biojídlo je dražší než to z obchodu, jsou potraviny, kde je biokvalita na ceně hodně znát: mléko vychází na dvojnásobek, vajíčka až na trojnásobek… Vyplatí se nám tedy investovat do bio potravin?
„Ano. Zejména do těch, které konzumuji ve velkém. Je prokázané, že biopotraviny obsahují výrazně vyšší množství biologicky aktivních látek (např. vitaminů, minerálií, vitagenů, esenciálních mastných kyselin a dalších nutrientů), jejichž význam pro zdraví je bezpochyby klíčový,“ říká Ivan Mach s tím, že určité investice do eko zemědělství a biopotravin (třeba jen ve formě daňových úlev) by se měly vyplatit i státu neschopnému financovat rostoucí náklady na léčbu nemocí, které jsou také důsledkem chemizace potravinářského průmyslu.
Co se vyplatí jíst v biokvalitě? To, co jíte ve velkém: Brambory, pečivo, zeleninu, tuzemské ovoce, mléko.
A výživový poradce dál dodává, že bio potraviny nejsou jen marketingovým trikem a útokem na naše peněženky. „Takto je označují představitelé medicínsko-farmaceutického komplexu a zástupci konvenčního chemicko-potravinářského komplexu, jak jsem si všiml ve sdělovacích prostředcích. Bijí na poplach, aby nepřišli o svoji moc nad pacienty a spotřebiteli,“ míní Mach.
Čtěte také: Ze zdravotnictví se stal velký byznys, říká Jan Hnízdil
Proč nám však, jak ukázal i náš test, biopotraviny už ani často nechutnají? Je to tím, že jsme tolik zvyklí na náhražky a šizená jídla ze supermarketů?
„Senzorické vnímání potravin, hodnocení jejich vzhledu, chuti, barvy a vůně, je velice složité. Osobně mohu potvrdit, že bio-potraviny, které jsem si dosud vybral a testoval (například kuřata, hovězí maso, jogurt, vejce, jablka, mrkev a další.), mi chutnaly lépe než potraviny konvenční. Už dříve jsem získal stejnou zkušenost s chemicky neošetřeným ovocem a zeleninou z vlastní nehnojené zahrádky jako asi většina zahrádkářů. Prostě: bio je opravdu lepší,“ dodává prezident Aliance výživových poradců Česka.
ČLÁNKY DO MAILU