Především je třeba, aby potraviny byly od kvalitního dodavatele. To zda je bio nebo bez certifikace není zase tak důležité. Naopak je vhodné, aby místo času na papírování s cerifikáty farmář věnoval drahocenný čas kvalitě produkce. Znám obchody s biopotravinami, které žádný zázrak nejsou a ještě to vyjde docela draho a naopak jsou dodavatelé např. na farmářských trzích, kteří nesmyslně levně pod cenou supermarketů prodávají produkty, které mnohé bioprodukty předčí ač certifikát nemají. Tedy není to o bio, ale o přístupu a poctivosti práce a podmínkách produkce.
Navíc pokud se nepletu, tak bio certifikace už je zprzněná a určitá míra nebio přístupu je povolena. Proto tuším v německu vniklo ještě jakési nadbio a myslím, že též už stihlo být nějakým způsobem zprzněno. Alespoň co jsem vyzkoušel, bylo to zase kus od kusu a tedy samotná značka negarantuje vůbec nic. Dokonce i v případě přírodní kosmetiky jsem schopen rozeznat, který krém pochází ze zdravých a který z rostlin, které certifikát sice také mají, ale pole dlouho předtím bylo vystaveno chemii (to jsem se dozvěděl až následně po stížnosti na kvalitu). A platí to i naopak, uměle osvícené, do velikosti vytahané, rajče pěstované na slizu a jiné zrůdnosti, mnohdy všechno dohromady nikdy chuť rajčete ze sluníčka a poctivého pole mít nebudou. Prostě těch živin tam je jiný poměr a to, že plod zvětším mi schopnost rostliny dodat živiny a jejich množství v půdě neznásobí. Navíc umělou napodobeninu té půdy nebudu mít nikdy vymyšlenou tak dobře, jak má příroda vybalancovanou tu půdu skutečnou. Atd. atd. A samozřejmě je tu pak něco mezi, tj. umělá hnojiva třeba použitá, ale alespoň to vidělo sluníčko atd. takže pak tu máme rajče, které je lepší než ta parodie z tesca, ale stále ne tak dobré jako to ze zahrádky.
A další kapitolou samo o sobě je kontrola. Jak vidíme i v obchodem, tak plesnivé zboží, staré či vyhnané a vodou napumpované maso, i potraviny obsahující vysloveně jedovaté přísady nejsou v našich obchodech nic zcela výjimečného. Přesto mnohdy takové ovoce je označeno nesprávnou jakostí, některé by pak na pultech ani nemělo vůbec být, stejně jako mnohé potraviny, likvidující střeva a žaludek. A přesto jsou. V takovém stavu je pak těžké věřit na nějakou důvěryhodnost certifikátů. Ve velkém se šidí i země původu.
ČLÁNKY DO MAILU