Obnova téměř tisíc let staré tradice pěstování vinné révy na Kutnohorsku, k přírodě šetrné zemědělské hospodaření a komplexní pojetí zemědělské produkce v uzavřeném cyklu. To je stručná charakteristika společnosti Vinné sklepy Kutná Hora, v mnohém jedinečného tuzemského producenta biovín.
Galerie: Jak se rodí biovíno
Uvedená společnost je mimo jiné podle všeho jediným naším producentem šumivých vín (sektů) v biokvalitě a jedním ze čtyř podniků, které jsou držiteli certifikátu biodynamického zemědělství Demeter. Název certifikátu je odvozen od řecké bohyně úrody a plodnosti Démétér a v praxi jde o dobrovolné dodržování přísnějších produkčních a výrobních postupů, než jaké jsou nutné z označování výrobků „bio“. Základem je používání biodynamických preparátů a snaha o vytvoření uceleného podnikového organismu, což společnost skutečně splňuje.
Z vyluhovaných bylin
Nejen pro konzumenty bioproduktů, ale ještě více pro stav krajiny či kvalitu zdrojů vody je velkým pozitivem způsob, jakým Vinné sklepy Kutná Hora ošetřují své vinice. Drtivá většina používaných přípravků jsou totiž extrakty ze zastudena vyluhovaných, často místních planě rostoucích bylin, jako jsou kopřivy, řebříček, bez, růže nebo levandule.
Metoda využívá principu, který je řadě biologů znám – totiž že rostliny v sobě přirozeně obsahují látky proti svým škůdcům a predátorům, tyto látky je před nimi chrání a zajišťují tak potenciál k jejich další existenci. Jak přitom připomíná syn zakladatele společnosti Vinné sklepy Kutná Hora Lukáš Rudolfský, ošetřující přípravky z vyluhovaných bylinek mají široké využití nejen v zemědělství – používají je na své trávníky třeba i fotbalové týmy (jako pražská Sparta).
Společnost ročně produkuje zhruba sto tisíc litrů biovína v patnácti až dvaceti verzích, podle sezóny a aktuálních podmínek. Mimo jiné také sladké „víno pro řidiče“ (to je pochopitelně nadsázka) s názvem „Oranžáda Rulandské šedé“ s obsahem alkoholu pouhých devět procent.
Biovína na Gastrofestivalu Kutná Hora
- Kompletní produkce společnosti bude k vidění, ochutnání a ke koupi v průběhu kutnohorského gastrofestivalu, který proběhne v sobotu 27. května v atraktivním prostředí Barborské ulice v těsné blízkosti chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře v době od deseti do osmnácti hodin.
- Nepůjde ale samozřejmě zdaleka jen o biovína – na gastrofestivalu se bude prezentovat množství regionálních potravin, připraven je také interaktivní program pro děti, pro veřejnost budou otevřeny vinohrady a součástí bude také osvěta o ekologickém zemědělství.
- Další podrobnosti na www.gastrofestkh.cz.
První písemná zmínka o vinařství na Kutnohorsku pochází už z Kosmovy kroniky z roku 1101. Vinařství se následně v regionu věnovaly především církevní řády, například cisterciáci. Dnes se o vinice na ploše 54,5 hektaru stará již druhá generace rodiny Rudolfských. Podnik letos získal titul „Nejlepší sedlák PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců pro rok 2017“ a jeho současný představitel převezme ocenění právě na kutnohorských gastroslavnostech, a to v rámci doprovodného kulturního programu.
Buď komplet bio, nebo nic
Jak plocha biovinic, tak počet biovinařů v posledních letech v ČR poklesly. Může za to jednak dotační politika ministerstva zemědělství, jednak předsudky spotřebitelů. V Programu rozvoje venkova totiž ministerstvo zemědělství od roku 2015 prosadilo princip celofaremnosti, což v praxi znamená, že zemědělec musí být buď komplet „bio“, nebo komplet „konvenční“, a nemůže tedy část svého podnikání pro bioprodukci vyčlenit. Proto se část někdejších biovinařů vrátila zpět do režimu konvenčního zemědělství, ačkoli svá vína nadále produkují v kvalitě bio. Ve skutečnosti je tak v ČR biovinařů více, než dokládají statistiky.
Biovinice v ČR
- Na počátku května letošního roku obhospodařovali v ČR ekologičtí zemědělci 881 hektarů vinic.
- Největší podíl ekologických vinic ze všech vinic je ve Středočeském kraji (58 hektarů z celkových 328 hektarů).
- Na absolutní počet hektarů ekologických vinic ale logicky vede Jihomoravský kraj (celkem 861 hektarů z celkem 18 081 hektarů veškerých vinic).
- V roce 2016 bylo u nás celkem 68 biovinařů, z toho 51 výrobců biovína na farmách zemědělců.
Druhým důvodem je stále ještě rozšířený názor spotřebitelů, že přirozená biovína se rychle kazí. Na své výrobky proto výrobci někdy nedávají logo biopotravin (známá bílo-zelená zebra). Jak je to s kažením biovína ve skutečnosti?
Biovíno není k archivaci
Na jednu stranu je sice pravda, že biovína nejsou zrovna produkty určené k archivaci. Víno v lahvích je stále takzvaně „živé“ a je tak třeba jej skladovat v temnu při teplotách deset až patnáct stupňů Celsia. Skutečnost, že se na dně lahví s biovínem může po čase vyskytnout sediment, není ale známkou zkažení vína a výrobek tím není zdravotně závadný. Někomu to ale může senzoricky vadit.
Ziskem z konzumace biovín je naproti tomu jedinečná, v zásadě neopakovatelná chuť produktu, který je nositelem konkrétních půdních a klimatických podmínek z konkrétních lokalit, a je také každý rok trochu jiný. To proto, že producenti biovín, stejně jako další bio-zemědělci, při produkci vinné révy ani při výrobě vín prakticky nepoužívají chemické přípravky. Ty sice zajišťují u konvenční produkce delší trvanlivost a stálost chuti či barvy, ale potlačují již zmiňovanou jedinečnost vín vyráběných přirozeným způsobem.
ČLÁNKY DO MAILU