Značkové spodní prádlo obsahovalo nebezpečné chemikálie. Bavlna je bezpečnější než umělá vlákna

Vyhodnocování bylo součástí celoevropského testu, který provedly organizace zaobírající se životním prostředím a spotřebitelskými právy. V ČR se na něm podílely Arnika a dTest. Celkem bylo v ČR, SR, Rakousku, Maďarsku a Slovinsku nakoupeno 166 vzorků prádla. Testující v nich hledali přítomnost některého z 19 bisfenolů. Našli je ve většině prádla (82 %) ze syntetických vláken. Nejčastěji šlo o látky známé pod zkratkou PBF, BPE, BPA nebo BPS.

Jak dopadl test spodního prádla

Vysoký obsah bisfenolů před vypráním byl v tomto prádle:

• Veselé bezešvé dámské kalhoty Dedoles – tyrkysová a růžová barva, složení materiálu 80 % polyamid, 20 % elastan, cena 136 Kč, zjištěný rizikový bisfenol BPF, jeho celkový obsah 36 mg/kg.
• Boxerky Adidas Trunk, 3 ks v balení, černá barva, složení materiálu 87 % polyamid, 13 % elastan, cena 1061 Kč, zjištěný rizikový bisfenol BPF, jeho celkový obsah 15 mg/kg.
• Bezešvé boxerky C&A, 2 ks v balení, černá barva, složení materiálu 64 % polyester, 29 % polyamid, 7 % elastan, cena 329 Kč, zjištěné rizikové bisfenoly BPE, BPS, BPF (většina), jejich celkový obsah 2,18 mg/kg.
• Kalhotky Action Seamless, bílá barva, složení materiálu 60 % recyklovaný polyamid, 32 % polyamid, 8 % elastan, cena 52 Kč, zjištěné rizikové bisfenoly BPA, BPF (většina), jejich celkový obsah 1,213 mg/kg.

Poznámka: Tabulka ukazuje všechno spodní prádlo z českého a slovenského trhu, které mělo v testech vysoký obsah bisfenolů. Ceny jsou platné k březnu 2024. Zástupci organizací nakupovali v obchodních řetězcích, na internetu, ale i u malých prodejců.

Rizikové bisfenoly testy odhalily i v dalším pánském a dámském prádle. Jejich hodnoty byly už o poznání nižší (od 0,43 mg/kg v boxerkách Voxx po 0,014 mg/kg v kahotkách Victoria's Secret Hiphugger). 

Testy je prokázaly také u dětského prádla. V jeho případě byl ale jejich obsah nízký (od 0,025 v chlapeckých boxerkách Lonka Cadlík do 0,015 v boxerkách Tchibo 3 ks, bavlněných kalhotkách Tezenis zakoupených českým testujícím v Rakousku).

Kompletní výsledky všech testovaných výrobků z českého a slovenského trhu najdete tady.

Přečtěte si také:

Testy odhalily nebezpečné chemikálie v dětských bundách. Nejhůře dopadl český výrobek

Co se stane s chemikáliemi po vyprání

Vědecký výbor EU pro bezpečnost spotřebitele za maximální bezpečné množství u bisfenolu A (BPA) považuje 0,8 mg/kg textilu. Autoři analýzy spodního prádla tuto hranici použili také pro ostatní podtypy chemikálie, protože jiné vodítko neměli k dispozici. Žádná jiná hranice použitelná pro textil totiž neexistuje.

Obsah bisfenolů přitom sledovali také po vyprání textilu. Zkouškou praní prošly všechny výše jmenované čtyři výrobky a také dalších 12 v zahraničí. Každý byl vyprán samostatně v běžné pračce podle návodu na štítku. Pralo se s komerčně dostupným pracím prostředkem. Ukázalo se, že praním se množství bisfenolů může snížit, nelze to ale zaručit, uvádí časopis dTest v říjnovém vydání. 

Zatímco u prádla prodejců Dedoles, Action a C&A tomu tak skutečně bylo, byť obsah zůstal stále vysoký, u boxerek Adidas se naopak obsah chemických látek překvapivě zvýšil. Proč, to autoři nevysvětlují. Dodávají ale, že chemikálie se mohou ze spodního prádla uvolnit a kontaminovat jiný textil. Látky se navíc dostávají do odpadních vod, a pokud nedojde k jejich zadržení v čističce, putují dál životním prostředím. 

Jak se snížily hodnoty bisfenolů po vyprání:

• Veselé bezešvé dámské kalhotky Dedoles – celková koncentrace rizikových bisfenolů před vypráním 36 mg/kg, po vyprání 24 mg/kg.
• Boxerky Adidas Trunk, 3 ks v balení – celková koncentrace rizikových bisfenolů před vypráním 15 mg/kg, po vyprání 23,086 mg/kg.
• Bezešvé boxerky C&A, 2 ks v balení – celková koncentrace rizikových bisfenolů před vypráním 2,18 mg/kg, po vyprání 1,48 mg/kg.
• Kalhotky Action Seamless – celková koncentrace rizikových bisfenolů před vypráním 1,213 mg/kg, po vyprání 1,66 mg/kg.

Přečtěte si také:

Oblečení a boty, v nichž vyrážíme do přírody, škodí životnímu prostředí i lidskému zdraví

Proč je jich někde více a jinde méně 

Rozdíl v obsahu bisfenolů není dán ani tím, kolik prádlo stojí, o jakou jde značku či kde bylo zakoupeno. V případě bisfenolů nezáleží přitom ani na barvě, byť textilní barviva mohou u citlivých zákazníků vyvolávat stejně jako bisfenoly alergické reakce.

Podíl bisfenolů je ovlivněn jen a pouze složením materiálu, z nějž je prádlo ušito. Nejvíce škodlivin testy prokázaly u spodního prádla čistě ze syntetických materiálů (polyamid, nylon, elastan, polyester), a to i v jejich kombinaci.

Tam, kde k nim byla přidaná bavlna či organická bavlna, bylo bisfenolů podstatně méně nebo je prádlo neobsahovalo vůbec. Bisfenoly nebyly ani ve spodním prádle z merino vlny, s přídavkem hedvábí, ani v tom, ve kterém se bavlna kombinovala s elastanem, jenž prádlu dává pružnost a pomáhá mu udržet si svůj tvar i po řadě vyprání. Elastan se ukázal být z hlediska bisfenolů (ze syntetických vláken, pozn. red.) nejbezpečnějším, konstatují spoluautoři testu.

Naopak boxerky Alex ze slovenského e-shopu Láskova složené z bambusu (95 %) v kombinaci s elastanem (5 %) dva bisfenoly obsahovaly. Jejich celkové množství činilo 0,057 mg/kg. Dle autorů průzkumu šlo tedy o nízký obsah těchto látek.

A jak dopadla vlákna na bázi celulózy – viskóza, modal či lyocell (neboli tencel)? V testech obsahovaly vyšší množství bisfenolů než bavlna, ale méně než syntetická vlákna.

Právě z důvodu složení dopadlo v testech celoevropsky hůře dámské prádlo. To je totiž častěji než pánské či dětské vyráběno ze syntetiky. Je to dáno nejspíš i tím, že část nabídky zákaznicím tvoří prádlo krajkové a krajka kvůli své pružnosti a struktuře je vždy vyráběna z umělých vláken.

Pouze necelá polovina produktů pro ženy byla bez nálezů bisfenolů, případně se zcela minimální kontaminací. Vysoký obsah bisfenolů mělo 17 % dámských kalhotek. Naproti tomu pánské či dětské spodní prádlo, které je z větší části bavlněné, vykazuje podstatně lepší výsledky – tři čtvrtiny dívčího spodního prádla a čtyři pětiny chlapeckého a pánského byly bez bisfenolů, uvádí dTest k celoevropským výsledkům testu.

Proč jsou bisfenoly v prádle

Proč se bisfenoly v prádle ocitly, jsme se ptali u všech prodejců prádla s jejich vysokým obsahem, uvedeného hned v úvodu textu. Oslovili jsme firmu Dedoles, Adidas, C&A i Action. Ptali jsme se jich i na to, zda prodejem takového prádla mohlo být jakkoliv ovlivněno zdraví zákazníků. Do vydání textu od žádné z nich vyjádření nedorazilo.

Na otázku, proč jsou bisfenoly ve spodním prádle (a jistě nejen v něm a nejen u výše jmenovaných firem), lze ovšem najít odpověď i bez vyjádření prodejců.

Předně: Bisfenoly v textilním průmyslu výrobci využívají k fixaci a dlouhé životnosti barev, a to především u polyamidu a dalších syntetických vláken. Oproti bavlně potřebují umělé materiály při barvení větší pomoc, hůř totiž barviva přijímají. Ze stejného důvodu je nutné zapojení bisfenolů i při využívání recyklovaného polyamidu, uvádí časopis dTest v textu věnovaném testu spodního prádla.

Do textilií se přidávají i proto, že to není ani zakázáno, ani nijak omezeno. Zatímco u materiálů určených pro styk s potravinami, u samotných potravin a hraček pro děti do tří let již existují celoevropsky stanovené a uznávané hranice tolerovaného obsahu či příjmu, u textilií nic takového není. Hranice určená Vědeckým výborem EU pro bezpečnost spotřebitele má pouze informativní charakter, a jak už jsme psali, vztahuje se jen na BPA. Úřady hlídající veřejné zdraví totiž přítomnost bisfenolů v textilu zatím nepovažují pro zdraví rizikové či škodlivé. „Paradoxně je prádlo na panenkách jako součást hračky regulováno přísněji než to lidské, tedy i zdraví panenek je víc chráněno než zdraví skutečných dětí, žen a mužů,“ popisuje současný stav Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest.

Spotřebitelské a environmentální organizace ale názor, že bisfenoly v textilu nestojí za hlídání, nesdílí. Podle autorů testů je sice jejich vstřebávání z oblečení přes kůži výrazně nižší než například z potravin, nicméně již vznikla první studie dokládající migraci BPA do potu. Zároveň je BPA klasifikován jako látka, která může způsobit kožní alergie. Z našeho pohledu tedy důvod přinejmenším k ostražitosti existuje,.

Přečtěte si také:

Povrchy hřišť mohou uvolňovat rakovinotvorné látky, zvláště když svítí slunce. Napovědět může zápach

Jak bisfenoly škodí

Bisfenoly jsou skupinou uměle vytvořených chemických sloučenin. Jejich základní využití je při výrobě plastů a epoxidových pryskyřic. Asi nejznámějším je bisfenol A (BPA). Mezi hojně využívané patří ale i bisfenoly B, S, F nebo AF. 

Účinky řady z nich dosud nejsou pořádně probádané. Proto některé bisfenoly jsou dodnes považovány za neškodné, jiné ale už byly označené za toxické. Třeba bisfenol A (BPA) je v EU v současnosti veden jako látka vzbuzující mimořádné obavy a jeho používání je od roku 2018 postupně omezováno. Výrobce je proto nahrazují jinými bisfenoly – např. BPS nebo BPF. U BPS, kterým je nahrazován toxický BPA, existuje podezření, že má mnoho stejných nežádoucích účinků na zdraví jako BPA; podobné je to i s dalšími zástupci skupiny bisfenolů, konstatuje zpráva Státního zdravotního ústavu věnovaná právě bisfenolům.

Problematické bisfenoly mají schopnost negativně ovlivňovat hormonální i nervový systém, reprodukci a vývoj plodu. U BPA už bylo prokázáno zvýšené riziko potratu, vzniku rakoviny prsu, prostaty, obezity, cukrovky, vysokého tlaku či metabolických a kardiovaskulárních nemocí. 

Bisfenoly přitom také mají přinejmenším dvě záludnosti. Jednak jsou to sloučeniny, které se dokáží v organismech a životním prostředí postupně více a více usazovat. Jejich vliv na naše zdraví se přitom neprojevuje okamžitě a u každého. Aby ublížily, člověk musí jejich určitému množství (jakému konkrétně, není stanoveno) být vystaven řadu let.

Nošením i nejhůře hodnocených kalhotek si člověk nepřivodí akutní zdravotní potíže a není důvod k panice. Je však třeba vzít v potaz, jakému množství nežádoucích látek jsme denně celkově vystaveni, a snažit se tuto expozici snižovat, uvádí dTest jako spoluautor testování.

• 
• 
• 

Další 4 fotografie

Jak nosit méně bisfenolů

Pokud chcete vliv bisfenolů z oblečení omezit, mají pro vás autoři testu jednoduchou radu: U spodního prádla dávejte vždy přednost bavlně. A čím je její obsah vyšší, tím je méně bisfenolů. Nezáleží přitom, kolik bavlněné kalhotky stojí ani kde je nakupujete. 

Na druhou stranu i při této zásadě musíte počítat s tím, že bisfenoly si k vám cestu najdou. Obsaženy jsou totiž v některých obalových materiálech, odkud se dostávají do potravy. Využívají se také při výrobě polykarbonátu, takže jej najdeme mimo jiné v plastovém nádobí, nápojových lahvích či sportovních potřebách. V podobě epoxidových pryskyřic jsou zase součástí bílých zubních výplní, plechovek, konzerv nebo vnitřních částí vodovodních trubek. Bisfenoly se z výrobků uvolňují a všudypřítomně nás obklopují v životním prostředí, protože dnes již jsou jako odpad součástí vzduchu, půdy i vody.

Sílí proto hlasy, aby používání rizikových chemikálií včetně bisfenolů bylo zcela zakázáno. V ČR např. dTest organizuje petici, kterou je možné podepsat i online. Autoři po úřadech chtějí zákaz všech škodlivin ve spotřebním zboží do roku 2029.

Uvedení nové chemické látky na trh trvá pouhých šest měsíců. Na druhou stranu proces zákazu těchto látek, pokud se ukáže, že jsou škodlivé, trvá až dvacet let. Během této dlouhé doby jsou spotřebitelé vystaveni koktejlům nových a potenciálně nebezpečných chemických látek. (…) Tato nerovnováha mezi rychlostí inovací a ochranou spotřebitelů je neudržitelná a je třeba ji urychleně řešit, píše se v úvodu petice. Připomíná také, že škodliviny mohou způsobovat nevratné poruchy mozku, přispívat k neplodnosti, vést k rakovině a v neposlední řadě vytváří nebezpečný odpad, který zamořuje životní prostředí.

Z čeho se vyrábějí gumoví medvídci a jak se liší zmrzlina a gelato?

Troufáte si na náš test? Vezmeme to napříč ovocem, zeleninou, dojde i na zmrzlinu, řízky a gumové medvídky. Co všechno o nich víte nebo nevíte?

Spustit kvíz