Zvýší se doplatky u některých léků, speciálních potravin a zdravotnických pomůcek, nebo ne? To je jedna z otázek, o kterou jde při současných jednáních na ministerstvu zdravotnictví. Výrobci v reakci na celosvětové zdražování chtějí po státu, aby zčásti uvolnil omezení, která se týkají maximálních cen léků.
Co se dozvíte v článku
Podražit by mohly třeba některá běžná antibiotika, léky na žaludeční vředy či nespavost, případně léky na cukrovku či revma a mnohé další. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nicméně chce, aby případné zvýšení cen vyrovnaly zdravotní pojišťovny a doplatky pro pacienty se u těch nejdůležitějších léčiv neměnily.
Debata se týká jen léků na předpis. Do cen těch, které jsou volně prodejné třeba na horečku, bolest či kašel, stát nijak nezasahuje, proto se jejich cena kvůli rostoucím nákladům na energie či dopravu zvedá postupně.
Do kterých cen promlouvá stát
Na ministerstvu momentálně běží jednání o cenách léků, jimiž se léčí v nemocnicích nebo které jsou na předpis k dostání v lékárnách a jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. A to buď plně, takže pacient za ně již nic nedoplácí, nebo zčásti, což pro pacienta znamená doplatek, a to v různé výši. Některé tyto doplatky se zahrnují do tzv. ochranného limitu. Pokud jej pacient překročí, což hlídá automaticky jeho zdravotní pojišťovna, dostane peníze nad limit zpět.
Právě u hrazených léků nebo zdravotnických prostředků do koncové ceny promlouvá stát. Okruh toho, co bude regulováno, určuje cenovým předpisem ministerstvo zdravotnictví.
Stát ovlivňuje cenu léků například stanovením maximální ceny nebo maximální obchodní přirážky. U léků a potravin pro zvláštní lékařské účely výši těchto maxim určuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Cenově regulovaných položek je na seznamu 8852. Stropy u nich nastavené musí respektovat výrobci, distributoři i lékárníci.
Výrobci chtějí zvýšit zastropované ceny
Regulace cen léčiv ze strany státu se pro výrobce, distributory a prodejce přitom stala postupně větší a větší zátěží. Důvod je prostý: náklady na výrobu, distribuci či prodej rostou rychle, ale stát na růst nestačí u zastropovaných cen reagovat, takže se u některých léků náklady dostávají nad státem nařízená cenová maxima. A to je problém, který může vyústit buď v ukončení výroby některých léků, nebo v jejich přesun na zahraniční trh.
„Rychlý růst výrobních nákladů může brzy dopadnout na výrobu a zabezpečení dodávek základních léků v EU, jako jsou antibiotika, léky na diabetes, revma, kožní onemocnění, léky na bolest, ale i na některá onkologická či plicní onemocnění,“ uvádí v tiskové zprávě z konce července Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) s tím, že výroba léků za současné regulované ceny je neudržitelná.
ČAFF je sdružením hájícím zájmy téměř dvacítky výrobců a dodavatelů léků, které již nejsou chráněné patenty. Zastupuje také tuzemské výrobce, jakými jsou Zentiva nebo Ústav jaderného výzkumu Řež.
Náklady stoupají o stovky procent
„Náklady na výrobu i distribuci léků rostou letos naprosto bezprecedentně. Příčinou je globální zdražování surovin pro výrobu léčiv a rostoucí cena transkontinentální přepravy. Ve srovnání s předcovidovým obdobím vzrůstají náklady na vstupní suroviny, energie i dopravu o desítky, či dokonce i stovky procent,“ uvádí pro Vitalia.cz výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel.
Výrobci léčiv letos zažívají podle ČAFF extrémní nárůst ceny elektřiny a plynu, a to i v násobcích loňských cen. Ceny pohonných hmot v celé EU se ve srovnání s lednem 2020 zvýšily téměř o 20 procent. Cena lodní přepravy mezi kontinenty o více než trojnásobek. „Všechny tyto náklady se logicky musejí do konečných cen všech produktů, nejen ve farmaceutickém průmyslu, promítnout. V případě léků na předpis hrazených ze zdravotního pojištění to ale pacient zatím nepociťuje, protože jejich ceny jsou zastropované. Problém u této kategorie je tak spíše dostupnost. Pokud regulovaná cena nepokryje náklady na výrobu a dovoz, logicky mohou některé léky z trhu zmizet nebo budou hůře dostupné,“ podotýká Filip Vrubel.
Všichni zdražují, my nesmíme
„Situace, která je tady letos, je bezprecedentní. Ještě nikdy se nestalo, že by náklady rostly tímto způsobem, a je potřeba říci, že lékový trh je vysokou mírou regulace natolik specifický, že je výjimečný. Kdekoliv jinde si výrobce může rostoucí náklady promítnou do ceny, u drtivé většiny léčiv to tak není,“ upozorňuje David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Ta sdružuje většinu v zemi působících farmaceutických společností s vlastním vývojem léků.
Nejohroženější skupinou jsou podle něj léky, které jsou na trhu dlouho a již nejsou pod patentovou ochranou. Ty se většinou prodávají s velmi nízkými maržemi. „Jakýkoliv vyšší náklad u nich může způsobit to, že by výroba šla do záporných čísel a držiteli rozhodnutí o registraci by se už dále nevyplatilo tento lék dodávat na český trh,“ dodává výkonný ředitel AIFP.
Kterých léků se změna ceny může týkat
Výrobci ani státní instituce ale nechtějí, aby situace došla takto daleko a aby se některé léky kvůli rigidním cenovým stropům nedostaly k pacientům. Proto se na ministerstvu zdravotnictví už v květnu letošního roku rozjela série jednání, při kterých se řeší, jak navýšení nákladů farmaceutickým firmám kompenzovat. Výsledek by měl být znám do konce roku a případná nová pravidla by mohla začít platit od 1. ledna 2023.
Jednání se netýkají všech hrazených či v nemocnicích používaných léčiv. Nejrizikovější položky vytipoval SÚKL a vlastní seznam ministerstvu předložili také výrobci. Čítá více než šedesát skupin léčiv. „Jde jak o skupiny s pouze jedním obchodovaným lékem v Česku, tak i o skupiny, které obsahují několik málo konkurenčních léků. Celkově tedy jde o více než šedesát léčivých přípravků,“ upozorňuje Filip Vrubel s tím, že řada léků, jež jsou v citlivé situaci, je vyráběna přímo v České republice.
Podraží penicilin nebo léky na vředy?
Nejvíce ohroženy jsou podle ČAFF levné léky na recept, u kterých se cena za den léčby pohybuje v řádech jednotek korun. „Jde třeba o nejrozšířenější širokospektrální penicilinová antibiotika, jejichž jedna denní dávka stojí sedm korun,“ podotýká Filip Vrubel. Na seznamu jsou také léky proti tuberkulóze, na žaludeční vředy, na nespavost, na léčbu chudokrevnosti, léčbu při selhání životně důležitých orgánů nebo protizánětlivé kortikoidní hormony na léčbu kůže.
Bojíte se zvýšení cen léků na předpis?
AIFP hovoří také o ohrožených lécích, nepočítá je ale na desítky. „Jde o některé přípravky zejména v nízkopříjmových skupinách léčiv, které jsou třeba na trhu už delší dobu a v jejich skupině není vysoké konkurenční zastoupení,“ uvádí bez konkrétního příkladu David Kolář.
Jak bude ministerstvo situaci řešit
Jak upozorňuje SÚKL, maximální ceny nejsou neměnné a už nyní existuje mechanismus, kterým je lze navýšit. Jenže vyžaduje souhlas a shodu všech zdravotních pojišťoven. „Ve správním řízení lze předložit souhlas všech zdravotních pojišťoven s navýšením maximální ceny ve veřejném zájmu. SÚKL na základě předložení takového souhlasu maximální cenu dle dohodnuté výše mezi výrobcem a plátci (pojišťovnami) navýší,“ podotýká mluvčí lékového ústavu Klára Brunclíková. „Mnozí držitelé této cesty využívají a je jednou z možností, jak zachovat pro výrobce akceptovatelnou maximální cenu,“ doplňuje k již platným pravidlům.
Podle ČAFF jsou dvě možnosti řešení. Buď se cenová maxima stanovená státem zvýší, což by ale vyžadovalo nejméně tříměsíční proces, nebo by mohly být u některých léků ceny dočasně zcela deregulovány.
Pokud ohrožený lék nejde nahradit, měl by podle AIFP stát přijít s nějakou formou pobídky. „Otázka, jak to řešit, je koncepční a politická. Těch způsobů je více. Jedním je po nějakou stanovenou dobu plošně zvednou úhrady o nějaké procento. Nebo se může jít cestou cílené pomoci a zvednout tyto úhrady jen pro některé vybrané, ohrožené skupiny léčiv,“ vyjmenovává David Kolář s tím, že farmaceutické společnosti diskutovaly i o možnosti zavést valorizační mechanismus, který by v úhradách automaticky zohledňoval míru inflace.
Znamená to tedy, že stát cenové stropy zvedne nebo zcela uvolní? Zatím to není jasné. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ve vyjádření pro Vitalia.cz připouští, že zvýšené náklady se budou muset promítnout do hrazení zdravotní péče. Jakým způsobem, to ale zatím neví. „Těch cest je několik a domlouvají se na nich asociace, Rada poskytovatelů MZ, zdravotní pojišťovny a příslušné odbory ministerstva. Předpokládám, že přijdou s nějakým návrhem během týdne, 14 dnů,“ řekl 22. září pro Vitalia.cz Vlastimil Válek.
Nastínil několik možností, které mohou v budoucnosti do tvorby cen promluvit. Jednak by to mohly být centrální nákupy léků v rámci Evropské unie, další možností dle něj je, že by nákup léčiv uskutečňovaly přímo zdravotní pojišťovny prostřednictvím výběrových řízení. „Obecně platí, že čím větší objem něčeho nakoupíte, tím nižší je cena jednotky,“ podotkl ministr.
A připustil ještě jednu variantu: „Debatujeme o možnosti, že by se lékárny neživily z marží, ale z výkonů, které vykazují. To znamená přijetí receptu a vydání léku. Tím pádem by se snížil tlak na zvyšování marží tak, jak se lékárnám zvyšují ceny energií,“ řekl Vlastimil Válek.
Zaplatí pacient více na doplatcích?
Ať už bude řešení jakékoliv, podle Vlastimila Válka není možné přenášet jej na pacienta, jenž kvůli své nemoci nemá na výběr a lék či protetickou pomůcku potřebuje.
„U léků, které jsou potřeba, jsou základní, na předpis a je u nich doplatek, tak u nich se doplatky zvyšovat nesmí. Stejně tak se nesmí zvýšit nad nějakou mez cena protetických pomůcek,“ podotkl ministr zdravotnictví. „Je potřeba nebavit se o jednotlivých lécích, ale o celku, aby se nestalo, že se objeví skupina pacientů, kteří mají několik nemocí, a my zapomeneme na pár skupin léků a jim se to pak na doplatcích nabalí do nějaké velké částky,“ doplnil Vlastimil Válek.
To ovšem neznamená, že cenový strop či maximální marže u léků s doplatkem se nebude měnit. Ministr to nevylučuje. Aby doplatky zůstaly zachovány v původní výši, musely by zdravotní pojišťovny navýšit úhradu za lék. Vyšší výdaj by tak nebyl na straně pacienta, ale veřejných peněz. „To se může stát,“ připustil ministr. „Že se péče zdraží, to je jasná věc, proto také dáváme do úhradové vyhlášky (na příští rok, pozn. red.) podstatně více peněz než loni, aby se nezhoršila kvalita a dostupnost péče,“ dodal. Úhradovou vyhlášku ministerstvo aktualizuje každý rok. Vychází vždy k 1. lednu. Jde o klíčový dokument pro přerozdělování peněz z veřejného zdravotního pojištění.
Kromě doplatků nesmí změny v cenotvorbě zasáhnout ani moderní, úzce specializovanou léčbu v centrech. Například onkologických nebo pro léčbu roztroušené sklerózy.
„To, co je potřeba hlídat, jsou ceny léků, které jsou drahé, hlídat cenu léků, které zachraňují životy, hlídat protetické pomůcky a to, co pomáhá těm, kteří mají jakékoliv postižení. Od naslouchátek počínaje, já nevím kam konče. A to, co není potřeba tak brutálně hlídat, je cena acylpyrinu,“ domnívá se Vlastimil Válek s tím, že do cen volně prodejných, nehrazených, běžných léků třeba na bolest, horečku nebo kašel ministerstvo nebude i nadále zasahovat.
ČLÁNKY DO MAILU