Bojíte se mikrovlnky?

Možná jsou na vás mikrovlnky moc odlidštěné a jejich fungování natolik záhadné, že je raději nepoužíváte. Nebo pro ně prostě nemáte využití. Anebo jsou pro vás vážně tak strašidelné a bojíte se o své zdraví, kdybyste si je vpustili do kuchyně?

Autor: SXC

Mikrovlnka zabiják? Sotva

Velký článek Mikrovlnná trouba!!! Prokázaná nebezpečí užívání mikrovln!!! (vykřičníky necháváme v původním množství) o riziku mikrovlnek najdete na webu www.kings-exclusive.estranky.cz. Visí tu už nějakou dobu, ale stále se nacházejí jeho noví objevitelé, kteří ho pak šíří dál. Text se mimo jiné bez dalších důkazů snaží naznačit, že kdosi (vědci, prodejci, hygienici?) ví, jak moc jsou mikrovlnné trouby nebezpečné, ale nezveřejňuje fakta o této údajné hrozbě.

Mění mikrovlnky strukturu molekul?

Nebezpečí má podle textu spočívat mimo jiné v tom, že mikrovlnkami produkovaná elektromagnetická energie přímo působí na molekuly potravin, které se kvůli tomuto způsobu ohřevu jakoby potrhají. „Shrnuto: v mikrovlnné troubě dochází k rozpadům a změnám molekulární struktury potravin vystavené procesu radiace. Výrobci by správně měli hovořit o ´radiačních troubách´, ale je sporné, zda by pak vůbec ještě nějakou prodali. Název nicméně přesně vystihuje, čím mikrovlnná trouba skutečně je,“ stojí v článku, který má čtenáře nejspíše vyděsit.

Co na to vědci? „Odkazované informace jsou převážně nepravdivé a účelově psané tak, aby navodily strach z mikrovlnného ohřevu. Skutečnost je taková, že elektromagnetické záření používané mikrovlnou troubou (jde o frekvenci přibližně 2.45 GHz) je záření neionizující a jeho absorbování hmotou může vést pouze k jejímu ohřevu. Neionizující záření například v žádném případě nemůže přímo měnit atomární či molekulární strukturu látek, toto je možné pouze nepřímo skrze ohřev,“ okomentoval pro Vitalii zmíněný článek Pavel Buchar z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření pražského Státního zdravotního ústavu.

Podle něj se z tohoto pohledu mikrovlnný ohřev nijak neliší od běžného ohřevu kondukcí (v hrnci nebo v rychlovarné konvici) či infračerveným zářením (slunce, infralampy). „Všechny zmíněné způsoby ohřevu mají totožný efekt, tedy zvýšení vibrační či rotační energie atomů a molekul, kterou navenek vnímáme jako teplotu. Jediným rozdílem mezi běžným a mikrovlnným ohřevem je rozložení teploty: běžně se potravina zahřívá rovnoměrně od povrchu do středu, kdežto mikrovlnné záření ji ohřívá v celém objemu a často nerovnoměrně, protože různé složky jídla absorbují s různou účinností,“ doplnil Pavel Buchar.

Teplo ničí vitamíny. Nejen u mikrovlnek

A co údajné ničení vitamínů a výživové hodnoty jídla vůbec? Pavel Buchar tvrdí, že odpůrci mikrovlnek tento argument skutečně používají často, ovšem aniž by uvedli výsledky srovnání s běžným ohřevem. „V případě porovnání by se totiž ukázalo, že některé vitamíny jsou velmi náchylné ke zvýšené teplotě,“ řekl. Jinými slovy, je jedno, jakého původu teplo je, vitamíny ničí tak jako tak.

V článku o rizicích spojených s užíváním mikrovlnek se dále píše o tom, jaké nebezpečí představuje jimi ohřáté horké mléko pro malé děti a podobně – v této části se však zjevně směšují dvě věci. Jednou je již zmíněné ničení vitamínů v jídle, druhou pak celkem známý fakt, že při ohřívání v mikrovlnce je jídlo někdy ohřáté nerovnoměrně a horká místa jsou hned vedle relativně chladných. Stačí však jídlo promíchat a nechat odstát, případně láhev s mlékem protřepat.

A co když vlny unikají ven?

Někdy se také tvrdí, že záření může z mikrovlnné trouby unikat ven a škodit lidem přímo. Podle Pavla Buchara je však člověk v okolí trouby v bezpečí, pokud ji záměrně on nebo někdo jiný nepoškodí.

„U nepoškozené trouby pronikají mikrovlny ven jen s nepatrnou intenzitou. Ohřev způsobený uniklým zářením bude hluboko pod zdravotním limitem, který nedovoluje ohřev větší než dvě setiny stupně Celsia. Všechny mikrovlnné trouby mají dále ochranu, která při otevření dvířek za chodu okamžitě zastaví generování mikrovln,“ dodal vědec. Připomněl rovněž, že záření používané v mikrovlnné troubě bývá často chybně zaměňováno či porovnáváno s ionizujícím zářením (rentgenové záření, gama záření), které má však zásadně jiné vlastnosti. Odtud nicméně podle něj často pramení neopodstatněné obavy z mikrovlnného ohřevu. Interakce elektromagnetického záření s hmotou byla detailně prozkoumána již v první polovině dvacátého století. Obavy měla rozptýlit například zpráva Světové zdravotnické organizace z února 2005, jejíž překlad lze nalézt na adrese www.szu.cz.

Píše se v ní mimo jiné o tom, že mikrovlny jsou vysokofrekvenční radiové vlny (radiofrekvenční elektromagnetická pole) a jsou – stejně jako viditelné světlo – částí elektromagnetického spektra. Používají se především pro vysílání televize, v radarech pro vzdušnou a námořní navigaci a pro telekomunikaci, počítaje v to mobilní telefony. Používají se také v průmyslu při zpracování materiálů, v lékařství pro léčbu diatermií a v kuchyních pro přípravu jídel.

Ve zprávě se dále mimo jiné píše, že je dobré snažit se vyhnout přímému působení mikrovln a že pokud je trouba poškozená nebo má netěsnící či příliš špinavá dvířka, mohou vlny unikat do jejího okolí. Ani to však neznamená okamžitou hrozbu, už proto, že nejde o záření ionizující.

„Mikrovlnná energie se v těle člověka absorbuje a zahřívá exponovanou tkáň. U orgánů, které mají špatnou cirkulaci krve a méně účinnou teplotní regulaci jako je oko, nebo u orgánů citlivých na teplotu jako například varlata, je riziko tepelného poškození větší. Tepelné poškození však může nastat jen při dlouhé expozici velmi vysokým výkonovým úrovním, které velmi překračují úrovně, jaké se naměří vně mikrovlnných trub,“ stojí ve zprávě.

A co vy? Používáte mobilní telefony? Máte doma internetovou wi-fi síť? A co mikrovlnku?

Čtěte dále: Zapper – podezřelý přístroj se prodává v ČR