Vlákno názorů k článku Bojíte se mikrovlnky? od Elektron - „U nepoškozené trouby pronikají mikrovlny ven jen s...
-
Elektron (neregistrovaný)
„U nepoškozené trouby pronikají mikrovlny ven jen s nepatrnou intenzitou. Ohřev způsobený uniklým zářením bude hluboko pod zdravotním limitem, který nedovoluje ohřev větší než dvě setiny stupně Celsia."
Berete v potaz pouze tepelné účinky záření a to je chyba!!! Elektomagnetické záření ovlivňuje hlavně činnost mozku, jenž je sám zdrojem slabých elektomagnetických impulsů (jak dokazuje EEG). Je vědecky prokázáno, že přiblížení telefonu k mozku dítěte na jednu minutu, ovlivní jeho činnost na cca jednu hodinu! V této souvislosti by mě MOC zajímalo, jak velká je ta "nepatrná intenzita"! Protože jestli je to třeba jen jedno proceno z kilowatové mikrovlkny, tak to dělá 10W uniklých do okolí, a to už je celkem slušná "dávka".
-
BS (neregistrovaný)
Jistě jste schopen doplnit nějakou citaci, která potvrdí Vaše "vědecky prokázáno".
Pokuste se ji najít, ale bohužel Vás musím dopředu zklamat, mikrovlny produkované mobilními telefony neproniknou do mozku, mají totiž veliký problém procházet vodou (to je důvod, proč ji ohřívají) a tedy neprosvítí tkáně, natož kosti. To je například důvod, proč se pro pozorování kostí používá rentgenové záření (desítky EHz (desítky miliard GHz)) a ne mikrovlnné (desítky GHz), přestože mikrovlnné je mnohem levněji získatelné. Navíc dokonce ani rentgen neprosvítí kosti. Doplňuji, že lebka je také kost...
K tomu, aby elektromagnetické vlny mohly navíc ovlivnit mozek, by dále musely mít frekvenci podobnou elektromagnetickým vlnám v mozku tj. 3-30Hz, tedy zhruba miliardkrát méně než mají mikrovlny, k pochopení toho proč to tak je však musí člověk vědět něco o interferenci, což žel vyžaduje disponovat jistým vzděláním.
-
Jiří (neregistrovaný)
Pojďte zkusit diskutovat věcně a nesnažit se zesměšňovat druhé poznámkami o jejich vzdělání, prosím. Nevím, jestli znáte normy, které hovoři o ohřevu mozkové tkáně zářením mobilních telefonů (takhle se stanovuje vliv zejména v Americe), jestli víte něco o hodnotách SAR. Oteplení mozku je prokázané, stejně jako je prokázané, že po delším telefonování s mobilem u hlavy má člověk o něco kratší reakční dobu (neví se ovšem, zda je to dobře nebo špatně). Každopádně vědci v různých zemích, disponující jistým vzděláním, doporučují, aby zvlášetě děti si dávaly mobily k hlavě co nejméně. A mimochodem - mikrovlnky nepoužívají kmitočet v desítkách GHz, ale většinou 2,4 GHz.
-
>Nehlede na to, ze mikrovlnka je odstinena, aby zareni neslo ven,
Ovsem podle jednoho cloveka, ktereho jsem kdysi poslouchal v radiu, kvalita stineni s casem klesa. Materialy starnou, vznikaji prechodove odpory... Jiz po nekolika mesicich pouzivani mohou hodnoty vyzarovanych vln prekracovat normu. A jakmile je trouba jednou prodana, jiz ji nikdo nepromeri a jak zari nebo nezari nikoho nezajima. Takze treba deti, ktere si ohrivaji jidlo a cumi zblizka do dovnitr, si mozna zadelavaji na predcasny sedy zakal ci jine problemy. Pokud nekdo pouziva mikrovlnku, idealne by se po jejim zapnuti premistil rychlymi priskoky do odstineneho bunkru, aby snizil dobu expozice na minimum.
-
Zkuste si predstavit, jak takova mikrovlnka je asi udelana. Plechova pixla z casti, ktere jsou do sebe zastrkane, snytovane nebo sesroubovane ci spojene ohybacimi ci zakroucenymi jazycky, jakymi se kdysi spojovaly plechove hracky, ale dnes treba i mycka na nadobi nebo susicka na pradlo. Cili zadna pixla, kde jsou spoje letovane, coz by ani moc neslo, protoze nerez se pekne blbe letuje. Obcas neco je v idealnim pripade bodove svareno. Dvirka jsou otaceci, je tedy nutne je pripojit nejakym ohebnym spojem, patrne pletenym paskem s konci zamacknutymi do oka, ktere je prisroubovane ke kastli. A to jeste musime doufat, ze to tak vyrobce opravdu dela. Protoze nejaky debil by se take mohl rozhodnout, ze kovove panty jsou dostatecne dobrym spojem na kostru.
Cili tam mate same mechanicke spoje. Ty se teplem uvolnuji, oxiduji, zasiraji se prachem a mastnotou.... Voi-la, vase kyzene prechodove odpory. Spoj, ktery po vyrobe mel treba O,1 Ohm ma najednou treba 5.
K tomu si pripoctete treba to, ze dvirka se mohou teplem nebo neustalym otviranim a zaviranim zkroutit a nedolehaji a trouba pak nekterym smerem skulinou vyzaruje. Nekteri vyrobci jsou takovi borci, ze jejich vyrobky sotva preziji zaruku a zdeformovana dvirka by vubec nebyla prekvapenim.
Nevim, z ceho je treba vyrobena typicka stinici mrizka v zasklenych dvirkach, ale pokud je treba z hliniku, tak prechodovy odpor na mechanickem spoji po par mesicich provozu by mohl byt docela zajimavy.
-
jehovista (neregistrovaný)
Nejsem odbornik*, ale podle me je mnohem dulezitejsi ze to vubec je v nejake kleci, nez jak dobre je ta klec uzemnena. Kdyz si das** mobil do plechovky, co nebude spojena se zemi, tak se mu taky nedovolas. Podstatne podle me je, ze ta mrizka ma oka podstatne mensi, nez je vlnova delka toho zareni a skrz plech to taky nezari. Nevim co mas doma za mikrovlnku, ale ja jsem teda jeste takovou, co by byla zrezla skrz naskrz a byly v ni diry nevidel. To driv odejde elektronika, nez se projevi nejaka degradace stineni.
*Ve smyslu, ze bych to nedokazal spocitat, jen zmerit
**Sorry, ale vykani v diskuzich mi nejak nejde pres prsty -
Nejde az tak moc o to, jak je ta klec uzemnena, ale jak jsou jeji jednotlive casti navzajem dobre ci spatne propojene. Pitval a opravoval jsem jiz dost domacich elektrospotrebicu na to, abych nemel v mechanicke kontakty prilis velkou duveru. Je az s podivem, jak mohou nekdy byt vyhnile. A nemusi to byt zrovna varna konvice, do ktere obcas nekudy natece voda.
BTW, v mikrovlnce te elektroniky asi moc neni. V podstate tam nemusi byt zadna, staci magnetron a nejaky vlnovod.
Mikrovlnku nemam. Varit nebo peci se v tom neda, kafe, ktere si v tom pripravuji Americani muze byt leda tak hnusne a jidlo se da ohrivat i jinak, a bez toho, ze by clovek mel doma jinak neuzitecny krap. Jestli nekdy budu mit mikrovlnku, tak leda ze smetiste, az budu potrebovat flak medi z magnetronu.
-
Jenda (neregistrovaný)
Takhle - mikrovlnka opravdu velmi lehce prosakuje. Zkus si udělat dipólek na 2.4, případně i laděný obvod a zkus si to. Nicméně hodnoty, které jsem naměřil, byly řádově srovnatelné s WiFi s pendrekem vysílajícím na maximální povolený výkon (20 dBm EIRP).
http://soup.brmlab.cz/post/234910198/DIY-2-4-GHz-receiver-for-testing
-
Jenda (neregistrovaný)
Ty rozměry už z hlavy asi nedám a vygooglit mi to nejde, dipól byl čtverec o hraně snad 22mm a reflektor 24mm a byly necelý centimetr od sebe. Dipól je v jednom rohu přerušený a je tam ladící kondenzátor 2-10pF naladěný přímo proti (přiložením na pendrek) vysílající wifině tak, aby byl zisk co největší. Z laděného obvodu vede dioda, nabíjí se 1nF kondenzátor a vede to do milivoltmetru. Musí to být takhle přímo na tom, protože na delších vodičích je moc bordelu.
-
Cora (neregistrovaný)
Už je mnoho informací o škodlivosti mobilů: http://www.wddty.com/mobile-phones-do-cause-brain-tumours-italian-court-rules.html
-
jehovista (neregistrovaný)
Je mozne, ze telefon muze mit pri dlouhodobem intenzivnim pouzivani nejake nasledky, ale to se da rict skoro o vsem. Ja se hlavne smeju lidem, kterym vadi treba wifi. To musi byt neskodne uz na zaklade jednoduche logicke uvahy. Jestli by bylo skodlive wifi(ktere ma o rad nizsi vykon nez telefon a clovek zpravidla nema access point pridelany k hlave), tak to by te musel mobilni telefon zabit za tyden.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Miluji lidi, kterým je vše jasné.
Aby bylo jasno, jsem člověk s technickým vzděláním. Mám nadprůměrné znalosti matematiky, fyziky, elektroniky.
Kromě toho jsem úspěšně vystudoval VŠ, fakultu aplikovaných věd, oboro Technická kybernetika.
Doufám, že jsem dostatečně kvalifikovaný na to, aby s vámi mohl diskutovat. Nabožím vám ovšem tu tezi, že pouze studenti ekonomiky mluví o škodlivosti wi-fi. Já o tom mluvím také.
Když jsem si přinesl domů Wi-Fi router a zapnul ho, bylo mi zle. Moje přítelkyně perfektně poznala, že Wi-Fi je zapnuté i v jiné místnosti. Vysílací výkon 64 mW, posílený anténou s určitých ziskem.
Později jsem flashnul BIOS v routeru abych mohl vysílací výkon řídit a sjel jsem na 4 mW, kdy všude byl 100 % signál, ale už to nikdo necítil.
Pod dojmem tohoto pokusu jsem raději natáhl drátový ethernet, aspoň je doma gigabitová rychlost.
Zpět k Vám.
Bohužel dnešní poznatky o člověku – jakkoli jsou vysoké – jsou zlomečkem toho, co by bylo potřeba.
Například neví se, jak člověk myslí, jak přesně vzniká inteligence. Ještě mnoho toho nevíme o genetice, přes nepochybný obrovský pokrok.
Kdybychom opravdu věděli vše o lidském těle, pak bychom nepotřebovali testy léků, testy na zvířatech. Jednoduše bychom si na matematickém modelu člověka vše spočítali na superpočítačích a vše by sedělo. Stejně tak bychom hledali lék najisto, rychle bychom z matematického modelu člověka věděli, která látka bude nejúčinnějším lékem na jakoukoli nemoc těla.
Protože v tomto stavu nejsme – znamená to, že nevíme o člověku vše – tedy nelze ani s jistotou říkat, že něco neškodí.
Vaše úvaha je nanic, protože kdybyste měl vzdělání (ne jenom tu ekonomku), tak byste věděl, že ne všechny jevy v přírodě (tedy i rychlost zabití) mají lineární závislost.
-
K> (neregistrovaný)
Jestli spolehlive, statisticky prokazete, ze vase pritelkyne dokaze rozpoznat zapnuty router s vykonem 64 mW (aniz by ji to nekdo rekl nebo se sama podivala na stav) tak se opravdu budu hodne snazit, abyste dostal nobelovu cenu. protoze v tom pripade si ji opravdu zaslouzite. ale neco mi rika, ze k tomu nedojde...
A vlastne si rikam, pokud verite, cemu pisete, proc ten fenomen nezkoumate, nepublikujete? byla by to bomba ve vedeckych kruzich! budete slavny, prokazete vyznamne souvislosti, pomuzete lidstvu. -
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Na slávu kašlu, stejně tak jako na blbosti typu něco statisticky prokazovat.
Mám zajímavou práci a spoustu aktivit, které mě naplňují. Nevím kam dříve skočit.
Dnešní věda pane, to je pouze grafomanie. To musíte 20 let spisovat – abyste byl nějaký pojem ve vědě. Dneska je dobrý vědec nikoli ten, kdo něco dokáže, ale ten kdo napsal nejvíce žvástů a písmenek.
Doporučuji pro Vaší orientaci třeba si přečíst, za co se dnes dávají vědecké tituly. Za písmenka! Je třeba mít tolik a tolik odborných publikací, tolik a tolik odbnorných článků v časopisech, tolik a tolik monografií, atd. atd. atd.
Končím právě druhou vysokou školu. Nějaké ty vědecké výzkumy atd. mám za sebou. Pochopil jsem, že dnešní věda je především byrokracie a už před řadou let jsem odešel do praxe. Moje práce je v každém státě světa, moje výtvory jsou třeba i na věhlasných univerzitách.
Jinak řečeno, tento fenomám nezkoumám, protože mě to nebaví a mám mnoho co dělat. Udělal jsem si pouze pro sebe závěr a tím se řídím. Sláva je mi u zadnice, pokud bych chtěl získat slávu, tak v jiných oborech, kterými se zabývám.
-
Jenda (neregistrovaný)
„Na slávu kašlu, stejně tak jako na blbosti typu něco statisticky prokazovat.“
Nejde o slávu, jde o to, že tímto možná trpí docela dost lidí a výzkum by tomu mohl zabránit.
„jako na blbosti typu něco statisticky prokazovat.“
Bohužel to není blbost. Měl jsem tu čest účastnit se několika (dvojitě) slepých pokusů a sugesce a placebo efekt jsou často dost neuvěřitelné. Když pohledáte třeba na PubMedu, najdete články, které se tím zabývají, třeba že vzali dobrovolníky, *řekli* jim, že zapínají vysílačku, a ona je začla bolet hlava, i když ve skutečnosti vysílačka byla jenom prázdná krabička. Nic osobního (mně se to stává taky), ale bojím se, že vy a manželka jste ohledně wifiny postiženi podobným placebo efektem.
O stavu vědy vím a je to smutné, ovšem to nikomu nebrání udělat si vlastní výzkum. Hlavně když k tomu nepotřebuje LHC nebo raketoplán za miliardy, ale stačí mu wifi router za pár stovek a chvíle času.
-
"Nic osobního (mně se to stává taky), ale bojím se, že vy a manželka jste ohledně wifiny postiženi podobným placebo efektem."
Kdyz jsem si kdysi poridil mobil a pozdeji wifi, ucinil jsem tak bez nejakych predsudku. Urcite jsem si predtim neprecetl stohy clanku v Bleskuo tom, jak jsou skodlive. Nicmene u obou jsem pozdeji vypozoroval jistou citlivost. A v obou pripadech mi chvili trvalo, nez jsem si dal veci do souvislosti. Dodnes treba radsi nosim mobil v prave kapse, protoze me drive skoro vzdy po nekolika hodinach bolelo bricho, kdyz jsem ho nosil v kapse leve.
Nevim, jak by se u mne mohl uplatnit efekt sugesce. Ledaze by mi v noci lezli do loznice trpaslici a pousteli mi audionahravky sugerujici skodlivost diskutovanych zarizeni. Tuto moznost nemohu zcela vyloucit, protoze proti existenci trpasliku nemam zadne vedecke dukazy. Mohu pouze rici, ze jsem je nikdy nevidel. Stejne, jako vy muzete pouze rici, ze na mobil a wifi nejste citlivy, coz neznamena nic vice, nez ze vy na mobil a wifi nejste citlivy.
-
K> (neregistrovaný)
Proc se teda namahate neco tvrdit? Bud neco tvrdim, a muzu to podlozit, anebo drzim hubu. Protoze proc bych vam mel verit? Ja reknu, ze vidim kazdemu z vas do hlavy. A budete me mit logicky za blazna a nebudete mi verit, dokud to neprokazu. Vy tvrdite, ze vase zena neco pozna. Kdyz chci dukaz, vymlouvate se na spatny stav dnesni vedy. Jak ubohe.
(Abyste si nemyslel ze nic nevim - osobne tech vedeckych titulu taky par mam, a ve vede delsi dobu pusobim. Situace neni ruzova, ale presto jsou vase argumenty mimo.)
-
>Proc se teda namahate neco tvrdit? Bud neco tvrdim, a muzu to podlozit, anebo drzim hubu.
Jsou veci, ktere podlozit dost tezko. Jak byste treba prokazal, ze vas svrbi za pravym uchem?
Oproti tomu, kdybyste vsem videl do hlavy, bylo by snadne to prokazat. Stacilo by rici, co tam vidite. Obavam se ale, ze byste se nedozil vysokeho veku. Byl byste tak nebezpecny, ze by vas nekam zavreli nebo rovnou zlikvidovali.
-
X-anon (neregistrovaný)
myslite uspechy publikovane na http://ponkrac.net/miloslav-ponkrac pane Astrologu?
Ze sa s Vami vobec niekto bavi o EMI. To je ako bavit sa s nackom ludskych pravach.
Hnus.
-
Karel (neregistrovaný)
Kupodivu lidí, kteří přítomnost wifi poznají, je více. Ale není jich dost na to, aby to bylo statisticky významné. Ve smyslu "ano, pár kuřáků umřelo na rakovinu, ale to ještě nedokazuje, že kouření způsobuje rakovinu." Je s podivem, že kočkám a psům řada lidí přiznává schopnost cítit elektromagnetické pole. U řady jiných zvířat, jako jsou někteří tažní ptáci, je to i vědecky ověřené. Ale u lidí tomu nikdo nechce věřit.
Existuje k tomu jedna historická paralela - vnímání tepla. Řada lidí dokázala (a dodnes dokáže) poznat přítomnost tepla i bez dotyku. Poznají, že věc je teplá, aniž by se na ní podívali nebo se jí dotkli. Byl však stát, kde tomu nevěřili a tato schopnost byla považována za projev čarodějnictví. Doba ale pokročila a dnes se o přenosu tepla sáláním běžně píše v učebnicích.
-
Clovece, vy jste jak barvoslepy, ktery tvrdi, ze barvy jsou nesmysl, protoze nikdy zadne nevidel. Berte jako fakt, ze nekteri lide maji na WiFi jistou miru citlivosti. Nevim, jak pravdepodobne je, ze nekdo citi router na druhe strane mistnosti. Nicmene je dost pravdepodobne, ze bude citit wifinu ve svem pocitaci. Sam jsem ji leta citil a PCMCIA wifina ve slotu, umistenem dementne blizko tak, ze clovek k ni mel blizko ruku, kdyz lezl po klavesnici, me privadela k silenstvi a zpusobovala mi bolest v zapesti. Ted mam nastesti notebook s wifinou uvnitr a antena je asi nekde vzadu, takze mi nevadi. Tez jsem si casem vypestoval jistou otupelost a wifi vetsinou jiz necitim. Dnes leda tak za hodne spatneho pocasi. Drive porad. Tehdy jsem nesnesl ani mobil v aute. Odraz vln od strechy byl silene neprijemny a zeleznou helmu nemam.
Me se hlavne libi, kdyz nekdo zcela zretelne vi, ze nekdo jiny nemuze byt na neco citlivy, protoze to sam nezazil a tak to musi byt nesmysl. To je, jako jit k doktorovi a nechat si vysvetlit, ze vas vlastne koleno neboli, protoze doktora take nikdy nebolelo. Vetsina lidi na wifi asi citliva neni, ale jsou lide, kteri jsou.
-
No, to urcite. RSI vzdy, kdyz clovek pouziva notebook, ale ne tehdy, kdyz pouziva desktop. Navic kdyz na tom notebooku skoro nic nepise a jen tak si leze po webu. K tomu to RSI silne zavisi na vzdalenosti od anteny. Cim bliz k antene, tim driv to zacne. A jeste navic druh bolesti neodpovida typickym priznakum RSI. Ale jinak mate samozrejme pravdu. Co jineho by to mohlo byt? Kazdy prece vi, ze WiFi nikdo neciti a je totalne neskodne.
-
Ja ten oblicej nestrkam az k displayi. Intenzita EM pole klesa se treti mocninou vzdalenosti (za teoreticke situace kdy zdrojem zareni je bod). Takze rozdil mezi vzdalenosti citliveho zapesti radu nekolika cm od PCMCIA adapteru a rekneme 50 cm od displaye (oblicej) nebo tak 25 cm od displaye (citlive zapesti) znamena dosti velky rozdil v intenzite. Takze me neudivuje, ze mi zabudovane WiFi v laptopu nevadi.
-
Pavel (neregistrovaný)
Intenzita EM pole klesá s DRUHOU mocninou vzdálenosti v případě bodu. V případě lineárního zářiče je nepřímo úměrná vzdálenosti a v případě plošného zářiče je konstantní. (Samozřejmě toto platí pro vzdálenosti menši než je rozměr zářiče). Takže pro zářič v dislayi není ten rozdíl mezi intenzitou pro zápěstí a obličej až tak velký.
-
Jenda (neregistrovaný)
„Clovece, vy jste jak barvoslepy, ktery tvrdi, ze barvy jsou nesmysl, protoze nikdy zadne nevidel.
Me se hlavne libi, kdyz nekdo zcela zretelne vi, ze nekdo jiny nemuze byt na neco citlivy, protoze to sam nezazil a tak to musi byt nesmysl.“
Jenže on testoval stovky lidí, kteří tvrdí, že barvy vidí, ukazoval jim různě barevné míčky a LEDky a nikdo z té stovky je nebyl schopen rozlišit lépe, než kdyby si házel korunou. A přesto všechno stále tvrdili, že je vidí, a když jim řekl „tato kulička je červená“, přísahali, že tam tu červenou fakt vidí. A přísahali stejně, i když jim ukázal modrou kuličku.
Prosím, prosím, prosím, tak už to s tou wifinou nebo mobilem někdo prokažte!
HW zázemí můžu poskytnout, můžu zařídit signál od 400 MHz do 40 GHz v různých intenzitách.
-
BS (neregistrovaný)
Váš příběh je celkem zajímavý, ale když si uvědomím, kolik wifi routerů je běžně okolí, pak by měly vadit všechny a ne jeden, (okolo mého počítače jich vidím zhruba 25, a minimálně 10 z nich má silnější signál než můj vlastní). Měl bych však možné vysvětlení, které by se Vám možná nelíbilo, některé mizerně vyrobené zdroje pískají (jistě sám víte proč...), tento zvuk může být na hranici nebo za hranicí slyšitelnost, to ale rozhodně neznamená, že ho nevnímáte. Třeba u mě tento pískot vyvolává ostrou bolest hlavy, ale uvědomuji si ho jen, když se soustředím. Snížení výkonu pochopitelně sníží proudový odběr a problém může odstranit. Nicméně citlivost na EM pole nevylučuji, třeba u mě vyvolává značnou nevolnost pohyb pod 110 vedením (50Hz).
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Wi-Fi slabší intenzity se mi zdají ok.
Router nemá zdroj, je napájen libovolným 5V zdrojem, které už jsou dnes spínací, tedy pískají nad hranicí slyšitelných kmitočtů.
Jinak jak píšete, je možné že je to věcí pouzeč individuální přecitlivělosti – ať už kvůli Wi-Fi, nebo něčemu jinému, co činnost routeru provází. Dal jsem mi zajímavý námět, budu nad ním přemýšlet.
Nicméně od té doby už si nejsem jistý neškodlivostí mikrovln, ale připouštím, že „škodící“ jev v routeru může být i něčco jiného.
-
Jenda (neregistrovaný)
Dobrý den,
schopnost člověka cítit mikrovlnné záření s intenzitou odpovídající tomu 64mW routeru v druhé místnosti je něco, co se snaží kde kdo najít, a pokud by se to prokázalo, byl by to skutečný průlom. Jednak by byl ten článek dost slavný :), ale hlavně by potom bylo možné zkonstruovat experimenty snažící se najít módy vysílání a výkony, které lidem bolesti nezpůsobují a nastavit příslušné normy tak, aby už k takovým zdravotním problémům nedocházelo.
Pokud máte zájem pustit se do takového výzkumu, napište mi na jenda (zav) hrach.eu, pokusím se vám poskytnout vědeckou součinnost.
-
rastakajakwanna (neregistrovaný)
Přečtěte si odbornou část (Dr. Masaru Emoto - The Healing Power of Water) http://books.google.it/books/about/The_Healing_Power_of_Water.html?id=ZefaQDp-XJYC&redir_esc=y
Doplnění:
První část (ta odborná) je souhrnem vědeckých pojednání/pohledů na fenomén ovlivnění stavby krystalů vody podle zdroje působení (hudba, hádka, slova, ...), na který upozornil poprvé právě Dr. Emoto a jež nakonec tomuto fenoménu věnoval už přes 30 let výzkumu.Jedno ze zajímavých pojednání je od doktora pracujícího s hypersenzitivními pacienty, hypersenzitivita na různé umělé zdroje elektromagnetického záření, tedy s pacienty mající alergii na naprosto bezpečné a zdravé záření, neovlivňující zdraví. Zajímavé počtení.
Je tam pohled chemika, teoretického fyzika a dalších.
Ušetřím vám čas. Potenciální nebezpečnost spočívá v jednoduchosti "namodulování" vody a jejímu paměťovému efektu. To, že tato vlastnost by pak mohla ovlivňovat organizmus, který je převážně tvořen vodou je evidentní.
Základní chybu dnešní vědy vidím v nesprávném pojetí člověka jako mechanické bytosti, od čehož se odvíjí i možnost chyby ve vyjádřeních, že naše technologie jsou při běžném používání bezpečné. Jsou bezpečné pro průměrného člověka s průměrnou stravou a čistým zdravím. Přidejte vlivy prostředí, stravy, genetiky, rasy a dostanete něco jiného než průměr.
Dalo by se na tohle téma široce diskutovat. To ale nechám na jiných.
Jako elektrotechnik do toho nemůžu ani nemám co kecat biologům nebo doktorům, ale je na nich, aby se pokusili zjistit jestli na tom něco není. Není přece na zákazníkovi, aby si dělal výzkumy, to je na výrobci. Je to ale samozřejmě utopie při rychlosti vývoje nových produktů a technologií.
-
Jenda (neregistrovaný)
Pozor, neřešíme zde nějaké možné negativní ovlivnění zdraví (z dlouhodobého hlediska); k diskuzi o něm bohužel nemám dostatečné vzdělání a provádět dlouhodobý výzkum je dost náročné.
Řeším jednoduchý jev popisovaný p. Ponkrácem/jeho ženou zapnu wifi → rozbolí mě hlava. Pokud vím, tak u nikoho tento jev ještě pozorován nebyl; díky své jednoduchosti jde ovšem velice snadno ověřit i ve sklepních podmínkách.
-
Cora (neregistrovaný)
Hezky jste to napsal. Problém je ovšem v lidech a v tom, jak jsou nastavena pravidla v lidské společnosti. Říká se, že kde je vůle, tam je cesta. Tady evidentně není vůle hledat lék, který vyléčí, hledat ekologické zdroje, hledat levnější varianty: protože na problémech a potížích tak krásně parazituje tolik lidí! Příklad výzkumu rakoviny je snad úplně jasný: nekonečný výzkum zaměstná obrovskou řadu lidí- doživotně vystaráno, černá díra na peníze- ale jede se dál. Proč dělat věci jednoduše, když to jde složitě? Poslechněte si někdy MUDr.Hnízdila, říká totéž brilantně a zasvěceně, člověk z oboru.
-
Můžete hned tady: rozhovor s Janem Hnízdilem - http://www.vitalia.cz/clanky/bud-se-chcete-lecit-anebo-uzdravit/
-
BS (neregistrovaný)
V žádném případě bych si nedovolil zpochybňovat vzdělání nebo dokonce intelekt ostatních diskutujících, snažil jsem se jen naznačit, že záležitosti EM polí vyžadují vzdělání v tomto oboru, které už ale není zcela běžné, jelikož se jedná o specializaci.
Mikrovlny skutečně používají 2,4GHz, nicméně mikrovlny jsou podle různých definic od 1Ghz do cca 300GHz podle některých autorů už od cca 300MHz, desítky GHz jsou tedy taková pěkná střední hodnota.
Kratší reakční dobu si dokážu reálně představit po jakémkoli delším rozhovoru, jelikož bez ohledu na formu může být delší rozhovor otupující.
Mobilní telefony jsou schopné lehce zvyšovat teplotu tkáně do hloubky 1cm, což tedy není mozek. A abych podobně jako ostatní neuváděl informace typu jedna bába povídala a je zcela zjevné, každý ví atp., tak uvedu například závěry WHO "MOBILE PHONES AND THEIR BASE STATIONS. WHO Fact Sheet No 193, June 2000". Nicméně je mi jasné, že WHO je jistě pod vlivem zlých vesmírných ještěrů a neuvádí skutečná, děsivá fakta...
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Frekvence mikrovnek je používána podle regulačních orgánů. Každý stát má určitá mikrovlnná pásma vyhrazena jako volná pro vědu, techniku, atd. Liší se jejich umístění stát od státu.
Pokud budete jakkoli používat jiné frekvence, musíte si na to od státu koupit drahou licenci a platiti – jinak pácháte trestný čin.
Proto se skoro všechna domácí elektronika páchá nejčastěji v pásmu 2,4–2,5 GHz.
Nicméně právě snaha bagatelizovat nebezpečí bez skutečného zájmu na výzkumu mě děsí.
Nejde jenom o výkon vysílače – mobilu, Wi-Fi, ale také o jeho směřování anténou (čímž vytvoří vyšší hustotu pole, protože se koncentrována nikoli do celého prostoru. Kromě toho mikrovlny se nešíří rovnoměrně, ale koncentrují se v určitých oblastech, viz třeba skinefekt (http://cs.wikipedia.org/wiki/Skin_efekt), který působí koncentraci na povrchu látek a vodičů. I zdánlivě malý výkon se pak v určitých malých oblastech dokáže velmi zkoncentrovat.
Nicméně není zájem to prozkoumat. Stejně jako není zájem pořádně prozkoumat třeba škodlivost genetických modifikací.
-
K> (neregistrovaný)
"Nicméně právě snaha bagatelizovat nebezpečí bez skutečného zájmu na výzkumu mě děsí."
Sam jsi napsal, ze nemas chut delat v tehle oblasti vyzkum. Tim padem asi desis sam sebe. Takze jsi pravdepodobne dusevne nemocny.
Minimalne ale svym povidanim o mikrovlnnach si ukazal, ze o fyzice vis kulove. Smutne u studenta technicke skoly.
Jsi dusevne nemocny, smutek vyvolavajici clovicek.
-
"Pokuste se ji najít, ale bohužel Vás musím dopředu zklamat, mikrovlny produkované mobilními telefony neproniknou do mozku, mají totiž veliký problém procházet vodou (to je důvod, proč ji ohřívají) a tedy neprosvítí tkáně, natož kosti."
Vsinete si, ze lebka ma v miste ucha diru. Jinak by nebylo ucho kam zamontovat.
ČLÁNKY DO MAILU