Na bolavá záda si jednou za čas stěžuje asi každý dospělý. Jsou ale profese, které k tomu inklinují více. A právě na tyto pracovníky cílí nové nařízení vlády, které zařazuje poškození bederní páteře mezi nemoci z povolání. Platí od začátku letošního roku.
Jde především o pracovníky ve stavebnictví nebo ve zdravotnictví, kteří pravidelně manipulují s těžkými břemeny či pacienty. Dále pak odborníci zmiňují lidi zaměstnané při dobývání surovin, tedy horníky. Podmínky, které je zapotřebí splnit, jsou velmi přísné, už před rokem, kdy o plánované změně úřady informovaly, Státní zdravotní ústav upozorňoval, že na odškodnění dosáhne jen pár desítek lidí ročně.
Aby pacient odškodnění dostal, musí splnit všechny následující podmínky:
- Onemocnění si vyžádalo celkem alespoň 12 měsíců pracovní neschopnosti dle zdravotní dokumentace pacienta.
- Nemoc vyšetřil a zhodnotil neurolog jako nejméně středně těžké chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy, například následky úrazu nebo vrozené poruchy páteře. Závažnost neurologického nálezu dosáhla požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.
- Závažný nález na bederní páteři byl potvrzen také vyšetřením pomocí magnetické rezonance a dosáhl požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.
- Riziková práce trvala nejméně tři roky, přičemž pracovní podmínky každého pacienta zhodnotil fyziolog práce na základě šetření na jeho pracovišti jako dlouhodobé a vysoce zatěžující bederní páteř.
Lékař boduje 7 parametrů
Neurolog pak při vyšetření hodnotí 7 parametrů a podle splnění udílí pacientovi body. Na to, co konkrétně jednotlivé parametry znamenají, jsme se zeptali fyzioterapeutky Soni Barvenčíkové (Fyzionožka.cz) a vysvětlení uvádíme v závorce:
- palpační bolestivost v lumbálním segmentu (bolest na pohmat v oblasti beder),
- Thomayerův příznak (pacient se předkloní a odborník hodnotí rozvíjení páteře, zda se dotkne země a kolik centimetrů chybí, podle normy by se měl dotknout třetím prstem, aniž by pokrčil kolena nebo kyčle),
- Lasègueův příznak (pacient leží na zádech a vyšetřující mu zvedne dolní končetinu do 90 stupňů a zhodnotí vyzařování bolesti ze zad do končetiny, test je pozitivní, pokud se objeví bolest v zádech nebo vyzařující do dolní končetiny, což může svědčit o iritaci ischiadického nervu nebo lumbosakrálních nervových kořenů),
- alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2 (porucha patelaerního reflexu – při úderu kladívkem do jamky pod kolenem se pacientovi vymrští noha, porucha reflexu Achillovy šlachy),
- motorický deficit v příslušném myotomu (oslabení svalové funkce až neschopnost pohybu v dané části svalových skupin, které jsou řízeny poškozeným místním nervem),
- senzitivní deficit v příslušném dermatomu (porucha citlivosti v příslušné oblasti kůže),
- EMG průkaz axonální léze v příslušném nervovém kořenu (elektromyograficky diagnostikované poškození nervu).
Lidé do 50 let musí splnit alespoň 4 parametry, mezi 50 a 60 lety alespoň 5 parametrů a nad 60 let minimálně 6 parametrů.
Současně ještě musí radiologické vyšetření, ideálně magnetická rezonance, ukázat další, a to:
- snížení meziobratlové ploténky,
- protruze meziobratlové ploténky (vytlačení),
- Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl (změny v krycích ploténkách a přilehlé kostní tkáni obratlových těl),
- posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů.
I zde je pak bodové ohodnocení odvislé od věku. Čím starší pacient, tím více bodů musí získat, aby mu bylo poškození jako nemoc z povolání uznáno. Je to z toho důvodu, že věk sám o sobě je rizikovým faktorem.
„Abyste měli nárok na kompenzaci, musíte splnit všechna shora uvedená kritéria současně, pokud jedno z nich není splněno, o nemoc z povolání se nejedná. Na tuto nemoc z povolání tak obvykle nedosáhnou lidé se sedavým zaměstnáním,“ upozorňuje Renata Balysová z D.A.S. pojišťovny právní ochrany.
Jaké odškodnění pacient dostane
O uznání nemoci z povolání rozhodují tzv. Střediska nemocí z povolání pro určitý kraj nebo okres, a to na základě splnění nejdříve klinických kritérií (správná diagnóza i závažnost onemocnění) a následně kritérií hygienických (dostatečnou expozici konkrétního pracovníka potvrdí příslušná hygienická stanice). Na tato střediska pacienty odesílá ošetřující lékař nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb, nebo popřípadě se na dané středisko mohou sami nahlásit.
Pokud se potvrdí těžké poškození bederních obratlů, meziobratlových plotének a meziobratlových kloubů či poškození nervu kořene bederní míchy, pohybuje se výše odškodného mezi 50 až 62 tisíci korun. Pokud má pacient následky ovlivňující hybnost páteře, činí odškodné 150 až 200 tisíc korun, uvedl server Deník.cz.
Jak cvičit na bolavá záda
S bolestí zad, která si vyžádá odškodnění, toho už doma sami pochopitelně nic neuděláte. Cvičení je vhodné hlavně jako prevence. Vhodné cviky a správnou techniku cvičení by měl doporučit fyzioterapeut. Pokud totiž budete cvičit špatně, můžete své páteři naopak uškodit.
Příklady cviků na bolest dolní části zad
- Posaďte se na kolena s hýžděmi na patách. Horní polovinu těla ohněte k podložce, položte ruce na podlahu před sebou dlaněmi dolů a s nádechem dosáhněte, co nejdále to půjde, zatímco hýždě zůstávají na patách. Vydržte s čelem opřeným o zem tak dlouho, jak můžete, a „dýchejte“ do dolní části zad.
- Lehněte si na záda, přitáhněte kolena co nejblíže k hrudníku, obejměte je oběma rukama pod koleny a přibližte k nim čelo. Zůstaňte tak po dobu 10 sekund, poté se uvolněte a cvik opakujte.
- V poloze na břiše s roztaženými pažemi a rovně nataženými dolními končetinami ohněte koleno v úhlu 90° a pomalu ho přibližte po zemi do podpaží. V této chvíli pánev klesá pomalu dolů, uvolněte se a dýchání směřujte do pánevní oblasti. Potom stejně pomalým pohybem koleno opět vraťte do původní pozice a opakujte totéž s druhou nohou.
Důležité je vědět, že cvičení je naprosto nevhodné při akutní bolesti zad. Jestliže vás přepadne náhlá palčivá bolest zad, odborníci radí zaujmout tzv. úlevovou polohu. Jedná se o polohu, ve které pacient pociťuje nejmenší bolest.
ČLÁNKY DO MAILU