Bolesti hlavy z roušky?

Lidé si stěžují na bolesti hlavy a přikládají to roušce

Česká lékárnická komora pro server Vitalia.cz potvrdila, že lékárníci v současné době rozhodně pozorují narůst případů bolestí hlavy. Tyto bolesti jsou dávány do souvislosti s nošením roušky – což lze samozřejmě takto těžko prokázat či vyvrátit. Typický příklad je třeba žena, která nám popsala svoji zkušenost: „V obchodech mi rouška příliš nevadí, netrávím tam tolik času. Problematické je to však při cestování městskou hromadnou dopravou, kde trávím při přesunech do práce v autobusu, metru a tramvaji skoro hodinu. Cca po půl hodině mě začíná bolet hlava a jdou na mě mrákoty, jako bych byla v silně vydýchané místnosti.“ Poprvé po mnoha letech tak spěšně vyrazila do lékárny pro léky na bolest.

Dalším příkladem jsou děti, které musely trávit v rouškách dlouhý čas ve škole. Již během září se objevily varovné signály, Deník.cz například popsal situaci v domažlickém Gymnáziu Jindřicha Šimona Baara, kde mělo potíže hned několik studentek.

Pravidelná bolest hlavy se brzy po zavedení roušek ve školách objevila i u třináctiletého Štěpána: „Když se zavedla povinnost nosit roušku během školního vyučování, hlava mě bolela každý den. Většinou jsem v roušce vydržel první dvě vyučovací hodiny, a to jsme si ji i se spolužáky o přestávce sundávali, takže jsem měl mezitím přestávku. Kolem jedenácté hodiny jsem začal cítit tlak ve spáncích. Občas mě pak hlava rozbolela ještě večer…“ popisuje školák. Stejně jako další oslovení přitom nikdy dříve bolestmi hlavy netrpěl.

Studie potvrzují vztah mezi bolestí hlavy a respirátory, nikoli rouškami

Vědecké studie, potvrzující vztah mezi nošením ochranných pomůcek a bolestmi hlavy, se týkají především profesionálů, zejména zdravotníků, kteří užívají respirátory, nikoli běžné roušky. Na tyto výzkumy poukazuje i Lucie Kovářová, lékárnice a odborná konzultantka České lékárnické komory: „Již studie z roku 2003 mezi zdravotnickými pracovníky, kteří během epidemie syndromu akutní dechové tísně povinně nosili respirátory typu N95, zdůraznila výraznou souvislost mezi nošením respirátoru a bolestmi hlavy. Stejně tak navazující studie provedené během letošní pandemie koronaviru potvrdily, že používání osobních ochranných pomůcek dýchacích cest stojí za vznikem rozvoje bolestí hlavy. Tyto bolesti pak mohou být nově vzniklé u jedinců bez předchozích potíží, nebo dochází k prohloubení již dříve existujících bolestí.“

Stávající lékařské výzkumy tedy podporují myšlenku, že nošení ochrany dýchacích cest může zapříčinit pravidelné bolesti hlavy i migrény. Ve studiích jde však o respirátory a jejich skutečně intenzivní užívání.

„Všeobecně lze říci, že jednorázové ústenky a látkové roušky jsou o něco ‚prodyšnější‘ než respirátory. Respirátory typu FFP2, N95 apod. musí filtrovat vzduch mnohem spolehlivěji, a jsou tak spojovány se vznikem bolestí hlavy v mnohem větší míře. Záleží na možnostech jedince, jaký stupeň ochrany je pro něj nejvhodnější,“ komentuje lékárnice. (Doporučení k používání vhodných typů respirátorů a roušek podle profesí uvádí oficiální web Ministerstva zdravotnictví ČR koronavirus.mzcr.)

Přesto i obyčejná rouška, látková i jednorázová, může s bolestí hlavy souviset.

Proč může z roušky bolet hlava

„Dýchání v roušce není pochopitelně fyziologické. Dochází při něm ke zvýšení odporu dýchacích cest,“ říká Lucie Kovářová a zmiňuje také zřejmě nejčastěji uváděnou výhradu vůči ochranným pomůckám dýchacích cest – hromadění oxidu uhličitého a jeho následné vdechování. Oxid uhličitý je skutečně často opakovaným argumentem – a také často vyvraceným, v češtině například v magazínu VTM. Na zveličování tohoto rizika upozorňuje také agentura AFP.

Dalším spouštěčem může být přehřátí a tlak kolem uší z gumiček či tkanic, které drží roušku na místě, a přetížení svalů v oblasti hlavy, čelistního kloubu a krční páteře. Protože ne všechny roušky sedí konkrétnímu typu obličeje, mohou okraje roušky bránit při pohledu dolů (například na klávesnici), pak dochází k předsouvání hlavy dopředu před tělo nebo k tomu, že se pohyby brady snažíme roušku „usměrnit“ tak, aby se neposunovala. To vše má vliv na postavení hlavy a krční páteře, což může vést k omezení jejich plného rozsahu pohybu až zatuhnutí a odtud k bolestem hlavy.

Narušení návyků

Dlouhodobé nošení roušky může podle Lucie Kovářové zvyšovat pravděpodobnost vzniku bolestí hlavy ještě z jiných příčin. Jednou z nich je narušení denních návyků. Kupříkladu pokud je nositel roušky zvyklý každý den během cesty do práce pít kávu, nošení roušky mu toto znemožňuje – a odepření pravidelné dávky kofeinu může vyvolat bolesti hlavy.

Dalším velkým problémem může být dehydratace organismu, která je prokázaným potenciálním spouštěčem bolestí hlavy. Lidé během dne zkrátka pijí méně, když mají po většinu času zakrytá ústa, navíc když se v souladu s doporučeními snaží co nejméně sahat si na obličej a roušku „nesundavat a nenandávat“. To je jistě důležité, ale příjem tekutin rovněž.

Stres z „nošení roušky“

Bolesti hlavy může v určitých případech vyvolávat spíše stres ze situace přidružující se k nošení roušek, tedy dění kolem koronavirové pandemie, než rouška samotná. „Strach nám dočasně ‚přeprogramuje‘ mozek,“ popsal již v jarní vlně epidemie pro server Vitalia.cz neurofyziolog Aleš Stuchlík.

Základem je, a to nejen v tomto případě, péče o duševní zdraví. „Blahodárně působí začlenění péče o sebe sama a aktivit uvolňujících stres, jako jsou pravidelné procházky v přírodě, cvičení, jóga a relaxační a meditační techniky,“ doporučuje odborná konzultantka České lékárnické komory. (Užitečné tipy a cvičení najdete například v našich článcích Pomocí dechu si můžeme v těle vyrobit klid či S jógou v čase krize.)

Je také možné „navyknout“ si na používání roušky bez pocitu úzkosti, a to krátkým každodenním trénováním jejího nošení na bezpečném a pohodlném místě, například doma, doporučuje také Lucie Kovářová.

Co ještě můžeme udělat, aby nás „z roušky“ hlava nebolela?

Jak již bylo řečeno a znovu chceme zdůraznit, roušky jsou hodnoceny jako velmi důležité opatření a cestou není roušku nenosit.

Základem je správná péče o roušku, která hraje důležitou roli při ochraně zdraví jejího nositele a významně přispívá ke snížení rizika přenosu nákazy. Míra bolestí hlavy s ní však pravděpodobně nesouvisí. „Hlavním faktorem spojeným se vznikem bolestí hlavy je typ ochranné pomůcky, použitý materiál a doba používání. Zkrácení doby nošení ochranných pomůcek může snížit frekvenci a závažnost těchto bolestí,“ říká Lucie Kovářová a přidává několik praktických tipů preventivního předcházení potíží:

• Tlak z tkanic z roušek v okolí uší lze snížit několika způsoby, aniž by došlo k jakémukoliv omezení udržení roušky na místě. Využít se dají sponky, čelenky s knoflíky, přichycení tkanic do drdolu či látkové a silikonové pásky nebo plastové brzdičky určené speciálně pro roušky. Při vlastnoruční výrobě roušky se pak doporučuje volit šňůrky na zavazování vzadu na hlavě než pro těsné přichycení za uši.
• Příznivě působí také procvičování krční páteře, a to především do směrů, které není možné s rouškou pohodlně dělat. Hlavu tedy při cvičení zastrkujeme dozadu za tělo a bradu přibližujeme ke krku. Současně celkově dbáme na správné držení těla. Zvýšenou pozornost je zapotřebí věnovat poloze zubů a čelistí. Zuby by se správně v klidu neměly dotýkat a svaly čelisti by měly být uvolněné. Rozhodně nesmí být v permanentním napětí.

• Pokud je to možné a bezpečné, je vhodné si v průběhu dne udělat několik přestávek, sundat si roušku a nadechnout se – v ideálním případě – čerstvého vzduchu.
• Důležitý je také již zmíněný pravidelný pitný režim. Protože může nošení roušky značně narušit denní zvyklosti, je zapotřebí si důkladně hlídat příjem tekutin. Nápomocné k tomu mohou být i různé aplikace v mobilních telefonech nebo nastavování budíku.

Pomoc v případě akutní bolesti

Základem samoléčby akutních mírných až středně silných bolestí hlavy jsou přípravky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. „Tato jednosložková analgetika existují v různých lékových formách, vybrat se dá mezi tabletami, čípky, sirupy či speciálními formami pro rychlejší nástup účinku,“ popisuje lékárnice.

Zvýšený účinek pak nabízejí přípravky kombinované, a to například s kofeinem pro zesílení účinku paracetamolu, kyselinou acetylsalicylovou či s guaifenesinem, který napomáhá k uvolnění ztuhlých svalů šíje a zmírnění psychického napětí. „Všechny tyto přípravky spolehlivě odstraní akutní bolest hlavy, v žádném případě však neřeší její příčinu,“ upozorňuje odbornice.

Další variantou je přírodní léčba za pomoci bylinek a bylinkových čajů. Za osvědčené pomocníky je dle lékárníků považována meduňka, levandule, chmel, rozmarýn, máta nebo heřmánek. Napětí snižují esenciální oleje z levandule, máty, mateřídoušky a heřmánku. Přírodním bojovníkem s bolestmi hlavy je také citron, a to buď vymačkaný ve vodě určený k popíjení, nebo přikládaný na spánky.

Bolesti hlavy zmírňují také obklady – namočené v jablečném octu nebo moštu přikládané na čelo nebo do týla či studené obklady s pár kostkami ledu přiložené na spánky.

Akutní bolest hlavy vyvolanou zablokovanou krční páteří a ztuhlými šíjovými svaly lze odstranit za pomoci cvičení spojeného s krouživou masáží spánků a krku.

Odborná spolupráce:

Mgr. Lucie Kovářová

Lékárnice a odborná konzultantka České lékárnické komory