Je to vlastně celkem jednoduché. Cévy vodí krev. Když se céva ucpe, příslušný orgán se přestává prokrvovat. Například u srdce to znamená, že sval nemá dostatek kyslíku a odumírá. Na počátku je zadýchávání, později to začne bolet, skončí to infarktem a srdečním selháním. Anebo také ne, hodně záleží na nás.
Podle Tomáše Bureše, vedoucího lékaře EUC Kliniky Kladno, lidé problém někdy podceňují, přitom se tepenná onemocnění začínají týkat čím dál mladších ročníků. „Podle statistik je to onemocnění typické pro věk šedesát a víc. Jenže teď výrazně narůstá procento výskytu u mladších lidí. V ambulancích vídáme pacienty, kteří nejsou ani padesátiletí a přicházejí již se závažným postižením, velmi špatně prokrvenou končetinou v úrovni velké tepny,“ říká chirurg.
„Prvním příznakem není bolest na hrudi, ale zadýchávání při námaze,“ upozorňuje Tomáš Bureš
Příčinu tohoto posunu vidí v několika aspektech. Prvním je velký nárůst cukrovky, která je jedním ze základních onemocnění, jež vedou k ateroskleróze – kornatění tepen – a zhoršují ji. Druhým je podle lékaře velký boom kouření, kdy začíná kouřit hodně mladých lidí. „Klesalo to tak před deseti lety, dnes je to naopak. Cukrovka a kouření jsou dvě základní věci, pak dieta, respektive strava bohatá na živočišné tuky, a nedostatek pohybu, čili standardní faktory civilizačních onemocnění,“ popisuje.
Musíte se pravidelně zastavit? Typický znak špatných tepen
Fenoménem posledních let jsou pak mozkové mrtvice u velmi mladých žen. „Pozorujeme to tak pět let. Zhruba tři až pět procent z pacientů s cévní mozkovou příhodou jsou takto mladé ženy a jejich podíl stále roste,“ říká Tomáš Bureš. Podle lékařů za těmito zdravotními problémy stojí prakticky vždy nebezpečná kombinace antikoncepce a kouření, tématu se věnujeme podrobně v článku Antikoncepce + kouření = průšvih.
Projevy tepenného onemocnění
Liší se podle postiženého orgánu:
Srdce
Prvním příznakem není bolest na hrudi, ale zadýchávání při námaze, protože srdce nefunguje, jak by mělo, pacient má sníženou výkonnost, je unavený. To, co předtím zvládal, nezvládá, ale ještě ho nemusí nic bolet. Když již bolest přijde, je to špatně. To už srdce bije z posledního a je potřeba akutní řešení.
Dolní končetiny
Problém se projevuje plíživě. Pacienta začne bolet noha, při chůzi pociťuje bolest v lýtku. Potíže se časem stupňují – jednak se zkracuje vzdálenost, po které noha začne bolet, za druhé se bolest zhoršuje. Dochází k tomu, že se člověk musí na nějakou dobu úplně zastavit. Když si odpočine, potíže ustoupí a může jít zase o kousek dál. Typické pro toto onemocnění je, že vzdálenost, kterou je člověk schopen urazit, je stejně dlouhá, že se tedy zastavuje třeba vždy po sto padesáti metrech, je to pravidelné. Pokud problém ignoruje, vede to až k tomu, že noha je tak špatně prokrvená, že když se poraní, poranění se nezahojí. Vznikne sněť, gangréna, velká rána, která se nehojí a člověk o nohu může velmi snadno přijít. „U nás spousta pacientů bohužel přijde až v této fázi, s otevřenou ránou,“ říká lékař.
Hlava
Do mozku vedou dvě velké cévy, levá a pravá krkavice. Cévní obvod v hlavě je propojený. „Máme kupodivu raritně i pacienty, kteří mají zavřené obě dvě krkavice, a přesto žijí a celkem normálně fungují. Ale to jsou tak dvě procenta pacientů. Jinak spousta pacientů přijde až s velkou mozkovou příhodou,“ říká Tomáš Bureš. Tedy až když mají velký problém: nevidí na oko, přestanou vnímat končetinu, nemůžou mluvit, to jsou typické příznaky mrtvice.
Záblesky v oku jsou předzvěstí
Přestože tepenná onemocnění hlavy jsou nejzákeřnější, pokud jde o varovné signály, mohou se objevovat určité „předpříznaky“ – záblesky v oku. Tepna, která vede do oka, je totiž jedna z prvních „větví“ uvnitř hlavy, která se z cévního okruhu odpojuje.
„Pokud pacient nemá vyloženě ucpanou celou krkavici, ale má ten problém, že se tvoří sraženiny, které pak létají do hlavy a způsobují drobné embolizace, tak to velmi často končí v oční tepně.“ Člověk pak má velmi často záblesky v oku nebo výpadky zorného pole, něco mu jakoby v oku drobně bliká.
Záblesky a drobné blikání v oku nebo výpadky zorného pole mohou být varovným signálem
„S tím už člověk přijde, to už je mu divné. Stejně tak přijde s tím, že se ráno probudil a nebyl schopen říct dobrý den. Pak se rozmluvil a už to zase šlo. Jsou to náznaky,“ popisuje lékař a dodává, že signálem určitě není bolest hlavy, naopak jím mohou být chvilkové „divné stavy“, kdy tělo neposlouchá.
Prevence je jednoduchá
Prevence tepenných onemocnění je podle Tomáše Bureše nasnadě: „Vemte si, jaký člověk je typicky ohrožený? Pracující ve stresu, má kancelářské povolání, kouří, pije spoustu kafe, má vysoký krevní tlak, nepravidelně se stravuje… Takže úplně jednoduše, když začne do práce chodit pěšky nebo jezdit na městském kole, tak to úplně stačí. Tím naplní dvacet třicet minut za den a najednou má pohyb z nuly na půlhodinu v tepové frekvenci, která je dobrá.“ Pro prevenci aterosklerózy jsou doporučovány zejména tzv. aerobní aktivity, třeba právě obyčejná rychlá chůze.
Jako další na řadu přijde kouření a stravování: „Přestane kouřit a začne se pravidelně stravovat normálním, ne fastfoodovým jídlem. Dneska se všude hodně propagují doplňky stravy, to je úplně špatně. Stačí normální smíšená strava, jíst všechno, hlavně pravidelně, hodně čerstvých potravin, nepřepalované tuky. Čili úplně jednoduché věci, které dokáže každý, nic to nestojí a ještě ušetří – a za dva měsíce se bude cítit rozhodněji zdravěji,“ uzavírá lékař.
MUDr. Tomáš Bureš
Primář chirurgického oddělení, vedoucí lékař EUC Kliniky Kladno
Vystudoval 2. lékařskou fakultu UK v Praze. Od roku 2000 pracoval na chirurgickém oddělení Oblastní nemocnice Kladno. V roce 2003 získal atestaci v oboru všeobecná chirurgie. Dále se specializoval na obor cévní chirurgie, ve kterém získal v roce 2008 odbornou způsobilost. V roce 2015 se stal vedoucím lékařem v EUC Klinice Kladno s.r.o., www.eucklinika.cz.