Bolševník útočí: Čím škodí a jaká je první pomoc?

Bolševník velkolepý je asi nejznámější invazní rostlinou v Čechách, nebo přinejmenším tou, která se nejvíce zapsala do povědomí lidí. Není to totiž žádná mírumilovná bylina, žádná léčivka ani krasavice. Naopak. Škody napáchá jako žádná jiná a navíc to vypadá, že se mu i všude u nás dobře daří. Víte, jaké riziko představuje kontakt s ním? A jaká je nejúčinnější první pomoc při postižení?

Bolševník má svoji domovinu v oblasti západního Kavkazu, kde rostl v horských oblastech nejčastěji v okolí bystřin. U nás ho najdete na místech s dostatkem vody a živin – na opuštěných loukách, v příkopech podél cest, silnic a železničních tratí, v blízkosti vodních toků a okrajů lesů. Jak se ale do našich končin bolševník dostal? Pravděpodobně poprvé byl přivezen v polovině 19. století jako rarita (vždyť může dosahovat výšky až 5 metrů) do zámeckého parku v Lázních Kynžvart, odtud se pomalu rozšiřoval do dalších oblastí. Dle Lenky Pocové, která se věnuje vymýcení bolševníku v karlovarském kraji, nastaly největší problémy po druhé světové válce „zejména v důsledku přerušení určité kontinuity v hospodaření ve zdejší krajině. Mám na mysli odsun Němců, dosídlení pohraničí lidmi bez zkušeností se zdejšími podmínkami, nebo kolektivizace.“ Problém téměř nezvladatelné rozpínavosti bolševníku je nutné řešit, jinak bychom se mohli dočkat stavu, kdy už ho nebudeme nacházet jen na opuštěných loukách a v příkopech podél cest.

Bolševník obsahuje nebezpečné látky

Kromě ekologického ohrožení pro nás představuje bolševník i vysoká zdravotní rizika. Nebezpečná je čirá tekutina, kterou rostlina při narušení uvolňuje. Tato vodnatá kapalina obsahuje chemické látky, tzv. furanokumariny (též furokumariny) – fotoaktivní látky, které se při kontaktu s pokožkou za působení slunečního záření „aktivují“ a mohou způsobit závažné poškození tkáně.

Koncentrace furanokumarinů v průběhu vegetačního období kolísá – nejvyšší je v červnu, nejnižší v listopadu. Toxicita bolševníků spočívá v tom, že způsobují „fotosenzibilizaci“ – zcitlivění vůči slunečnímu světlu. To znamená, že při postižení části těla tekutinou z bolševníků (tedy po kontaktu s furanokumariny) se během krátké chvíle stane kůže neúměrně citlivá na sluneční záření.

Čtvrt hodiny se nic neděje

Celý proces si představme takto: Do pokožky se dostane fototoxická látka. Tu aktivuje sluneční záření. Pokud tedy postižené místo neskryjeme před sluncem, molekuly toxické látky se aktivují a díky své schopnosti absorbovat a na krátko podržet světelnou energii začnou za chvíli energii předávat a postupně poškozovat okolní tkáň.

Reakce pokožky může být spuštěna slunečním zářením už po patnácti minutách, přičemž vrcholu dosahuje v době od půl hodiny do dvou hodin od incidentu. Právě prvních patnáct minut bez jakýchkoliv příznaků je nejčastějším kamenem úrazu. Situaci snadno podceníme a nepodnikneme kroky, které jsou nutné při styku pokožky s bolševníkem. Do čtyřiadvaceti hodin se totiž plně rozvine fotodermatitida.

Reakce pokožky se může lišit dle citlivosti každého jedince. Nicméně obvyklé příznaky zánětu jsou zarudnutí pokožky, skvrnitost a vodnaté puchýře v místě dotyku. Tato zranění jsou velice bolestivá a těžko se hojí. Po odeznění zánětu se na postižených místech ještě několik měsíců od incidentu vyskytují pigmentové skvrny. Pokožka může zůstat citlivá vůči slunečnímu záření i léta.

Pokožku co nejdříve omyjte a chraňte před sluncem

Jak by měla vypadat účinná první pomoc? V první řadě pokožku důkladně omyjte mýdlovou vodou a skryjte ji před sluncem nejméně po dobu dvou dnů. Pokud se vám podaří zachytit časné projevy kožní reakce, lékař vám může předepsat léky s obsahem steroidů, které obtíže zmírní. Pokud dojde k rozsáhlejšímu postižení pokožky, je návštěva lékaře nutná. Jak už bylo řečeno výše, i po odeznění zánětu je pokožka stále velmi citlivá. Proto je vhodné ji nevystavovat přímému slunci, popřípadě ji chránit opalovacím krémem s vysokým faktorem.

Největšímu riziku jsou samozřejmě vystaveny osoby, které se s bolševníky potýkají během svého zaměstnání. Při práci s bolševníky je nutné používat ochranné pomůcky, které vytvoří účinnou bariéru mezi rostlinou a pokožkou. Pokud rostliny likvidujeme, je třeba si chránit i obličej – rostliny jsou plné šťávy, která se při sekání křovinořezy rozstřikuje. Hrozí proto zejména zasažení očí i vdechnutí.

Děti může bolševník zlákat ke hře s bolestivými následky

Lidé, kteří s bolševníky pracují nebo se starají o jejich likvidaci, obvykle ví, jak s nimi zacházet a jak se chránit. Dostáváme se ale ke druhé nejohroženější skupině, a tou jsou děti. Ty se často nechají zlákat atraktivním zjevem vysokých rostlin, které mohou malým nezbedům při hrách připomínat neprostupnou džungli. Jindy děti upoutají tlusté duté stvoly, které při troše fantazie mohou posloužit jako dalekohledy, foukací píšťaly, apod. Není třeba dodávat, jaké nebezpečí dětem při takové hře hrozí. Kromě rukou může snadno dojít k rozsáhlému poranění obličeje, včetně očí a úst. Pokud víte, že se v blízkosti vašeho bydliště bolševníky vyskytují, varujte děti před hrami s touto rostlinou.