Oficiální data o farmářských trzích prakticky neexistují, server Vitalia.cz se jim ale věnuje od samého počátku, a proto má řadu údajů k dispozici. Již od roku 2010 sledujeme jejich vývoj a naše databáze farmářských trhů je pravidelně aktualizovaná a nabízí nejkomplexnější informace u nás.
GALERIE: Farmářské trhy – vývoj 2010–2012
V roce 2010 byly farmářské trhy spíš novinkou a k jejich organizaci přistoupilo jen málo českých a moravských měst. „Celkový počet pravidelných týdenních trhů byl 33, ale tyto probíhaly pouze v 9 městech, a to v Berouně, Kladně, Mladé Boleslavi, Praze, Průhonicích, Příbrami, Říčanech, Tišnově a ve Zlíně,“ komentuje PAVLÍNA HONZŮ, pořadatelka Pojizerských a Polabských farmářských trhů, která zpracovala data poskytnuté serverem Vitalia.cz ve své diplomové práci. „Praha byla průkopníkem novodobých farmářských trhů a z celkového počtu 33 jich 17 probíhalo v Praze.“ Jak dále uvidíme, tento trend se nemění a Praha a její okolí vede v počtu a četnosti konání trhů i dnes.
Zpočátku panoval v termínech trhů značný zmatek, trhy se konaly nepravidelně a pro návštěvníky nebylo zrovna snadné zjistit správné datum. Kromě týdenních trhů, kde tento problém odpadl, probíhala řada trhů každý druhý týden, nebo například první den v měsíci. Tyto trhy byly pořádány například v Černošicích, Dobříši, Domažlicích, Chlumanech, Karviné, Klatovech, Litomyšli, Pardubicích, Plzni či Praze.
2011 – rok farmářských trhů
Farmářské trhy začaly mít velkou publicitu a díky zájmu médií i zákazníků jejich počet značně rostl. Odráží se to v číslech roku 2011, kdy na jaře bylo organizováno již dvojnásobné množství trhů v porovnání s čísly z léta roku 2010. „Během tohoto roku začal fungovat velký počet trhů a na podzim roku 2011 se celkové číslo vyšplhalo až na 115 pravidelných týdenních trhů a 64 trhů organizovaných v jiném rytmu,“ shrnuje Pavlína Honzů.
Bohužel ne vždy kvantita představovala kvalitu. Mnohá tržiště se příliš nelišila od asijských stánků a mnozí organizátoři viděli v pořádání trhů zlatý důl, kdy dostanou za málo peněz hodně muziky – tedy v tomto případě hodně peněz za málo práce. Nestalo se – a rychlokvašené trhy zase rychle zavíraly.
Čtěte téma: Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy?
2012 – důraz na kvalitu
Kromě odpadlíků typu podvodníků zahynulo mnoho trhů také pro nedostatek dodavatelů. Enormnímu nárůstu poptávky po pěstitelích, prvovýrobcích či chovatelích nebyl nepřipravený trh schopen stačit, proto některé trhy, které se konaly na podzim, nebyly již na jaře roku 2012 obnoveny, další odpadly během roku. Organizátoři trhu nebyli schopni sestavit dostatečně variabilní skupinu prodejců tak, aby sortiment trhu byl atraktivní a zároveň dostál názvu „farmářský“. Za uchování úrovně tohoto označení se berou i někteří pořadatelé, kterým podezření z nekalých praktik na trzích nezaviněně kazí pověst. Proto v září 2012 vzniká Asociace farmářských trhů, jež nastoluje přísná pravidla.
K tématu: Farmářské trhy v obchoďáku neuznáváme, říká nová asociace
Nedocházelo ale jen k zániku trhů, další vznikaly na nových místech a během roku 2012 počet trhů ještě mírně vzrostl na 90 pravidelných týdenních trhů a zhruba 70 konaných v jiném rytmu. Celkem tedy šlo o cca 160 farmářských trhů.
Praha – trhů ráj
Jak již zaznělo, Praha měla a má dominantní postavení v množství organizovaných farmářských trhů vůči celkovému počtu v České republice. Poměr je zhruba ustálený jedna ku dvěma (jedna třetina trhů probíhá v Praze a dvě třetiny ve zbytku republiky.)
Tabulky v galerii uvádějí informace, kolik trhů bylo v letech 2010 – 2012 organizováno v Praze a kolik v ostatních městech (vyjádřeno v jednotkách i v procentech). Pro účely tohoto porovnání byly použity celkové počty trhů bez rozlišení jejich intervalu konání.
Počet farmářských trhů v jednotlivých krajích byl poměrně stabilní, a pokud se jejich počet v rámci kraje měnil, pak obvykle směrem nahoru, tj. další trhy byly otevřeny. Výjimkou byly kraje Vysočina, Liberecký a Jihomoravský, kde počet trhů mírně poklesl.
Naopak Praha prožila další rok s velkým množstvím nově otevřených trhů, hned za ní následuje Ústecký kraj, kde začaly trhy v mnoha nových městech.
Pravidelné versus nepravidelné trhy
Z pohledu návštěvníků jsou praktické zejména pravidelné trhy. To ostatně platí i pro jejich dodavatele, farmáře a malovýrobce, kteří tak mohou přizpůsobit svoji produkci celkem předvídatelnému odbytu.
„Během roku 2012 bylo otevřeno 18 nových farmářských trhů, které probíhají pravidelně každý týden. Nejvyšší počet pravidelných trhů je v Praze a ve Středočeském kraji,“ říká Pavlína Honzů. Počet pravidelných trhů se naopak zmenšil v Jihomoravském a Libereckém kraji. V kraji Vysočina, stejně jako v Karlovarském kraji, neprobíhal žádný pravidelný týdenní trh.
Počet trhů organizovaných v jiném než týdenním rytmu vzrostl více než pravidelné týdenní trhy. „Lze usuzovat na větší opatrnost organizátorů a obavu, že při častějším konání trhů
by byla nižší kupní síla, případně že nebudou schopni zajistit kvalitní prodejce, pokud by trhy byly konány častěji,“ domnívá se Pavlína Honzů.
Krom toho, že Praha má naprosto dominantní postavení v počtu farmářských trhů, jsou tyto trhy organizovány každý týden. V Praze nebyly žádné trhy s jinou frekvencí, pouze občas se konal nějaký příležitostný ojedinělý trh. Pravděpodobným důvodem je kromě vyšší kupní síly Pražanů i to, že nákup na farmářském trhu se stal běžnou součástí jejich nákupních zvyklostí.
Připravili jsme pro vás:
- HLÍDAČ FARMÁŘSKÝCH TRHŮ – termíny do vašeho mailu
- FARMÁŘSKÉ TRHY – termíny, aktuality, vyhledávání v celé ČR:
- FARMÁŘSKÉ PRODEJNY – nabídka z celé ČR
- SEZÓNNÍ KALENDÁŘ ČESKÉHO OVOCE A ZELENINY – kdy je co českého
ČLÁNKY DO MAILU