Test očkovací látky proti lymské borelióze ukázal 100% účinnost

Borelióza: konečně šance na vakcínu

Na světě již existuje látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské borelióze. Parazitologové z českobudějovického Biologického centra AV ČR otestovali nadějnou látku, jejíž úspěšnost proti boreliím vykazuje stoprocentní účinnost. Očkovací látku vyvinul přední americký farmaceutický koncern Sanofi.

Biologické centrum AV ČR: Stoprocentní účinnost. Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Poznámky autora: Vypadá to velmi dobře, nicméně vyhráno ještě zdaleka není. Látka byla testována na myších. Jak uvádí i tisková zpráva, závisí teprve na firmě, zda se pustí do klinické studie – testování vakcíny na lidech. A ještě ani pak nemusí být vyhráno, nebo alespoň se vše může pořádně protáhnout, protože se zde obvykle testuje nejprve neškodnost látky, teprve v dalším kroku její samotná účinnost. A na ekonomické rozvaze Sanofi závisí jak to, zda se pustí do klinické studie, tak i pak to, zda látku uvádět na trh.

Samozřejmě – pokud na boreliózu dokážeme očkovat psy, je hodně divné, že podobná metoda není k dispozici i pro lidi.

Zakázali mentolové cigarety

V ČR stejně jako ve všech státech EU platí od 20. května 2020 zákaz prodeje cigaret s mentolovou příchutí. Podle studie Eurobarometr z roku 2017 užívalo cigarety s mentolovou příchutí 8 % dospělých kuřáků v rámci zemí EU.

„Mentol dělá z kouření zdánlivě příjemnější zážitek, neboť vyvolává chladivý pocit při kontaktu se sliznicemi. Má také mírné anestetické a analgetické účinky. Kouř obsahující mentolovou příchuť je tak pro kuřáka méně dráždivý, proto jej může vdechovat do plic intenzivněji a ve větším množství,“ uvádí tisková zpráva 1. LF UK, která přijaté opatření hodnotí kladně.

1. Lékařská fakulta UK: Cigarety s mentolovou příchutí končí 20. května v celé EU

Poznámky autora (nekuřáka): Nevztahuje se na elektronické cigarety ani výrobky ze zahřívaného tabáku.

Jinak logika je to (subjektivně) „výborná“. Neměly by se třeba analogicky zakázat likéry či piva s příchutí, protože v nich cukr a ovoce pijákovi chuťově překrývají ten strašlivý alkohol? Nebo rovnou povinně do piva a vína přilévat močůvku?

Proti střevním zánětům

Při účinné léčbě zánětlivých střevních onemocnění, jako je Crohnova choroba či ulcerózní kolitida, by mohly být v budoucnu využity výsledky mezinárodní studie zaměřené na speciální receptor uvnitř buněk. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci syntetizovali a charakterizovali látky, které správně aktivují pregnanový X receptor a mají díky tomu protizánětlivý efekt.

Univerzita Palackého v Olomouci: Olomoučtí přírodovědci se podíleli na objevu látek, které mohou výrazně zlepšit léčbu zánětlivých střevních onemocnění

Dvě endoprotézy současně

Lékaři při unikátní operaci odoperovali pacientce v jeden čas oba kolenní klouby. Pacientka trpěla artrózou obou kolenních kloubů. Vzhledem k oboustrannému těžkému postižení se ortopedové rozhodli pro operaci dvou totálních endoprotéz v jedné době. Tento v ČR ojedinělý postup vede k výraznému zkrácení doby léčby. Při běžném postupu by pacientka musela druhou operaci absolvovat za půl roku. Nyní operace trvala jen o něco málo déle (cca o 10 minut) než standardní náhrada jednoho kolenního kloubu, která běžně probíhá do jedné hodiny.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně: Ojedinělá operace – lékaři vyměnili zároveň oba kolenní klouby

Vrtačky na operace po úrazech

Lékaři ve FN Ostrava začali nově používat unikátní systém implantátů pro léčbu zlomenin a poúrazových kostních deformit. Speciální operační systém je složený z akumulátorové vrtačky s několika násadami a sady ultratenkých titanových implantátů. Plastičtí chirurgové ho využijí zejména u rekonstrukcí vážně zraněných rukou, ale uplatnění najde i u rekonstrukčních operací obličeje. Bateriová vrtačka v kombinaci s titanovými ultratenkými dlahami je podle lékařů obrovskou pomocí zejména v případech, kdy po úrazu zůstane minimum měkkých tkání.

Fakultní nemocnice Ostrava: Lékaři z Centra plastické chirurgie a chirurgie ruky FN Ostrava začali nově používat unikátní systém implantátů

Usherův syndrom

Mezinárodní tým českých a německých vědců se pokouší nahradit jednu z mutací genu, které způsobují dosud neléčitelné, dědičné onemocnění sluchu a zraku, tzv. Usherův syndrom, pomocí genové terapie. Vědcům se podařilo odchovat dva vrhy upravených miniprasat s konkrétním typem onemocnění, mutací v genu USH1C. Do sítnice modelového zvířete byl pak aplikován vektor (virus s příslušnými „náhradními“ geny), který přiměje světločivné buňky oka produkovat chybějící bílkovinu harmonin. Virus se do oka vpraví poměrně jednoduchou operací sítnice.

Akademie věd ČR: Genová terapie by mohla pomoci v léčbě Usherova syndromu (soubor .doc)

Slabé místo nádorových buněk

Tým z institutu CEITEC popsal význam bílkoviny cyklin-dependentní kináza 11 (CDK11) a naznačil, proč by se mohla stát jedním z cílů pro případnou nádorovou terapii.

Cyklin-dependentní kinázy (CDK) jsou skupinou bílkovin, které regulují základní buněčné procesy důležité pro růst a dělení buněk. U lidí je dvacet CDK a každá z nich má v organismu jinou funkci. U CDK11 se ukázalo, že reguluje čtení tzv. histonových genů. Tvorba histonu je velmi důležitá ve fázi buněčného cyklu, kdy se DNA organismu rozděluje na dvě vlákna a zdvojuje se proto, aby se buňka mohla rozdělit. Inhibitory této kinázy mohou výrazně snížit či omezit její funkci, a tím oslabit rychle se dělící rakovinné buňky, neboť ty jsou na CDK11 více závislé než pomaleji se dělící normální buňky.

Institut CEITEC: Slabým místem nádorových buněk může být bílkovina CDK11

Kdy proti rakovině nasadit genovou terapii

Podařilo se popsat dva klíčové biomarkery, které mají vliv na funkčnost velmi drahé genové CAR-T terapie, která se používá k léčbě rakoviny, když jiné metody selhávají. Výzkumný tým objevil, že mutace v genu ATM jsou predisponovány k dobré reakci na CAR-T terapii, zatímco mutace v genu TP53 jsou predisponovány k selhání CAR-T terapie. Tento objev může sloužit jako rozhodující faktor pro onkology, zda u pacienta CAR-T terapii nasadit, či nikoli.

Genová terapie CAR-T využívá vlastního imunitního systému pacienta k útoku na rakovinu. Na rozdíl od běžných terapií se tato kúra připravuje pro každého pacienta zvlášť. Buňky CAR-T jsou produkovány tak, že se odseparuje specifický typ bílých krvinek z krve a ty jsou pak geneticky upraveny v laboratoři a opět navráceny do těla pacienta. Tyto upravené buňky pak pomůžou využít přirozenou odpověď imunitního systému proti rakovině. Tento nový typ terapie již přinesl výjimečné výsledky u některých pacientů, cena této nové experimentální terapie je však velmi vysoká.

Dosud byla terapie CAR-T schválena pro léčbu akutní lymfatické leukémie a u některých typů B-buněčných lymfomů. Pozitivní terapeutický výsledek je bohužel méně častý u jiných diagnóz, jako je chronická lymfocytární leukémie, kde je léčba efektivní pouze u třetiny pacientů. Každopádně je důležité co nejpřesněji stanovit, v jakých případech je tato metoda nadějná a kdy její nasazení naopak není vhodné.

Institut CEITEC/Fakultní nemocnice Brno: Vědkyně z brněnského institutu CEITEC popsaly biomarkery predikující úspěšnost genové CAR-T terapie proti rakovině

Postižení mají naději ovládat počítač myšlenkami

Nově vyvinutý systém BASIL umožňuje ovládání počítače mozkem. Nesoběstačným lidem má pomoci vyjádřit jejich základní potřeby a získat alespoň omezenou kontrolu nad domácností. Lidé, kterým sice nefunguje tělo, ale jejich mozek pracuje stále dobře, v některých případech leží, nemohou mluvit, hýbat se, a mozek je tak jejich jediným komunikačním nástrojem.

Součástí prototypu systému BASIL, založeného na snímání mozkových vln, je čepice s několika elektrodami, kterou má člověk na hlavě. Velmi důležité je zobrazování symbolů, které reprezentují potřeby či přání člověka; těmito symboly jsou například dveře, světlo, jídlo nebo záchranný kruh.

Západočeská univerzita v Plzni: Systém BASIL z FAV bude pomáhat nesoběstačným lidem ovládat počítač mozkem

Poznámka autora: Jediný problém je v tom, že podobné systémy pro „čtení myšlenek“ a ovládání počítače mozkem jsou pravidelně zmiňovány už asi dvacet let, a přesto se s nimi stále běžně nesetkáváme. A to jsou reportována i mnohem větší „kouzla“, kdy systémy dokážou z mozku odečítat přímo jednotlivá slova apod.