Borelióza může mít i velmi atypické příznaky, včasná léčba může zabránit trvalým následkům

Přichycené klíště může člověku zkazit nejen dovolenou a prázdniny, ale dokonce i zkomplikovat celý život. 

Co je borelióza

Lymeská nebo též lymská borelióza je infekční onemocnění, k němuž dochází při kousnutí člověka infikovaným klíštětem (v České republice jde o klíště obecné). Způsobuje ji bakterie Borrelia burgdorferi sensu, kterou se klíště infikuje prostřednictvím krve malých a středních savců, ptáků, ale i plazů. Toto onemocnění je považováno za nejčastější antropozoonózu (tzn. onemocnění přenášené ze zvířete na člověka) v Evropě, Asii i Severní Americe.

Lymeská borelióza byla zaznamenána již v roce 1975, kdy mnoha dětem ve městě Lyme v Connecticutu a dvou sousedních městech byla diagnostikována revmatoidní artritida v důsledku kousnutí klíšťaty, která byla nakažená jeleny. Jejího původce, tedy bakterii B. burgdorferi, pak poprvé popsal v roce 1982 lékařský entomolog Willy Burgdorfer. [1, 2, 3, 4] 

Výskyt onemocnění

Mezi evropské země s největším výskytem lymeské boreliózy patří mimo jiné Česká republika. S nemocí se pak dále hodně potýkají také státy, jako je Slovensko, Švýcarsko, Rakousko, Německo nebo Slovinsko. Právě v těchto zemích jsou klíšťata nejvíce infikovaná. Některé zdroje uvádějí, že u dospělých jedinců klíšťat to je dokonce více než 20 procent z celkové populace a v případě nymf více než 10 procent.

Kvůli klimatickým změnám se ale výskyt nemoci objevuje už i ve větších nadmořských výškách, kde dříve zaznamenána nebyla. V současné době se tak borelióza vyskytuje například už i ve Skandinávii. V České republice je pak ročně hlášeno přibližně 4000 nakažených osob. Dle statistik státního zdravotního ústavu bylo nejvíce nahlášených případů v ČR za posledních 15 let v roce 2016 a nejméně v roce 2021. [5, 6, 7, 8] 

Přenos boreliózy

Jak bylo výše zmíněno, za propuknutím lymské boreliózy stojí bakterie Borrelia burgdorferi, jejímž přenašečem jsou klíšťata (proto se někdy označuje též jako klíšťová borelióza). Na světě v současnosti existuje přes 12 subtypů této bakterie. V Evropě se vyskytují tři z nich, a to Borrelia afzelii, Borrelia garinii a Borrelia burgdorferi sensu stricto. Poslední zmíněná borrelie napadá zejména nervový systém a klouby.

Hlavními hostiteli klíšťat jsou zvířata, zejména pak drobní hlodavci, ptáci a vysoká zvěř, ale nakazit se mohou také psi, kočky, ovce a mnoho dalších. Člověk je oproti nim hostitelem jen náhodným. Výskyt této bakterie byl zjištěn také u krevsajícího hmyzu, jako je například komár, avšak v jejich případě nebyl přenos na člověka nikdy prokázán. Vědci to přisuzují faktu, že oproti klíšťatům není v těle tohoto hmyzu bakterie schopna dlouho přežít.

Biotopy, kde se infikovaná klíšťata obvykle vyskytují, se nachází v mírných oblastech severní polokoule, zejména pak na zalesněných místech a vřesovištích. Tato prostředí podporují životní cykly klíšťat i malých savců a ptáků, od kterých se klíšťata mohou nakazit.

Klíšťata potřebují ke svému životu vlhká stanoviště, jelikož na suchých místech rychle vysychají. Proto se na člověka mohou přichytit nejčastěji ve smíšených a listnatých porostech a na okrajích lesů. Ohniska těchto velkých roztočů se však nenacházejí pouze ve volné přírodě, ale také v parcích, zahradách nebo městských lesoparcích. [9, 10, 11, 12] 

Jaká je inkubační doba boreliózy

Časový interval, za jak dlouho se objeví příznaky boreliózy u nakaženého jedince, se pohybuje v rozmezí přibližně od 3 do 30 dnů. Inkubační doba nemoci se však u jednotlivých pacientů liší. Byly hlášeny například i případy, kdy se borelióza projevila dokonce až několik měsíců po kousnutí infikovaným klíštětem.

Časné stádium nemoci může probíhat skrytě, což znamená, že není přítomen charakteristický flek ani jiné příznaky. Právě z toho důvodu není nic neobvyklého na tom, že pacient vůbec nezaznamená, že byl boreliózou nakažen. K nákaze je přitom citlivý každý člověk, který nemá v těle specifické protilátky. Zároveň je potřeba dodat, že onemocnění není přenosné z člověka na člověka. [13, 14, 15] 

Lymská borelióza: příznaky

Pokud chcete vědět, jak se projevuje borelióza, pak vězte, že má velikou škálu různých symptomů, které se mohou u každého jedince lišit. Příznaky boreliózy u dospělých závisí mimo jiné na genetické variabilitě bakterií, ale také například na zdravotním stavu nakaženého člověka. Nejobvyklejším příznakem, s nímž si toto onemocnění každá osoba obvykle spojí, je zarudlý flek se světlým středem v místě výskytu klíštěte.

Výše uvedený symptom je však charakteristický pouze pro první fázi nemoci. Borelióza má ale stádia rovnou tři a pro každé jsou typické jiné příznaky. Navíc tato nemoc často probíhá také asymptomaticky, což znamená, že žádné projevy boreliózy nejsou patrné. U některých pacientů mohou být zase symptomy velice mírné a skvrna po kousnutí se u nich ani neobjeví, nebo není moc znatelná. Nejčastěji se pak nemoc projeví na následujících částech těla:

• kůže (až 65 % případů),
• nervová soustava,
• srdce,
• muskuloskeletální systém,
• oči. [16, 17, 18, 19] 

První stádium lymské boreliózy

Charakteristickým rysem první fáze lymské boreliózy je zarudlý rozšiřující se flek, který se odborně nazývá migrující erytém neboli erythema migrans. Pokud se v místě kousnutí klíštěte po několika dnech objeví světle růžová až purpurová skvrna se světlým středem a ostrým ohraničením, měli byste bez prodlení navštívit svého lékaře.

Tento flek sice nebolí ani nesvědí, ale je důkazem toho, že jste byli nakaženi infikovaným klíštětem. Někdy se však může stát, že z postiženého místa skvrna zmizí a objeví se někde jinde. Kromě toho se v některých případech objevit nemusí vůbec. Lékaři přitom rozlišují dva typy tohoto fleku, což je erythema migrans anulare a erythema migrans maculare.

Erythema migrans anulare (někdy též označovaná jako býčí oko) je skvrna, která je v centrální části světlá a postupně bledne, zatímco její okraj se rozšiřuje do okolí a má zřetelnou červenou nebo růžovou barvu. Oproti tomu erythema migrans maculare představuje flek, jehož centrum i okraj zůstávají zarudlé po celou dobu jeho výskytu.

Kromě možné přítomnosti jednoho z uvedených fleků mohou nakažení jedinci během prvního stádia boreliózy zaznamenat také další příznaky. Patří mezi ně například bolesti svalů a kloubů, zvýšená únava, nevolnost a nechutenství, zimnice, zvýšená teplota, světloplachost a tak dále. Pacienti, u kterých se neobjevila charakteristická skvrna po klíštěti, však nemusí tyto příznaky zaznamenat nebo jim nepřikládají váhu, neboť nejsou příliš specifické. [20, 21, 22, 23, 24] 

Druhé stádium lymské boreliózy

Druhá fáze boreliózy se obvykle rozvíjí 3 až 20 týdnů po počáteční infekci. Nemoc se tehdy začíná šířit celým organismem a postihuje stěny cév, klouby a obaly nervů. Někteří pacienti si v této době mohou stěžovat na nepříjemné mravenčení, pálení, tiky nebo naopak necitlivost pokožky. Charakteristickým symptomem boreliózy ve druhém stádiu jsou pak problémy s klouby, které se mohou rozvinout v lymeskou artritidu.

Poměrně častým projevem boreliózy jsou také mnohočetné erytémy. Ty pacient může zaměnit se skvrnou po klíštěti, kterou nemoc způsobuje ve své první fázi, avšak jedná se o něco jiného. Jejich vzhled se výrazně neliší od prvotního fleku, ale jsou podstatně menší. Mezi další typické příznaky, které se ve druhém stádiu onemocnění mohou objevit, patří zejména:

• celková nevolnost,
• horečka,
• neurologické potíže (např. závratě a bolesti hlavy),
• bolesti svalů,
• srdeční příznaky, jako jsou bolesti na hrudi, bušení srdce a dušnost,
• bolesti očí a keratitida,
• otoky končetin,
• bolesti zad a strnutí šíje,
• pískání nebo hučení v uších,
• zažívací potíže.

Asi u 20 procent pacientů navíc dochází k postižení centrální nervové soustavy (CNS), a to včetně encefalopatie, meningitidy a neuropatie hlavových nervů. Encefalopatie se přitom projevuje poruchami koncentrace, ztrátou paměti a změnami osobnosti. Zhruba u 5 procent pacientů se pak objevuje Bellova obrna a časté jsou také deprese a podrážděnost.

Kromě výše uvedeného je vzácným projevem časné lymské boreliózy takzvaný Borrelia lymfocytom. Jedná se o nodulární červenomodrý otok, který se obvykle vyskytuje na ušním boltci, dvorci bradavky nebo šourku. Tyto léze dosahují velikosti až 5 cm a často jsou bolestivé na dotek. Pokud nejsou léčeny, mohou na postiženém místě setrvávat i několik měsíců. [25, 26, 27, 28, 29] 

Třetí stádium lymské boreliózy

Toto onemocnění je zákeřné především v tom, že bez léčby dokáže samo od sebe odeznít a nečekaně se zase objevit po několika měsících nebo letech. Pokud tedy pacient nenavštívil během první nebo druhé fáze nemoci lékaře, může být v případě třetího stádia poměrně komplikované stanovit diagnózu. Kromě toho může borelióza nemocnému způsobit nepříjemné následky, které ho budou provázet do konce života.

Pokud nemoc není včas léčena antibiotiky, může navíc dojít k takzvané chronické borelióze, což je stav, kdy se u pacienta objeví příznaky pokročilé lymeské artritidy, která má tendenci postihovat zejména koleno. Mezi další typické rysy pozdního stádia boreliózy patří neurologické a psychiatrické symptomy napodobující fibromyalgii a radikulární bolesti.

A jaké má borelióza následky? Jedná se například o degradaci podkoží a vznik modročervených zánětlivých ložisek na pokožce. Kůže postupně slábne a začínají skrze ni prosvítat cévy. Také často dochází k poruchám periferních nervů a lícního nervu. Kromě toho bývá postiženo i srdce, což se může projevit arytmiemi. Mezi další následky boreliózy se pak mimo již zmíněné řadí například:

• zhoršená koncentrace,
• špatná orientace,
• poruchy paměti,
• poruchy spánku,
• oslabení imunitního systému,
• rozvoj zánětlivých onemocnění mozku,
• časté změny nálad. [30, 31, 32, 33, 34, 35] 

Test na boreliózu

Pokud máte podezření, že vás kouslo infikované klíště, je potřeba navštívit lékaře, jelikož jedině on může tuto hypotézu potvrdit, nebo vyvrátit. Návštěva lékaře je vhodná zejména v momentě, kdy se na pokožce po kousnutí klíštěte objevila charakteristická skvrna. Nemusí se ale vždy jednat o nákazu boreliózou. V některých případech může jít pouze o zánětlivou reakci na kousnutí.

Přečtěte si také:

Málokde je tolik nakažených klíšťat jako v Česku. Jak dlouho chrání očkování proti encefalitidě?

Test na lymskou boreliózu se provádí laboratorně. Lékař vás proto pošle na odběr krve, kterou následně laboratoř otestuje. Pakliže je první krevní test na boreliózu negativní, nebude již další potřeba. V případě, že je ale test pozitivní nebo nejednoznačný, bude se muset ještě jednou zopakovat. Pro diagnózu lymské boreliózy jsou totiž nezbytné dva pozitivní výsledky.

Pakliže jste si klíště vyndali sami a neodpadlo bez vašeho vědomí, je dobré jej uschovat. Laboratoř dokáže během krátké doby zjistit, zda bylo infikované, či nikoliv. Avšak pokud by bylo zjištěno, že nakažené bylo, stejně je potřeba podstoupit ještě krevní testy, neboť to nutně neznamená, že se bakterie dostala do vašeho těla. [36, 37, 38] 

Jak léčit boreliózu

Léčba boreliózy může být poměrně snadná, ale pouze za předpokladu, že pacient navštíví lékaře včas. V počátečním stádiu onemocnění totiž reaguje tělo člověka na terapii vcelku rychle. Pokud by však pacient situaci řešil například až ve třetím stádiu nemoci, může být její diagnostika i léčba naopak výrazně komplikovaná.

Propukne-li u člověka lymská borelióza, léčba je obvykle založena na podávání speciálních antibiotik. Ta by měla bakterie v těle pacienta postupně zlikvidovat. Typ předepsaných léčiv pak závisí na tom, v jaké fázi se borelióza nachází, kolik je pacientovi let i na závažnosti jednotlivých příznaků, které nemoc doprovází. Nejčastěji se pak na tento typ onemocnění předepisují následující antibiotika:

• cefotaxim,
• penicilin G,
• doxycyklin,
• cefriaxon,
• amoxycilin.

Jak dlouho bude léčba trvat, závisí na stádiu infekce. Obecně platí, že čím dříve je pacient léčen, tím rychleji dochází k uzdravení. Při zachycení nemoci v jejím počátečním stádiu trvá terapie obvykle několik týdnů. U pacientů s určitými neurologickými nebo srdečními formami onemocnění může však léčba trvat podstatně déle.

V případě, že se pacient začne léčit až v poslední fázi nemoci, jeho imunitní systém již bude pravděpodobně hodně oslabený a podávané léky nemusí mít tak výrazný efekt jako při léčbě nemoci zachycené v prvotním stádiu. Proto je opravdu důležité nepodceňovat první příznaky, zejména migrující erytém, a navštívit lékaře včas. Jakmile dojde k úplnému vyléčení nemoci, zůstává pacient ještě zhruba dva roky pod dohledem lékaře. [39, 40, 41, 42] 

Prevence proti borelióze

Nejlepším způsobem, jak zabránit lymské borelióze, je vyhnout se kousnutí klíštětem. Většina klíšťat se zachytí na vaše nohy, když se pohybujete v travnatých, zalesněných oblastech nebo na zarostlých loukách. Obvykle totiž číhají na konci stébla trávy. Na kořist se pak dostanou pomocí záchytných háčků umístěných na prvním páru nohou.

Klíšťata vyhledávají prokrvená místa na těle s tenkou kůží, proto je nejčastěji najdete v podpaží, tříslech, podkolení jamce, na břiše nebo třeba za ušima či v intimních partiích. Nalézt je můžete také ve vlasech, avšak není to kvůli tomu, že by klíšťata padala ze stromů, jak si mnozí lidé myslí. Tento roztoč napadá svou kořist výhradně ze země.

Jestliže se pohybujete, nebo budete pohybovat v oblastech, kde je pravděpodobné, že chytíte klíště (v ČR to znamená prakticky kdekoliv v přírodě), pokuste se dodržet následující rady. Ty slouží jako prevence nejen proti lymské borelióze, ale také proti další nemoci způsobené tímto roztočem, kterou je klíšťová encefalitida.

• Používejte repelenty proti hmyzu – postříkejte své outdoorové oblečení, boty, stan a další kempingové vybavení repelentem. Přípravek použijte také na pokožku všech exponovaných míst na těle kromě obličeje.
• Vhodně se oblékněte – noste světlé oblečení, na kterém budou klíšťata lépe vidět. Vyhněte se botám s otevřenou špičkou nebo sandálům. Noste trika a košile s dlouhým rukávem zastrčené do kalhot. Pokud je to možné, noste do přírody dlouhé kalhoty a jejich nohavice mějte zastrčené do ponožek.
• Prohlédněte své tělo – po výletu řádně zkontrolujte každý záhyb svého těla, zejména pak místa, která jsou pro klíšťata nejvíce přitažlivá (podpaží, pokolení jamka, třísla, intimní partie, vlasy).
• Ihned po návratu z přírody se vysprchujte – uvolněná klíšťata smyjete ve sprše vodou, takže nebudou mít možnost se zakousnout.
• Provádějte denní kontrolu klíšťat u každého domácího mazlíčka, který tráví čas venku.
• V zalesněných a travnatých oblastech se co nejvíce zdržujte na čistých cestách. [43, 44] 

Jak správně odstranit klíště

Existuje mnoho mýtů o tom, jak odstranit klíště z těla. Nejlépe však uděláte, když si pro tyto účely pořídíte speciální kartu na vytahování klíšťat. Ta má na sobě zářez, kterým klíště podeberete a bezpečně jej vytáhnete. Dávejte však pozor, abyste tělo klíštěte, které může obsahovat infekční tekutiny, nezmáčkli, nerozdrtili nebo nepropíchli.

Pokud se to nedaří, nebo uvedenou kartu na odstraňování klíšťat nemáte, použijte pinzetu, kterou roztoče uchopíte těsně v blízkosti kůže. Pevně a plynule zatáhnete směrem nahoru a klíště vytáhnete. Po jeho odstranění místo kousnutí důkladně vydezinfikujte a umyjte si ruce. V případě malých nymf je možné použít na jejich odstranění navlhčenou vatovou tyčinku nebo sirku a larvu vyviklat.

Pokud máte obavy, že v kůži zůstala hlavička klíštěte, navštivte nebo zavolejte lékaře. V žádném případě se nepokoušejte odstraňovat klíšťata pomocí vazelíny, olejů a dalších mastí, zapalovačů nebo jiných domácích prostředků, protože to může ve skutečnosti zvýšit šanci na nákazu nemocí přenášenou těmito roztoči v důsledku vyvržení obsahu jejich střev do rány. [45, 46] 

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Zdroje: nzip.cz, kliste.cz, synlabianer.cz, cdc.gov, szu.cz, wikiskripta.cz, gov.uk, borelioza.cz, my.clevelandclinic.org, health.ny.gov, mayoclinic.org, ncbi.nlm.nih.gov, next-clinics.cz, nhs.uk.