Dnešek je vrcholem velikonočních svátků. Křesťanská tradice praví, že ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, a tak se slaví a raduje. A protože Velikonoční neděle je o oslavách a zábavě, neuklízí se, nepere se, zato se tančí a hoduje. Na stole nechybí mazanec a beránek a také maso z mladých zvířat.
Co se dozvíte v článku
Konečně je na stole maso
„Na ranním mších se v kostelích žehnaly donesené mazance, beránci, vajíčka, chléb a někde i víno. Boží hod byl tedy jedním z nejradostnějších dnů v roce,“ píše se v knize Tradinář – Rodinný a tvořivý rok plný oslav a rituálů. K posvěcení se nosil i chléb nebo den předem upečené nádivky plné jarního býlí a masa. Ty se totiž staly nedílnou součástí slavnostního „hodobóžového“ oběda.
Pranostika: Je-li na Neděli velikonoční jasno, bude laciné máslo.
Po předchozím půstu je tento den na jídlo opravdu požehnaný od úsvitu do soumraku.
O poledni na stole stojí beránek, mazance a mnohde i obřadní koláčky, z hrnce voní silný domácí vývar a z pekáče pečené maso. „Nejtypičtějším jídlem na Boží hod velikonoční byl bezpochyby beránek. Mládě narozené v zimě a zabité a upečené. Byly to skutečné hody po dlouhém postu. Beránek měl nicméně hlavně význam symbolický ve smyslu nevinnosti, čistoty a mírnosti a coby symbol Krista jako Vykupitele,“ vypráví Petra Pospěchová, novinářka zaměřující se na potravinářství.
Na stolech ale bývalo i pečené jehně nebo nadívaná holoubata či malá kuřátka plněná nádivkou. V bohatších rodinách nechyběla dušená šunka nebo jitrnice. „Obecně se podávalo spíše mladé maso, pokud bylo na stole ještě jiné než jehněčí či kůzlečí. Kromě bohaté tabule patří k neděli po dlouhé době i alkohol – víno nebo štamprle slivovice,“ doplňuje Petra Pospěchová.
Když jehněčí, tak kýtu
Pokud chcete zkusit na Velikonoce připravit jehněčí, ale ještě jste ho nikdy nedělali, je dobré zvolit tu nejsnazší část na přípravu. „Pokud se chystáte připravovat jehněčí poprvé, měli byste sáhnout po kýtě,“ radí kuchař Michal „Hugo“ Hromas a doplňuje, že k pečení se hodí také hřbet nebo plec. Je důležité, abyste z masa odstranili blány a viditelný povrchový tuk. Je doporučeno použít spíše menší a užší nůž. Chybějící tuk můžete nahradit třeba slaninou, dodáte tak masu na šťavnatosti a vyhnete se vysušování v troubě.
Jehněčí se vyznačuje specifickou vůní, na kterou Češi nejsou příliš zvyklí. Aroma je přítomné hlavně v tuku, takže se doporučuje odstranit lůj. „Přirozeně se dá vůně utlumit také máčením v mléce a samozřejmě kořením a bylinkami, například tymiánem, rozmarýnem či česnekem,“ podělil se o tip Michal Hromas. Dobrou volbou jsou také čerstvě nasekané bylinky – kerblík, koriandr i medvědí česnek.
Při pečení si dejte pozor na teplotu a výsledný dojem ovlivní zejména servírování. Protože je typickým znakem jehněčího masa tuhnutí při nižších teplotách, doporučujeme ho vždy podávat na vyhřátých talířích.
Velikonoční jehněčí pečeně
na červeném víně s bylinkovou krustou
Na krustu:
- 1 hrníček bio strouhanky
- 2 lžíce bio hořčice
- 4 stroužky česneku
- hrst rozmarýnu v bio kvalitě
- hrst tymiánu v bio kvalitě
- hrst nasekané petrželové nati v bio kvalitě
- sůl a pepř na dochucení
Na maso:
- 2 ks bio jehněčího hřbetu
- 1 dl bio zeleninového vývaru
- 1 dl bio červeného vína
- sůl a pepř
Pomocí ponorného mixéru rozmixujte všechny suroviny, které potřebujete na výrobu krusty, tedy strouhanku, hořčici, česnek, rozmarýn, tymián, petržel, sůl a pepř. Takto připravenou směsí potřete žebra očištěná od tuku a blan z obou stran a nechte marinovat klidně den předem.
Asi tři hodiny před pečením maso vyjměte z lednice a nechte ho přivyknout si na pokojovou teplotu. Troubu si předehřejte na 200 stupňů. Žebra vložte do zapékací mísy, posolte, podlijte a dejte péct. Pokud nemáte teplotní sondu, ideální teploty masa dosáhnete tak, že budete počítat 0,5 kg na 25 minut pečení. Cílová teplota masa by měla být 60 stupňů. Maso po dopečení nechte alespoň 15 minut odpočinout pod alobalem a utěrkou.
Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond
Jídlo ze stolu se dávalo i hospodářským zvířatům
Tradice velí v tento den podarovat jídlem z bohatě prostřeného stolu i hospodářská zvířata. Zatímco včera dostala drůbež a dobytek jen drobky z mazance, aby se dle tradice dařilo dobře mláďatům, dnes všechna zvířata dostala výslužku bohatší. Zejména psi si po masovém dni užili přehršel kostí.
Nezapomínalo se ani na modlitby za dobrou úrodu. Žehnala se pole, v nichž se nechával buď kousek svěceného mazance, nebo vajíčko – to mělo přivolat dobrou úrodu. Aby pole s pšenicí nezasáhlo krupobití, dávaly se do rohů pole proutky střemchy (druh slivoně), na žitná pole patřily proutky z lísky.
„Zkrátka naši předci si tohoto jarního období nesmírně vážili, v znovuobnově přírody a zrození zvířat po zimě viděli nesporně velikou symboliku,“ říká Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
A co nás čeká zítra
Připravte se na Velikonoční neboli Červené pondělí, k němuž neodmyslitelně patří koleda. Letos jen čistě v rodinném kruhu. I tak se vám ale jistě budou hodit tipy na to, jak zpracovat velkou várku vajíček. To se dozvíte už zítra v posledním dílu našeho velikonočního seriálu.
ČLÁNKY DO MAILU