V případě bramborové polévky si můžete hrát s použitými surovinami, s jejich množstvím a také s kořením. A nikdy se nespletete. Bramboračka je navíc polévka, ve které velmi dobře chuťově vyniknou dary podzimu – houby.
Tak směle do ní! Teď bych vám měla nabídnout nějaký základní recept. To bude těžký oříšek a protože nechci nikoho do ničeho nutit, zkusím recept sestavit jen tak, množství ingrediencí bude čistě na vás. A protože seznam může být nekonečně dlouhý, vynecháme ho. Začneme prostě vařit!
Základ
Začínáme osmahnutím nastrouhané mrkve, dáme jí hezkou hrst, aby se v polévce vyjímala. Osmahnutá, najemno nastrouhaná mrkev dodá krásnou zlatavo oranžovou barvu a nezaměnitelně ovlivní chuť. Když máslo pod mrkví zoranžoví a zezlátne, přidáme hladkou mouku a vytvoříme zeleninovou jíšku. Někdo tuto část přeskakuje a zahušťuje až nakonec. Já mám raději, když je jíška opražená a tak dodatečně zahušťuji, jen pokud je to potřeba. To, když polévka není dost hustá svými ingrediencemi, nestojí v ní lžíce.
Zalijeme vývarem, v nouzi horkou vodou.
Nejen brambory patří do bramboračky
Samozřejmě existují bramboračky, které jsou jednoduché, bílé a obsahují převážně brambory nebo jenom brambory a koření. Ale do správné bramboračky, takové té pestré, patří v každém případě aromatická kořenová zelenina (celer, petržel), ale pozor na množství, třeba celer je velmi výrazný a snadno to s ním lze přehnat. Můžete část také nastrouhat a posmažit spolu s mrkví. Mrkve také nedávejte příliš mnoho, je sladká.
Zbytek pak pokrájíme na přiměřené kostky společně s ostatní zeleninou. Přidat můžeme kedluben, pár růžiček květáku, brokolice, hrášek, fazolky bílé i barevné a samozřejmě brambory. Při použití jiné zeleniny dejte pozor na množství, když to přeženete, ztratí se chuť brambor a převáží například brokolice, nebo i ten hrášek je docela zrádný a jednou jsem jím bramboračku pokazila. Dominantní musí být brambory. Takže se nám vaří zelenina ve vývaru nebo ve vodě. Přidat můžeme koření… a vaříme asi dvacet minut.
Ke konci varu někdo do bramboračky přidává v hrnečku rozkvedlané vejce. Opatrně nalít a dobře míchat a míchat, až se z něj vytvoří směs cárů a pruhů. Můžete to zkusit, každopádně to polévku příjemně zahustí. Kdo má rád petržel, může přidat nasekanou čerstvou nať. A nemůžu opomenout další zvláštnost, a sice – smetanu. Jsou tací, kteří si do bramborové polévky ve finále nalijí trochu sladké smetany. Nu což – proč ne?
Majoránka – královna koření
Hlavní chuť dodají všechny použité suroviny. Samozřejmě je třeba polévku osolit, trošku opepřit a hlavně přidat majoránku. S tou nešetříme a hlavně jí ničím nelze nahradit. Jednou jsem to zkusila, použila jsem tymián a polévka byla jedním slovem „příšernost“. Takže od té doby jedině majoránku. Stejně jako ji nelze ničím nahradit u bramboráků, nejde to ani v případě bramboračky.
Katalog bylinek a koření: Majoránka
Česnek – ano nebo ne?
Toť otázka do pranice. Někdo dává do bramboračky přiměřeně česneku. Jen lehce, neděláme česnekovou polévku. Dlouho jsem se tomu bránila, a pak ochutnala tu očesnekovanou. Překvapivě mi to velmi chutnalo, polévka dostala jiný říz, který se ke směsi zeleniny a hub hodil. Česnek jako by v polévce zvýraznil všechny ostatní chutě. A od té doby dávám i trošku česneku.
Přidat můžeme samozřejmě i kvalitní sojovou omáčku nebo polévkové koření.
Čtěte téma: Kampak, Češi? Na houby!
Hřiby, žampióny, holubinky, kozáci, křemenáče… Co s nimi? A proč je právě u nás houbaření tak populární?
Houby, důležitá součást bramboračky
Někdo tvrdí, že bez hub není bramboračka bramboračkou. Podle mého názoru jsou sušené houby v bramboračce lepší, lépe vypadají, nedělají sliz a svou barvou hezky obarví i polévku, je potom tmavší. Houby čerstvé jsou zase „masitější“ a udělají v polévce více parády. Do správné houbové bramboračky patří houby nejlepší ze všech, tedy hříbky nebo různé suchohřiby. Ale v nouzi můžete použít i kozáky, křemenáče nebo klouzky, ačkoliv už nemají tu sladkou chuť a vůni.
Přidávat žampiony už se příliš nevyplácí, ty nedodají žádnou zvláštní vůni, snad jen pocit hub v polévce. Naopak můžete přidat hlívu ústřičnou, zdravou a velmi dobrou houbu. Nečekejte však pronikavé houbové aroma, ale spíše „materiál“ spíše neutrální chuti. Báječně nasaje okolní chutě a vůně a celku to velmi prospěje. Ostatně jako vašemu tělu.
Lakovky ametystové nebo špičky obecné zase dodají polévce ostřejší jemně kořeněnou houbovou příchuť.
Přeji vám příjemné vaření a ještě lepší chutnání; a budu moc ráda, když se podělíte o své vlastní názory, tipy a rodinné recepty, protože kolik lidí, tolik podob této polévky.