Pokud někdo rozumí "bramborákem" ten mikrovlnkový nekřupavý hnus, který nabízejí naši stánkaři a mnohé restaurace, tak se nedivím. Často to ani nemají z čerstvých brambor, ale z prášku. Takový doma dělaný bramborák z čerstvých brambor, českého česneku a majoránky ze zahrádky, to je jiný kafe...
Osobně mám radši variantu, která se možná jmenuje Krkonošské halušky. Recept bohužel přesně neznám. Ale jsou to také strouhané brambory, ovšem víc "tekuté", jenom s trochou vajíčka a soli. Vhodné je nechat to chvilku odpočinout - nejlepší jsou vždy ty poslední. Brambory nejlépe starší, z nových to skoro nejde.
Ale placky se musí dělat na rozpáleném litinovém plátu maštěném špekem napíchnutým na vidličce. Jakýkoliv jiný způsob to zabije ... ani nevím proč. Na teflonové pánvi, byť maštěné špekem to vůbec není ono.
Bramborak je snad jedine jidlo, ktere chutnalo vsem cizincum, kdyz jsem jim ho dal zkusit. Jednou se mi dokonce stalo, ze jsem si dal v hospode bramborak a muj americky kolega mi ho sproste sezral.
Dovolte abych oponoval to co říkáte o moucnatych bramborech není zase úplná pravda. Právě že musí být s malo škrobem. Kvůli barvě a i te konzistenci. Nejlepší jsou brambory na salát.
ČLÁNKY DO MAILU