Názory k článku Břich tlustý, mozek pustý

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 12. 2015 0:45

    lol (neregistrovaný)

    Hm...
    Ale zravost je stejna zavislost(nemoc) jako alkoholismus nebo smazeni...
    V clanku je zmineno, ze pokusne mysi dostavaly... DOSTAVALY...
    Tim chci rict, ze to nejde prirovnat k cloveku.
    Protoze clovek se zacne prezirat tucnym a sladkym napr. ze stresu. Byly ty mysi vystavene stresu?? Jako clovek v realnem zivote?
    Rodice na hovno...spoluzaci si ho vyhlidnou jako obet....atd..tisic dalsich prikladu.
    Tu studii bych bral, pokud by ty mysi jedly dobrovolne a v klidu vysmaty bucek a cokoladu a mely by na vyber i jejich prirozenou stravu.
    Vyrovnany clovek to nedela. Tak co ma tahle studie za vyznam??

    Legracni je, ze tlustoprdy pohrdame, smejeme se jim- existuje sto milionu nutricnich terapeutu a koucu, kteri kasiruji od psychicky zdeptanych tlustochu tezky prachy... a ozralum nebo smazkam zrizujeme centra za penize danovych poplatniku.
    Pritom je to stejna pricina.
    Ti lide potrebuji terapii...a ne jim vytisknout nejaky diagram s dennim prijmem kalorii... a NEZER!!
    Rekne snad dnes nekdo alkoholikovi.­..hele...tak nechlastej a dej si limcu, vole?

  • 17. 12. 2015 10:31

    Ivan (neregistrovaný)

    Tlustoprd má větší krevní řečiště, víc krve a tak všeobecně se imunitní buňky mají větší prostor kde vyřádit, nebezpečí poškození mozku je tak menší :-)

    Pokud imunitní systém napadá synapse ve zvýšené míře, musí jít o jiný mechanismus, spíše přímo o druh podávaného tuku, který samozřejmě v článku není.

  • 17. 12. 2015 13:19

    EC (neregistrovaný)

    Mysi na HF strave:

    1.) tloustli ve srovnani s mysmi na HC strave

    a

    2.) prijimali priblizne stejne mnozstvi kalorii.

    To poukazuje na urcity problem ve vyzkumu. V podstate jedinym logickym zaverem je, ze mysi na HF strave meli nizsi vydej energie - at uz zpomaleny metabolismus nebo mensi pohyb. Nemuzete tvrdit, ze vyzkum je "doklad škodlivosti (přebytku nasycených) tuků, ne samotného přejídání.", kdyz je ve hre hypoteza, ze se jedna o vyzkum skodlivosti nedostatku pohybu. Rozhodne se nemuze jednat o isokalorickou studii, tak se k ni tak nevyjadrujme.

    Dulezita vec je, jake bylo konkretni slozeni one stravy. Ujisteni, ze se lisiliy jenom obsahem tuku, neni nic moc a full text neni volne pristupny (zasadni problem dnesni vedy - az absurdni neschopnost sdilet vysledky vyzkumu, nerkuli dokonce data, do kterych by mohl kdokoliv nahlidnout)

    Posledni veci je, ze hippocampus poskozeny pri tloustnuti neni zadna novinka. Hypoteza, ktera vysvetluje ono tloustnuti pri stejnem kalorii je znama:

    Nevhodna strava -> poskozeni hippocampu -> dysregulace metabolismu -> tloustnuti.

    Pokud by tato hypoteza platila, pak plati i obracene (viz vyrokova logika: A -> B <=> nonB -> nonA): netloustnu -> nemam dysregulaci metabolismu -> nemam poskozeny hippocampus -> jim vhodnou stravu.

    Lidsky receno sice tloustnuti nemusi byt primo pricinou hloupnuti, ale je doprovodnym projevem stejneho procesu a indikatorem, zda k nemu dochazi nebo ne.

    O strave lidi tohle navic rika extremne malo.

  • 17. 12. 2015 14:23

    EC (neregistrovaný)

    Ha, už se mi podařilo dostat se k full textu studie, tedy zde pár poznámek a autorovi bych doporučil, aby nejdříve četl studii a potom dělal závěry, má tady v tom překladu dvě velké boty.

    Jednalo se o druh myší geneticky náchylných na vše možné (označení C57BL/6J). Myší bylo jenom pár. Jelikož se autoři úspěšně vyhnuli užívání tabulek, tak z toho slovního popisu nejsem moc moudrý, ale soudím, že jejich počet byl různý (jednalo se vlastně o několik experimentů zároveň) a v žádné větvi nepřekonal 12.

    "high-fat" bylo kaloricky: 54,4 % sádlo, 19,7 % kasein, 12,3 % maltodextrin, 6,8 % sacharóza, 5,5 % sójový olej (číslo stravy je D12492); "low-fat" bylo kaloricky: 49,9 % kukuřičný škrob, 19,7 % kasein, 12,3 % maltodextrin, 6,8 % sacharóza, 5,5 % sójový olej a 4,4 % sádlo 'D12450J).

    Technicky je to tedy strava 60 % vs. 10 % tuku, ale ne nasyceného tuku, jak tvrdí český překladatel na Vitalii, pan Houser. Podle údajů z wiki jsem spočítal poměr nasycených MK jako přibližně 27 % vs. 3 %, mononenasycených 23 % vs. 3 % a ("zdravých") polynenasycených 7,5 % vs. 3,5 %.

    Autoři užívali ANOVA test, který vyžaduje podmínku normality rozdělení testované veličiny a homogenní rozptyly - ani jedno nebylo testováno. Doporučil bych autorům užívat test na rovnost mediánu (Kruskal-Wallis). Některé výsledky byly dost hraniční, objevil jsem i jednu výpočetní chybu (p-hodnota pro F(1;18) = 3,84 je 0,066, oni reportují < 0,05 - jedná se o marker PSD95) - autoři mimochodem nereportují standardně p-hodnoty, ale pouze hodnoty testových kritérii a podkročení hladiny významnosti (buď 0,05 a když se zadařilo tak 0,01). Prase aby se v tom vyznalo, jako opravdu - za tohle bych studenta dekapitoval.

    A co je hlavní, tato věta z úvodu: "These studies were designed to determine whether interactions between microglia and neurons might be altered in dietary obesity" jasně říká, že se nejedná o studium dopadů vysokotučné stravy, ale o studium dopadů nadváhy. Pouze k vyvolání nadváhy se u myší používá výše uvedená strava.

    Aby si někdo nemyslel, že dělám cherry-picking, tak stejné frázování se používá i v diskuzi (závěr zde není): "These studies demonstrate that obesity reversibly increases synaptic internalization by microglia" nebo "Dietary obesity increased microglial internalization of purified synaptosomes, but did not alter the uptake of mixed intracellular structures or E. coli bacteria" nebo "Converging evidence from animal models and human studies indicates that obesity alters neuronal function in brain regions outside of canonical metabolic circuits."

    Tedy bota 1: Nejedná se o srovnání 60 % nasyceného tuku vs. 10 % nasyceného tuku.

    Bota 2: Nejedná se o studii vlivu tuku, ale vlivu nadváhy. Ta byla, jak psal již výše, vyvolána kvalitou stravy a nikoliv kaloriemi, ale pokud se mění váha, nelze se tvářit, že studujeme isokalorické podmínky.

  • 1. 1. 2016 16:48

    Lenka Krbcova

    Dobrý den, děkujeme za vaše postřehy. Informace vycházejí ze shrnutí studie na ScienceDaily. Z něj čerpal autor článku. Bohužel možná jisté zjednodušení mezi zprávou a studií vedlo k nesrovnalostem, na které upozorňujete. Znamená to pro nás větší obezřetnost i při čerpání z materiálů, jejichž zdrojem je např. - jako zde - autor výzkumu. LK, Vitalia.cz

    1. 1. 2016 16:54 redakčně upraveno, důvod: oprava
  • 18. 12. 2015 14:44

    JSH (neregistrovaný)

    U těch implikací bych byl opatrný. Neznám detaily té nevhodné stravy, ale předpokládám že různé druhy poškozují různé orgány, ne že hippokampus poškozuje jakákoliv nevhodná strava. Když tam chybí konkrétní specifikace, tak je obrácení té implikace dost zavádějící. Ono to neimplikuje že dotyčný jí vhodnou stravu obecně ale jenom že nejí takovou co poškozuje hippokampus.

  • 18. 12. 2015 17:38

    EC (neregistrovaný)

    Ano, správná připomínka, nevhodná strava v kontextu tohoto vyzkumu = strava poškozující hippocampus a způsobující tak nadváhu a blbnutí.

  • 17. 12. 2015 23:15

    Loyssa (neregistrovaný)

    souhlas s předchozími komentáři zpochybňujícími "studii" a navíc tento článek je útokem na chlapy evropského typu, jak je současným trendem.
    Proč obrázek ukazuje muže, a ne ženskou, nebo ty snad nejsou také tlustoprdkami?

  • 20. 12. 2015 18:19

    Janina (neregistrovaný)

    Povrchní až hloupé.Autor by se měl zamyslet nejen nad svou váhou

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).