Břicho „po dětech“? Nemusí být na věky

13. 10. 2017

Sdílet

Když má žena těhotenské bříško, je to hezký pohled. Ale když ani týdny nebo měsíce po porodu nezmizí? To je diastáza: problém, o kterém se příliš nemluví, přesto může jeho zanedbání vést až k operaci. A přitom to tak dopadnout nemusí.

Když už pomineme estetickou stránku věci (která z žen by chtěla nosit vyvalené bříško další roky?), může být diastáza příčinou dalších vleklých potíží, třeba i vyhřeznutých plotýnek. Jedinou prevencí je cvičení a řešením už vzniklých potíží je vlastně totéž. Bolí to. Ale obvykle to pomůže.

Záhadná diastáza

Diastáza je rozestup břišních svalů. Přímý břišní sval je uzavřený ve vazivové pochvě, kterou tvoří šikmé a příčné svaly. Jedná se o podélný sval, který ohýbá přední část těla a zároveň nás pomáhá držet vzpřímené. V důsledku těhotenství a rostoucího bříška se pravá a levá strana oddělí a vznikne mezera (pozn. diastáza je možná i u mužů, ale není předmětem tohoto článku).

Nejlepší prevence vzniku diastázy u žen

  • Základem je kvalitní trenér, který má zkušenosti s těhotnými.
  • Osvědčuje se cvičení podle Ludmily Mojžíšové nebo SM systém (sestava cviků podle MUDr. Richarda Smíška). Tyto cviky upevňují celý svalový řetězec a pevnost břišních svalů.
  • Z postele vstávejte vždy přes bok, abyste zapojila šikmé břišní svaly.
  • Správně zvedejte děti – ideálně jděte vždy do dřepu. I ten má svá pravidla – kolena by neměla přesahovat přes kotníky, všude by měly být pravé úhly.

„Diastáza nehrozí ženě, která je zdravá,“ vysvětluje trenérka Lucie Luksová, která se touhle specifickou potíží ve své praxi zabývá. „Hrozí ženám s povolenou břišní stěnou. V riziku jsou především maminky, které hodně přibraly, čekají dvojčata nebo mají hodně plodové vody. Také prvorodičky, které nikdy necvičily, nebo ty, které čekají druhé dítě relativně rychle po prvním těhotenství,“ popisuje.

Břicho „po dětech“? Nemá být na věky

Pár týdnů po porodu má ještě „těhotenské“ břicho nejedna čerstvá matka a nikdo se nad tím nepozastaví. Možná i proto se o problému příliš nemluví a „zůstalo mi po dětech břicho“ je běžný jev.

„Normální doba, kdy se mezera mezi svaly zacelí, je kolem šesti až osmi týdnů,“ upřesňuje Lucie Luksová. „V oblasti pupíku je i viditelný hrbolek, který je patrný, když si lehneme na záda, pokrčíme nohy, povolíme bříško a nadzvedneme hlavu.“

Po konci šestinedělí (až osmi týdnů po porodu) je vhodné se nad vším zamyslet. Pokud v místě mezi pupíkem a hrudní kostí nahmatáte mezeru, do které se dají vsunout třeba tři prsty, vyhledejte odborníka.

Cvičení je základ, nehledejte ho ale na internetu

Fyzioterapeut nebo dobrý trenér se zkušenostmi vás naučí správně cvičit břicho. Mnoho lidí se totiž o cvičení břicha pokouší, ale naprosto špatně, a to někdy i ti, kteří mají „pekáč buchet“.

Všechny vhodné cvičební techniky zahrnují správné dýchání. V tom pomáhá bránice, což je taky sval, který se musí vyposilovat. Technicky správné cvičení umí zahrnout celý hluboký stabilizační systém a už z toho vyplývá, že návody na internetu nemá smysl studovat.

„Diastáza se dá vycvičit,“ říká rozhodně Lucie Luksová. „Záleží samozřejmě na míře rozestupu. Cvičení pomůže i na bolavá záda, srovná patologické držení těla. Až kdyby opravdu nepomohlo, což se stává jen v těžkých případech, je vhodné uvažovat společně s lékařem o operativním řešení. Většinou ale za půl roku vidíme jasné výsledky.“

Co vás čeká

Jednoduché to není. Ideálně se cvičí třikrát týdně. To je pro matky s miminky spíš utopie, ale hodně důležitá je i pravidelnost. Trénink jednou týdně pomůže také, ale za delší dobu – důležité je nevynechávat. Trenér se zaměří především na šikmé břišní svaly – přímý se buď zpočátku úplně vynechá, nebo se provádějí cviky, kde se pouze fixuje.

„Nejlepší je samozřejmě začít cvičit co nejdříve,“ zdůrazňuje trenérka. „Protože je ale informovanost o problému malá, většina maminek si diastázu ‚nosí‘ delší dobu. A protože je to patologický stav, nejde jen o vzhled. Mohou se přidružit další potíže, které ženy teprve donutí navštívit odborníky.“

Galerie: Tady je bříško ještě na parádu

Za čím vším může stát diastáza

Na diastázu sice obvykle upozorní vystouplé břicho, ve hře je ale víc. Bolesti zad, stresová inkontinence, dokonce vyhřezlá plotýnka.

„Na cvičení vidím ženy, které musí odbíhat, když třeba skáčeme ‚panáka‘, nebo mají potíže s únikem moči při zakašlání nebo větším smíchu, při jakémkoliv podtlaku,“ dodává Lucie Luksová. „Za tím vším může stát jako prvotní problém diastáza. Pomoci se dá i starší ženě, nejde jen o čerstvé maminky.“ Jak postupovat při inkontinenci se dozvíte v článku Cvičením proti inkontinenci: jen správné posilování má smysl.

Vyšší věk není limit

Ženy ve vyšším věku obvykle řeší další problémy, které původně způsobila právě diastáza. Ale není nic ztraceno, Lucie Luksová má ve své praxi ženy i dvacet let po porodu:

„Jedna taková paní rodila pětikilové dítě, byla po operaci krční páteře a hrozila jí další operace bederní páteře. Navíc nikdy necvičila. Po ročním úsilí jsme bříško zatáhly, bolesti zad lokalizovaly z celých zad pouze na oblast, kde mezi obratli chybí ploténka,“ uzavírá Lucie Luksová. „Klientka vypadá výborně a zlepšilo se jí sebevědomí. Hlavně je ale bez bolesti a není vlastně ničím limitovaná.“

Odborná spolupráce:

Lucie Luksová

Instruktorka kondičního posilování, fitness, kulturistiky, trenérka squashe, nutriční poradkyně. V roce 2013 založila Siluette Fitness Program, kde se zaměřuje na individuální problémy klientů související převážně se správnou funkcí těla, redukcí váhy, kondiční přípravou k výkonnostním sportům a koučinkem v oblasti sportu.

Autor článku

Zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).