Britská kuchyně: není tak nechutná?!

Jen málokterý národ je za svou kuchyni tak kritizován jako Britové. Kulinární velmoci jako Francie nebo Itálie se na starou dobrou Anglii dívají se značným despektem. Není divu, dušené ledvinky, rozvařená zelenina nebo vánoční puding obsahující hovězí lůj rozhodně žádné velké  kulinářské nadšení nevyvolává. Přitom britská kuchyně skýtá nemálo příjemných překvapení.

Definovat, co je a co není britská kuchyně, není příliš jednoduché. Velká Británie a zejména Londýn nasály a nasávají neuvěřitelné množství cizinců. S nimi přichází i jejich kuchařské dovednosti a zvyky. Snáz proto v Londýně narazíte na restauraci nabízející malajské či jiné exotické jídlo než na typicky britské pohostinské zařízení. Sami Angličané tak s nadsázkou říkají, že všechny cizí kuchyně se vlastně staly britskou kuchyní. Tedy vlastně cokoliv, co v Británii ochutnáte je britské, byť by se jednalo o jídlo z někdejší kolonie.

Duste to a rozvařte, pak jezte

Poprvé jsem s britskou kuchyní setkala na gymnáziu v rámci hodin angličtiny. Bylo to seznámení ryze teoretické, ale zanechalo ve mně nesmazatelné stopy a přesvědčení, že na světě není hnusnější kuchyně než ta britská. Který jiný normální národ je ochoten konzumovat hromady rozvařené zeleniny a slanou ovesnou kaši, nebo dokonce za slavnostní jídlo považovat podivnou hnědou hmotu s hovězím lojem?

Realita byla na první pohled stejně mizerná jako moje představy. I v tom nejzapadlejším obchodě byly ke koupi chipsy s garnátovou nebo octovou příchutí. Ani jedna není nijak úchvatná. Jako rychlé občerstvení se nabízí smažená ryba a hranolky koupající se v tuku, jako ochucovadlo opět oblíbený ocet. Mezi velmi oblíbené britské svačinky patří cosi jako pečené masové koláče obsahující mleté hovězí nebo vepřové vnitřnosti, brambory a cibuli. Nejsou vyloženě špatné, ale nemusí se zalíbit na první ochutnání.

„Britská kuchyně těžko vyvolá nadšení. Jíme spoustu dušené, tedy spíš rozvařené zeleniny, hodně hovězího, skopového a vepřového, nejčastěji taky dušené,“ vysvětluje mi postarší dáma v prodejně suvenýrů. S úsměvem dodává, že by britskou kuchyni raději nikomu nedoporučila. „Víte, nechci, aby naše země měla špatnou pověst. Jídlo vážně není naše silná stránka.“

Národní vánoční hmota

Snad nejtypičtějším britským jídlem je vánoční puding. Ovšem nečekejte, že by měl snad něco s pudingem, tak je znám v Česku, něco podobného. V podstatě se jedná o tmavě hnědou rosolovitou hmotu ve stylu „jak pejsek a kočička pekli dort“. Obsahuje několik druhů sušeného ovoce, oříšky, různý alkohol jako brandy a sherry, ale také mouku a hovězí lůj. Vánoční puding je ale překvapivě dobrý, ovšem když nemyslíte na to, co jíte. Hnědá sladká a velmi hutná hmota se jí nejčastěji ohřátá a někdy se dokonce flambuje. Svou sytostí se ale opravdu hodí pro chladné vánoční dny.

Britská kuchyně dala světu i jiný úchvatný dezert, a to sice mrkvový dort. V životě bych nevěřila, že bych něco takového ochutnala. Avšak byla to láska na první ochutnání. Mrkvový dort sice obsahuje mrkev, ale buď ve formě pyré nebo jemně nastrouhanou. Ze všeho nejvíce připomíná nadýchaný kořeněný perník. Může obsahovat také kousky oříšků a sušené ovoce. Elegantně jej doplňuje bílá, částečně bílková poleva. „Mrkvový dort je asi nejpřijatelnější jídlo pro cizince. Sám ho mám velmi rád, i když britské jídlo moc nemusím,“ reagoval na mou nově objevenou kulinární lásku anglikánský kněz, když mi popisoval kouzlo nejstaršího londýnského kostela. „Pocházím z Francie a dávám přednost dobrému jídlu.“

Suši z Tesca

Naštěstí se i na území Spojeného království dějí kulinární zázraky. Snad v každé větší samoobsluze objevíte suši. Restaurace specializované na tuto orientální pochoutku stojí snad na každém rohu. Suši si Londýňané kupují i jen tak na svačinu. Zatímco v Česku je syrová ryba obalená mořskou řasou považována za luxusní jídlo, v Británii se jedná o zcela běžný pokrm, který není zdaleka určený jen pro horních deset tisíc. Jen tak mimochodem, syrové řasy nejsou zas tak hnusné, i když je dostanete místo přílohy.

Britské obchody s potravinami přetékají nabídkou již hotových jídel. Co takhle jehněčí na rozmarýnu, salát nicoise s fazolovými lusky a tuňákem nebo thajské kuře s koriandrem? Hotové kupované jídlo naštěstí nemá příchuť plastu, jak je tomu časté v českých obchodech, ale je docela dobré. Navíc sami Britové takto nakupují pravidelně, mnoho z nich nemá na vaření zkrátka čas nebo je prostě nebaví.