Vlákno názorů k článku Bruselské potravinové pověsti aneb Co nám EU zakázala jíst od Jiří - U nás si mnozí nedají vzít názor, že...

U nás si mnozí nedají vzít názor, že za všechno může Brusel.
Když cestuji po západní Evropě, často se setkávám u stánků či v restauracích s různými místními pochoutkami, které by se u nás takto dělat nesměly. Obávám se, že „úředníci“ (tj. politici) pražští vydávají občas daleko horší paskvily než Bruselští, jen se o tom tak nemluví.
Další věc je, že evropská nařízení a směrnice se vždy řeší na různých zasedáních, kde je třeba souhlasu členských států. Proto se spíš než „co zas v Bruselu vymysleli“ ptejme „proč to čeští zástupci odkývali“.

Bohužel oni to odkývat nemusí, prostě jsou silnějšími státy přehlasování (jako v případě uprchlických kvót).
Na druhou stranu je pravda, že za řadu věcí se jednoduše nepostaví. Např. pomazánkové máslo klidně mohli prosadit s tím, že jde o krajovou specialitu.

V závodce máme ceduli, že podle nařízení hygienické stanice je zakázáno vydávat obědy do vlastních nádob. Ovšem do polystyrénové krabičky, kde po ní třeba ve skladu lezly myši, to klidně vydají.

Nebo výrobna zelných salátů - do čistě vymytého kyblíčku, v němž mně prodali salát před měsícem, prostě salát nedají, musím si ho koupit opět i s kyblíčkem.

Jak je tedy možné, že se množí obchody, kam si člověk musí přinést vlastní obal a dostane do něj nasypáno/nalito?