Pokud nepatříte ke šťastnějším jedincům, kteří se mohou kdykoli rozhodnout, poslechnout výzvu slunce za okny, zabalit ranec a vyrazit, pravděpodobně jste už taky nějakou tu dovolenou strávili v gumákách. Sladit členy rodiny a pracovní povinnosti ještě navíc s předpovědí počasí je nadlidský úkol. Takže my, otroci plných diářů, vyrážíme podle několik měsíců předem daného plánu, předpověď nepředpověď.
Nakonec, chladnější počasí ani nějaká ta kapka vody mi nijak extra nevadí. Ale soucitné pohledy a zaručené zprávy o tom, jak obzvlášť hnusně na té mé vytoužené dovolené bude, mi pijí krev. Proč mám být předem otrávená? Navíc – těm předpovědím zase tak moc nevěřím. Jenže…
Jak bude zítra. Pozítří. Za rok…
Říká se, že meteorologové, navzdory všem vědeckým a zaručeným postupům, mapám, grafům, družicím a radarům, trefí správné počasí zhruba na třicet procent. Potvrzují to i údaje Českého hydrometeorologického ústavu, jedná se ovšem o předpověď dlouhodobou, která je založena na porovnávání záznamů počasí ve stejném období v minulosti a momentálního stavu.
Podobně se „hádá“ střednědobá předpověď na následujících 15 dnů. Samozřejmě čím vzdálenější období, tím větší šance, že se předpověď „sekne“.
V případě krátkodobých předpovědí už se dá rosničkám celkem věřit. Bohužel, když říkají, že bude druhý den pršet, na 90 % pršet bude. I když máte naplánované opalování u rybníka. Český hydrometeorologický ústav provádí hodnocení na jeden až čtyři dny dopředu a na svých stránkách uvádí úspěšnost zhruba mezi 80 až 95 %.
Čtěte téma: Odpočinek nic nestojí, zato relax je kšeft
Z téhle předpovědi pršet nebude
Předpovědi počasí běžně nesleduju, stačí mi kouknout se z okna (a často pak celý den mrznout či moknout). Ale po opakovaném hlášení takykamarádů, že „bude hnusně“, jsem si během balení odskočila k počítači. To bych se na to podívala! Mám před sebou deset dnů ve slovenských horách, tak se ukažte, páni meteorologové. Vlastně páni meteorológovia.
Stahuju si předpovědi Slovenského hydrometeorologického ústavu, Foreca.com a In-počasie.sk pro danou oblast a škodolibě se těším, jak budou vedle. Mé přesvědčení podporuje fakt, že jednotlivé předpovědi se od sebe liší, i když mraky a kapky převažují všude.
Tak to máme: sobota, tedy pouhý den předem: „Cez deň premenlivá, postupne zväčšená oblačnosť, ojedinele prehánky, neskôr popoludní a večer občasný dážď. Na vrcholoch zrážky snehové. Denné teploty – stredné polohy (1000–1500 m): 10 až 13, vysoké polohy (1500–2500 m): 2 až 10.“
Ha, a mám vás! V Tatrách bylo ten den krásně, teplo, jasno, až do večera po dešti ani památky, natož nějaký sníh.
Začínám se radovat, že to s tím ošklivým počasím nebude tak zlé. Bylo.
Bylo to ještě horší. Předpovědi na další dny se sice hemžily výrazy „oblačno až zamračené, na mnohých miestach dážď, prehánky, búrky…“, což ale v reálu byly slabé eufemismy pro „bude lejt jako z konve od rána večera, sluníčko neuvidíte ani náhodou a bláto budete mít až za ušima“. Jen na ten sníh nedošlo, ale asi jen díky tomu, že jsme se přesunuli do trochu nižších poloh. Jinak to byla pěkná dovolená, díky za optání.
A neříkejte mi, jak má být příští týden! Čeká mě ještě několik dnů volna a všechny prognózy jsou mi fuk. Tu dovolenou si stejně užiju. A plavky si každopádně beru s sebou.
ČLÁNKY DO MAILU