> voda se při výrobě čehokoli z našeho prostředí neztrácí, ale opětovně se do něj vrací. Většinou v podobě odpadních vod
A to je přesně ten problém. Vezmeme čistou vodu, použijeme ji pro chov zvířat a dostaneme vodu odpadní, zdravotně závadnou. To je, jako tvrdit, že máme vody dostatek, protože jsou jí plné oceány. Jenže slané, ale tu stačí odsolit a je po problému, ne?
> pastevní chovy, které jsou mimochodem na celém světě plošně převažující
Zrovna v ČR je naprostá většina drůběže chována v klecových chovech. Prasata asi taky neběhají volně pastvinách aby tak zvyšovala biodiverzitu krajiny. Hovězí maso je na jídelníčku v ČR zastoupeno pouze zhruba 10%, oproti vepřovému (53%) a drůbežímu (33%). Zvířat, která jsou chována na maso, se na tedy pastvách v ČR pohybuje naprostá menšina. Tedy šance, že vám na talíři přistane kus masa z pastviny, je naprosto mizivá.
> snižuje existence hospodářských zvířat výpar vody z půdy, neboť pastviny jsou chladnější než pole s pšenicí či sójou
A jsme zas u těch chovů ve stájích, kotcích a klecích. Tahle zvířata musí být něčím krmena, nepasou se na horských loukách. Pěstujeme tak mnoho pšenice, kukuřice a soji, abychom nakrmili zvířata chovaná na maso, místo toho, abychom tyto plodiny použili k přímé konzumaci.
> Existence pastvin tedy zachovává vodu v krajině, z níž se odpařuje méně vody, pokud je pokryta jakoukoli vegetací. Což pro pole, na nichž se pěstují hospodářské plodiny, po značnou část roku od sklizně do doby, než se na nich objeví vegetace pro příští sklizeň, neplatí
Problém sucha a nedostatku vody řešíme právě v obdobích, kdy plodiny na polích osázeny jsou. O zádržnosti vody různých typů plodin můžeme diskutovat, ale krmná kukuřice (a řepka na biopaliva) asi nebude to nejlepší.
> Nahrazení části konzumace masa rostlinnými produkty by podle všeho vedlo v tomto směru k ještě větším problémům, neboť by se musela zvýšit plocha polí
Použila by se ta pole, která nyní slouží pro pěstování krmných plodin. Z výživového hlediska to bude mnohem výhodnější. Ne každá plocha vhodná pro pastvu se dá použít jako pole, ale takové plochy stejně nejspíš nyní nejsou využívány pro průmyslové velkochovy.
> neboť by se musela zvýšit plocha polí, z nichž se ovšem odpařuje mnohem více vody než z luk, lesů či pastvin.
Jak souvisí plocha lesů s pastvou, živočišnou výrobou a pěstováním obilnin?
> Stále častěji navíc zaznívají názory, že skleníkové plyny mají sice na měnící se klima na Zemi svůj vliv, ale i ten se zřejmě přeceňuje.
To, že něco zaznívá častěji, nečiní danou věc pravdivou. A kopnout si do globálního oteplování, to patří tak nějak ke stylu těch, co popírají všechny ty bláznivé vegany, biomatky a ekoteroristy, že?