Dobrý den Vám, pane Havle (i vám ostatním, komentujícím),
dva úryvky z Vašeho článku:
1. "Vzhledem k tomu, že pastviny jsou tvořeny půdou, která je pokryta vegetací (jinak by se tam zvířata nepásla), snižuje existence hospodářských zvířat výpar vody z půdy, neboť pastviny jsou chladnější než pole s pšenicí či sójou. Rozdíly ve výparu činí přitom až milion litrů vody na hektar půdy. Existence pastvin tedy zachovává vodu v krajině, z níž se odpařuje méně vody, pokud je pokryta jakoukoli vegetací. Což pro pole, na nichž se pěstují hospodářské plodiny, po značnou část roku od sklizně do doby, než se na nich objeví vegetace pro příští sklizeň, neplatí."
2. "Nahrazení části konzumace masa rostlinnými produkty by podle všeho vedlo v tomto směru k ještě větším problémům, neboť by se musela zvýšit plocha polí, z nichž se ovšem odpařuje mnohem více vody než z luk, lesů či pastvin. Ani tato voda by se samozřejmě z planety neztratila, ale přesuny vody vypařené z polí v atmosféře by byly ještě masivnější a extrémní projevy počasí tak zřejmě ještě četnější."
Nejprve se vyjádřím spíše (ale nejen) k tomu druhému úryvku:
Většina úrody se zkrmí - celosvětově slouží zhruba 3/4 osevních ploch k pěstování krmiva (aby zvířeti narostl kilogram masa, sežere v průměru téměř 10 kg rostlin). Čím více rostlin na úkor masa (ale, ač již s menší účinností, i mléka a vajec) sníme (a ač hmotnostně toho sníme trochu více), s tím menší celkovou osevní plochou si vystačíme. Čili opak je pravdou.
A nyní nejen k prvnímu úryvku:
Klesne-li spotřeba masa, klesne rozloha polí a uvolněné plochy můžeme navrátit lesům, jejichž schopnost zadržovat vodu je rozhodně vyšší než pastvin. Část plochy bývalých polí bychom mohli navrátit také mokřadům, loukám - ale i pastvinám (neboť výraznější snížení spotřeby masa by snížilo stavy zvířat ve velkochovech a snad jim i otevřelo cestu na pastviny). Obnova biokoridorů pro volně žijící zvířata by byla třešničkou na dortu.