Pro Sdružení českých spotřebitelů (SČS) je bezpečnost a kvalita potravin trvalou prioritou, na níž se soustřeďuje dlouhodobě a systematicky. V minulých letech sdružení sledovalo vývoj v EU zejména ohledně legislativy značení potravin, což nyní vyústilo v návrh novely českého zákona o potravinách.
„Návrh zákona budeme teprve podrobně analyzovat a v dalším procesu nepochybně uplatníme konkrétní podněty,“ říká Libor Dupal, předseda SČS, a pokračuje: „Využíváme ale inovačního přístupu ministerstva zemědělství otevřít mezirezortní připomínkové řízení prostřednictvím médií, a nabízíme touto cestou i naši prvotní reakci.“
O návrhu jsme vás informovali: Místo 3 až 10 milionů. Novela potravinářského zákona chce vyšší pokuty
Více informací o salámu od pultu
Sdružení se domnívá, že spotřebitelé nepochybně ocení a přivítají rozšířené označování nebalených potravin (tedy např. masné výrobky prodávané u pultu), ale i tzv. zabalených potravin (obvykle balené v zázemí prodejny bez přítomnosti spotřebitele). Zároveň si uvědomuje, že je to zejména pro menší prodejce docela zátěž. Výrazně se tak ale zvyšuje úroveň kvality prodeje.
„Konkrétně musí prodejce pro nebalenou potravinu přímo tam, kde je nabízena k prodeji spotřebiteli nebo těsně v její blízkosti, viditelně umístit snadno čitelné údaje nejen o názvu potraviny, ale i o třídě jakosti, datu použitelnosti, o použití látek vyvolávajících alergie, či o přítomnosti sladidel, kofeinu, fytosterolů,“ upřesňuje Irena Michalová, potravinová expertka SČS a doplňuje: „V určených případech musí informace zahrnovat údaje o zemi původu a také např. označení ‚rozmrazeno‘ u potraviny, která je prodávána v rozmrazeném stavu a byla před prodejem zmrazena.“ Na vyžádání spotřebitele je prodejce navíc povinen zpřístupnit informaci o složení potraviny.
Zbytečná byrokracie zvedá ceny potravin
Zákon v návrhu reaguje i na některé aktuální souvislosti. Nepochybnou odezvou metanolové aféry je posílená identifikace šarže výrobku i tam, kde dříve tato povinnost nebyla.
Vše na téma: KAUZA METYLALKOHOL
„Naše sdružení je velmi citlivé na přemrštěnou regulaci, tedy na zavádění závazných opatření tam, kde se z nějakých důvodů jeví nedostatky na trhu,“ zdůrazňuje Libor Dupal a vysvětluje: „Velmi často nejsou v takovýchto případech provedeny dostatečné dopady na konečného spotřebitele a dochází například k neúměrné byrokratické zátěži systému, včetně následného dopadu na cenu výrobků“. Některé nové informační povinnosti přikazované provozovatelům potravinářských podniků k předávání státním a kontrolním orgánům vyvolávají pochybnosti spotřebitelů o potřebě takové regulace, která musí dle názoru sdružení vyvolat zvýšení nákladů. Ty se mohou promítnout do cen potravin.
Ke srozumitelnosti a přívětivosti návrhu zákona vůči uživateli nyní SČS ani příliš hovořit nechce. Zákon o potravinách vznikal v polovině 90. let za naprosto odlišných podmínek, a potraviny by si nepochybně zasloužily zcela nově strukturovaný legislativní rámec.
A co se jazyka týče, dává spotřebitelské sdružení příklad jedné definice: „Čisté množství je množství potraviny bez obalu nebo průměrné množství balené potraviny stanovené podle prováděcího předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie“. Tomu jistě všichni rozumíme. Nebo snad ne?
Vyzkoušeli jsme: Průměrný spotřebitel tvrzením na potravinách nerozumí
Zdroj: Tisková zpráva SČS