Budeme baštit polské borůvky? Už to děláme

To, že konzumujeme obecně málo ovoce, je známý fakt a lékaři i výživoví poradci stále dokola připomínají, že bychom ho do našich jídelníčků měli zařadit mnohem víc. Naši polští sousedé teď záběr zúžili na bobulovité plody, jehož jsou významnými producenty, a chtějí obyvatelstvo nalákat k vyššímu podílu borůvek, jahod či malin ve stravě. Sdružení polských pěstitelů ovoce rozjelo informační a promo kampaň Síla ovoce s podtitulem „neobyčejné vlastnosti obyčejného ovoce“ a chtějí sílu a mimořádné kvality bobulovitých plodů opřené o bohatý zdroj minerálů a vitaminů prezentovat nejen na vlastním, ale také českém, rakouském, švédském a finském trhu.

Polsko – lídr Evropy

Není divu, že s programem přišli právě oni, Polsko patří v rámci Evropské unie k lídrům mezi producenty jahod, malin, borůvek a černého rybízu, zároveň je významným hráčem na světovém trhu, a jeho podíl stále roste. Jen co se týče borůvek, Polsko si nemůže zadat v objemu se Severní Amerikou – více také v článku: Za borůvkovou rodinu vlastně mohou komunisté.

V roce 2013 dosáhla celosvětová produkce „berries“ přes jedenáct milionů tun ovoce a z toho více než čtvrtina byla vypěstována na evropském kontinentu, zejména na území členských států EU. „Za více než čtyřicet let si produkce bobulovin získala důležité místo v ekonomice země. Průměrná roční produkce dosahuje objemu kolem půl milionu tun, což je patnáct procent z celkové produkce ovoce v zemi. Nejméně tři sta tisíc polských farem je zapojeno do komerčního pěstování bobulového ovoce, další se věnují jeho zpracování. Celkem tak dává bobulový průmysl práci na třiadvaceti tisícům lidí,“ stojí v popisu kampaně Power fruits.

Během posledních let si Polsko vydobylo post vedoucího producenta černého rybízu a malin v Evropské unii, stejně jako je významným článkem v odvětví jahod a borůvek. Celková plocha plantáží pro tyto druhy ovoce činí u našich severovýchodních sousedů sto dvacet pět tisíc hektarů – tj. třicet jedna procent z veškeré produkce ovoce v Polsku. Za posledních pět let činil celkový vývoz čerstvého bobulového ovoce do jiných zemí EU dvě stě dvacet pět tisíc tun v hodnotě dvě stě čtyřicet milionů eur.

Polsku nahrávají dobré klimatické i ekonomické podmínky a vysoký potenciál tamních plantáží a farem. Pro zemi je tak důležitá zvýšená poptávka po čerstvém i zpracovaném bobulovém ovoci na evropských trzích.

• 
• 
• 

Dalších 12 fotografií

Zdraví a chuť na prvním místě

Hlavním cílem kampaně Síla ovoce je proto podpora spotřeby ovoce a zdravé výživy. Ať už na kongresu, který se uskutečnil k zahájení projektu v polovině června nedaleko od Varšavy, vystoupil kdokoliv, všichni se shodli na tom, že konzumace „berries“ je v Evropě tristní a je potřeba ji navýšit. Spotřeba jahod, malin, černého rybízu a borůvek má během tříletého trvání programu vzrůst o osm procent, stejně jako povědomí o vlastnostech evropských bobulí. V průměru sníme osmdesát kilogramů ovoce na obyvatele za rok. Pokud se podíváme právě na bobuloviny, zatímco Kanaďané a Američané jich měsíčně sní jeden kilogram, v Evropě to je zhruba o tři sta gramů méně.

Nejde jen o to, že produkce tohoto ovoce je důležitým prvkem evropských ekonomik, polští pěstitelé vyzdvihují především nutriční benefity bobulovitého ovoce, jednoduchost konzumace i široké spektrum využití v kuchyni. „Chceme, aby lidé jedli více bobulovitého ovoce, ne kvůli penězům, ale protože je chutné a zdravé,“ nechala se slyšet Dominika Kozarzewska, prezidentka sdružení pěstitelů Polskie Jagody. „Nutno říct, že nejsme jen producenti, zajímáme se i o to, jakým způsobem je ovoce pěstováno. Ať už jde o menší či velké firmy v zemi a ty, které tu jsou po generace,“ dodává.

• 
• 
• 

Dalších 27 fotografií

Nejedná se přitom jen o čerstvé plody, ale i o výrobky z nich či mražené ovoce a netýká se to jen tradiční sezóny, mnohde plantáže zakrývají folií, která slouží i jako ochrana proti dešti a horku, a mohou tak zajišťovat bobule až do podzimu.

Polští pěstitelé rovněž touží zbořit mýtus, který v některých zemích Evropy panuje, že by jejich ovoce bylo méně kvalitní než jiné. Chtějí tak trochu pozměnit koláč, který ukazuje, že šestačtyřicet procent polských jahod míří do Ruska a po čtrnácti procentech do Běloruska a Německa.

Bobule + tvaroh = ideální kombinace vitamínů a bílkovin

V případě jahod, borůvek, malin či černého rybízu hovoří polští pěstitelé o superovoci nebo o ovoci budoucnosti.

Tato slova potvrzuje také Jakub Podaný, poradce v oblasti sportovní výživy. „Obrovským přínosem tohoto ovoce je obsah antioxidantů. Čím výraznější je tmavé zbarvení, tím větší je obsah zmiňovaných látek. Navíc se povětšinou pěstují za přítomnosti sluníčka,“ říká. Bobulové ovoce doporučuje kombinovat zejména s tvarohem, díky čemuž získáme ideální kombinaci vitamínů a bílkovin. Samozřejmě, že se dá konzumovat i samotné. „Když si každý den dáte tvaroh s hrstkou bobulovitého ovoce, vaše tělo vám bude vděčné,“ podotýká Jakub Podaný.

Borůvky, černý rybíz, maliny i jahody jsou bohaté na vitamín C, borůvky mají vysoký obsah antioxidantů. Maliny se vedle přítomnosti „céčka“ mohou pyšnit i pozoruhodným obsahem železa a organických kyselin.

Vedle antioxidantů a vitamínů konzumenty potěší i nízká kalorická hodnota. Pěstitelé nicméně připomněli, že byť je bobulovité ovoce velmi zdravé, je dobré jeho zdravotní přínosy podpořit ještě pohybem. Většina bobulovin je přívětivá i pro děti. „Plody stačí umýt a můžete je rovnou jíst, odpadá velké čištění a krájení,“ říká Dominika Kozarzewska.

Bobule mají rovněž široké využití v kuchyni, lze je použít do koláčů, na palačinky, do jogurtu, na koktejly, ale můžete je přidat i do salátu nebo si z nich udělat čatní či džem. Potěší i absence alergenů.

Celkový rozpočet tříleté kampaně Síla ovoce (www.power-fruits.eu/cz/) je téměř čtyři miliony eur, přičemž polovinu financuje Evropská unie, třicet procent jde z polského státního rozpočtu a zbytek bude uhrazen z fondu na podporu ovoce a zeleniny v Polsku.