Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejnil informace o velkém nárůstu dětí, které mají problémy s obezitou. Dvaapůlkrát stoupl za 15 let počet dětí a dospívajících, kteří jsou v trvalém sledování praktického lékaře pro obezitu, přejídání a jeho následky. Údaje jsou podle ÚZIS alarmující.
Od roku 1996 stoupl počet těchto dětí z 10 400 na loňských 27 900, a dorostu z 6100 na 18 400.
V přepočtu na 1000 registrovaných pacientů daného věku je tento nárůst ještě větší, v ordinacích pediatrů bylo na 1000 registrovaných sledováno kvůli obezitě a přejídání v loňském roce 19 dětí (z 5,5 v roce 1996) a u dorostu 40,1 (oproti 8,8 v roce 1996).
Epidemie obezity
Obézních dětí trvale přibývá. Podle předsedy Společnosti pro výživu a odborníka na výživu dětí primáře Petra Tláskala z Fakultní nemocnice Motol je problém tak závažný, že byl v ČR letos poprvé vyhlášen Den boje proti dětské obezitě, který upozorňuje na rizika a prevenci obezity u dětí.
Odborníci dokonce mluví o epidemii obezity: ve věku sedm až deset let je u nás obézních 7,5 procenta dětí, ve věku deset až 14 let šest procent, informovala agentura ČTK. Lékaři varují, že většina tlustých dětí zůstane tlustá i v dospělosti. Zmnožený tuk si ponesou v těle celý život, a s ním i zvýšené riziko řady onemocnění, která zhoršují kvalitu života a v řadě případů ho i zkracují.
K tématu: Obezita zabíjí i v Česku
Obezita se řadí mezi civilizační onemocnění, která souvisejí s nezdravým životním stylem. Z výsledků studie Společnosti po výživu vyplývá, že obezitou trpí o dvě procenta víc dětí od deseti do 14 let než při průzkumu v roce 2007, kdy byla zjištěna u 5,6 procenta dětí. Ve věkové kategorii deset až 14 let trpí nadváhou 6,2 procenta, obezitou šest procent dětí.
„Jedná se o palčivý problém, který není možné dále opomíjet. Zejména proto, že dětská obezita přechází do obezity dospělých a výrazným způsobem ovlivňuje lidské zdraví,“ upozornil Petr Tláskal. Zásadní je podle něj prevence, která musí začít už od narození dítěte. V tom má velkou roli rodina, praktický dětský lékař i škola. Tláskal zdůraznil právě roli školy, která ve spojení se školní jídelnou je významným místem teoretické i praktické edukace ve výživě, ale i ostatní výchově ke zdravému životnímu stylu.
Zdravé potraviny do škol
Proti rostoucí obezitě dětí chce ve školách bojovat například Ústecký kraj. Na jaře doporučil ředitelům škol zřizovaných krajem, aby vyměnili automaty vydávající nezdravé, sladké a tučné potraviny a nápoje za automaty se zdravou výživou, řekl ČTK předseda výboru pro školství a vzdělávání Oldřich Bubeníček.
Podle Bubeníčka kraj ale nemůže ředitelům nijak přikázat, aby nezdravé potraviny a nápoje ze škol odstranili, pouze jim to prý může doporučit a dokázat, že to bude pro školy výhodné. Doufá, že se značná část škol k projektu připojí.
Současné automaty by podle prezidenta Svazu pacientů ČR Luboše Olejára měly nahradit přístroje vydávající třeba nápoje se sníženým obsahem cukrů. Z potravin by pak studentům byly k dispozici třeba různé müsli tyčinky, které také nebudou příliš sladké. Možné prý jsou i mezi studenty oblíbené bagety, které by ale neobsahovaly majonézy a přípravky s těžkými tuky. Za vhodnost potravin by ručil lékař ze zdravotního ústavu.
Reklamy na kalorické bomby ovlivňují apetit dětí
Televizní reklamy na sladkosti a nezdravé kalorické bomby skutečně v dětech probouzejí hlad po těchto pamlscích, zvláště pokud tráví před televizní obrazovkou hodně času. Vyplývá to ze studie britských vědců, o níž nedávno informovala agentura Reuters.
Toto zjištění zveřejněné v odborném časopise Pediatrics přichází v době, kdy v různých částech světa sílí volání po zákazu na děti zaměřených reklam na nezdravé potraviny. Tento zákaz, k jehož propagaci se v poslední době připojil například americký svaz dětských lékařů, by měl přispět k boji proti obezitě.
Při testech s šesti až třináctiletými dětmi zjistili vědci vedení Emmou Boylandovou z Liverpoolské univerzity, že DVD s reklamami na potraviny z řetězců rychlého občerstvení nebo na sladkosti zřejmě povzbuzuje hlad dětí po cukrovinkách a kalorických bombách.
Děti zapojené do výzkumu hlásily větší chuť na sladkosti a potraviny nasycené tuky poté, co sledovaly reklamy na tyto druhy produktů, než ve dnech, kdy se dívaly na reklamy na hračky. To platilo zvláště u dětí, které jsou zvyklé běžně sledovat hodně televizi, přičemž „hodně“ definovali vědci jako více než 21 hodin týdně.
Ve skutečném životě ovšem podle vědců vstupuje do hry řada jiných faktorů včetně například ochoty rodičů tyto druhy potravin kupovat. Přesto studie zapadá do série dalších vědeckých zjištění, která ukazují, že děti mají tendenci vyžadovat – a jíst – víc nezdravých potravin poté, co na ně vidí reklamu. U starších dětí, které už si samy rozhodují o tom, co si koupí, se tento efekt může překlápět do většího počtu čokoládových tyčinek, chipsů či smažených hranolek.
Začíná to už u batolat
Nesprávný jídelníček má podle nedávno zveřejněného průzkumu 95 procent českých batolat. Věk do tří let je přitom obdobím prudkého růstu a vývoje, proto je dostatečný přísun živin pro zdraví dítěte zásadní. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že rodiče se o výživu dětí zajímají a hledají informace. Doporučení se ale rozcházejí a nebývají odborně podložená, řekla ČTK Hana Knížková z Poradenského centra Výživa dětí, jež průzkum provedlo.
„Výsledky průzkumu byly celkově velmi nepříznivé. Problematická je spotřeba sladkostí, pravidelně je má v jídelníčku polovina dětí do jednoho roku věku, přestože v tomto životním období by se tam měly objevovat jen výjimečně nebo raději vůbec,“ uvedla.
Energetickou hodnotu jídelníčku překračovalo podle průzkumu téměř 59 procent batolat starších 19 měsíců. V tomto věku byly sladkosti součástí jídelníčku více než 86 procent dětí. Dalším velkým prohřeškem byl vysoký příjem soli. Spolu se sladkostmi přispívá k nadváze a obezitě dětí.
Při sestavování správného jídelníčku se rodiče setkávají s tím, že dítě některou potravinu odmítá. Chybějí mu pak potřebné živiny. Podle Knížkové potřebuje dítě pět až patnáct nabídnutí, případně ochutnávek během několika dní až týdnů, než svolí a do té doby neznámou potravinu začne jíst.
„Pokud na postupné navykání nemají rodiče trpělivost, nebo si odmítání vysvětlí jako přirozený výběr, problém je na světě,“ varovala odbornice.
Čtěte dále: Máme tlusté děti. A je to jenom naše vina
Podle dětského lékaře Pavla Frühaufa by rodiče měli znát a umět v praxi použít zásady zdravé výživy. Nemá podle něj smysl přehnaně vážit, odměřovat a počítat podle tabulkových doporučení. Dobré je poradit se o výživě s pediatrem a rady aplikovat podle individuálních potřeb dítěte.
„Pokud se kvalita jídelníčku podceňuje, mohou se objevit zdravotní problémy, jako neprospívání, chronická zácpa či průjem. Stoupá riziko nemocí srdce a cév v pozdějším věku,“ upozornil primář Frühauf. Setkává se prý často s obavami rodičů, zda zavádění nové potraviny do jídelníčku v batolecím věku nevyvolá u dítěte alergii. Podle něj je možné zařazovat do jídelníčku nové potraviny už kolem pátého měsíce dítěte.
„Nejsou žádné důkazy, že oddálení konzumace nových potravin po čtvrtém až šestém měsíci života dítěte sníží výskyt alergií. Naopak někteří odborníci se kloní k tomu, že zavádění příkrmů kolem půl roku věku souběžně s kojením pomáhá potravinovým alergiím předcházet,“ shrnul lékař.
ČLÁNKY DO MAILU