Názor k článku Budeme nebožtíkům trhat zuby, aby nám tu nekazili vzduch? Tak určitě od Jejda, není to strejda - Tak za prvé jsem rozhodně nic neprosazoval, jen...

Tak za prvé jsem rozhodně nic neprosazoval, jen sem se snažil připojit informace které mám odjinud.

Jestli potřebujete vystrašit, tak se podívejte co je například v rybách (obzvláště ve velkých dravcích), nebo kolik tun rtuti uniká každý rok do prostředí. Pokud jsem našel správně, tak podle FAO/WHO byl v roce 2003 považován za limitní příjem 1,6 µg metylrtuti na kilogram tělesné hmotnosti za týden.

Pro zajímavost se prý v Evropě spotřebuje ročně 100 tun rtuti na zubní výplně (snad 2012) a průměrně má člověk v ústech 3g rtuti. To by podle mého předchozího tvrzení (samosebou zavádějícího, protože jsem ho přebral bez důkladného prověření, protože takový zdroj spolehlivých informací prostě neznám) znamenalo, že lidé mají v ústech průměrně ekvivalent šesti průměrných 1 g plomb, čemuž odmítám uvěřit.

Za druhé si musíš uvědomit, že není limit jako limit. U jódu byla údajně nejnižší smrtelná dávka 28 mg/kg (tedy necelé 2 g/70 kg člověka) a ta se bere za bernou minci, přestože lidé již při různých léčebných režimech opakovaně konzumovali 5 g/den jodidu draselného (75% jódu, tedy 3,75 g jódu/den) a jsou známy i nárazové "otravy" kdy bylo použito přes 10 g jódu. U potkanů je přitom LD50 14 g/kg, u myší 22 g/kg, u králíků 10 g/kg... Stejný problém je v našem dnešním světě prakticky se všemi látkami. Vědci prostě zanedbávají svou práci a jsou ve vleku domněnek a předsudků. Rtuť je pochopitelně látka z opačné strany barikády, tedy látka považovaná převážně za škodlivou (i když to je dnes jód právě kvůli špatným vědcům a zejména pak lékařům také).

Za třetí můžeš najít rozdílné limity a údaje. Například 0,05 mg/l krve by měl být limit kdy je metylrtuť (testyje se rtuť) označena za nadlimitní. V USA má údajně 5-10% žen ve věku kdy nejčastěji rodí potomky nadlimitní hodnoty. Jiný limit jsem uvedl pro příjem v potravě.

Kromě toho se domnívám, že ve článku ze kterého jsem údaje původně přebíral, mělo být uvedeno 1mg metylrtuti na kg hmotnosti (a ještě by to šlo - díky značce cca, kterou dnes neumí nikdo mladší správně použít a běžně ji používají pro přesně opačný význam; a v textu chybělo to že jde o dávku na kilogram tedy to nedávalo smysl - chápat tak, že ten 1mg je dnes nejnižší známý limit který může způsobit smrt).
Nicméně díky normě pro krev se mi to zdá mnoho, neuvažoval jsem totiž (s také zmíněnou) 7% absorbcí ze střeva.
Mně samotnému se nepodařilo najít jaká je smrtelná dávka metylrtuti, takže bych celkem uvítal zdroj a kdo a co testoval. Ještě více by mne ale zajímala detailní křivka rychlosti uvolňování rtuti z amalgámu plomby. Nějaké údaje mám, a představu o křivce také, ale rád bych to viděl od někoho kdo se tím seriózně zabýval.

Jinak, podle jakési normy (z roku 2006 o posuzování zdravotní způsobilosti k přípravě na povolání), jestli ji správně chápu, tak by lékaři měli u různě exponovaných jedinců docela běžně (1x za 1/2 - 1 rok) stanovovat v rámci periodických prohlídek i přítomnost a množství metylrtuti/etyl­rtuti v krvi, případně fenylrtuti v moči (zde by měl být limit 0,1 mg rtuti/1g kreatininu). Tak pokud někdo chce ať nám řekne co je ještě přijatelné a zdraví málo ohrožující a co už ne (tím vyzývám spíše ty otrávené než jejich lékaře, kteří je viděli tak dvakrát ročně, i když i jejich názor je velmi vítán).
Lékaři kteří rtuť zkoumají například u těhotných, to by byl teprve zdroj informací. Nebo někdo kdo dělá testy v potravinářství, například u mořských ryb.