Budí vás ze spánku bolest palce u nohy? Možná máte dnu

Dna je formou artritidy, při které se uvnitř kloubů a okolo nich vyskytují malé krystaly kyseliny močové. Charakterizují ji náhlé a silné bolesti, otoky, zarudnutí a citlivost v jednom nebo více kloubech, přičemž nejčastěji bývá postižen palec u nohy.

Příznaky mohou přicházet a odcházet a typicky se objeví zcela náhle. Pacienti se náhle budí uprostřed noci s tím, že postižený kloub je horký, oteklý a tak citlivý, že i váha pokrývky na něm se může zdát nesnesitelná. Objevuje se také omezená pohyblivost. Dna se však může objevit kromě palce také v jiných kloubech, včetně kolena, kotníku, nohy, ruky, zápěstí, lokte či ramena. Ale palce u nohou postihuje nejčastěji. 

Dna: symptomy a výskyt

Bolest bývá u dny nejhorší v prvních čtyřech až dvanácti hodinách poté, co se objeví. Po odeznění nejsilnější bolesti může citlivost kloubu a určitý dyskomfort přetrvávat několik dnů až týdnů. 

Přečtěte si také:

Trpíte osteoporózou? Čím dřív začnete cvičit, tím lépe

Postupně mohou tyto záchvaty bolesti trvat déle a zasáhnout více kloubů. U některých pacientů se objevují bolestivé záchvaty často, zatímco u jiných jsou prodlevy mezi jednotlivými atakami poměrně dlouhé, odborníci hovoří i o letech.

Každopádně při neléčené dně se intervaly mezi záchvaty bolesti zkracují a se zvýšením počtu se také prodlužuje jejich trvání. Dna může postihnout kohokoliv, ale dříve v životě obvykle potká muže, u těch se objevuje už po třicítce, zatímco u žen obyčejně až v období menopauzy. Muži mají celkově třikrát větší pravděpodobnost výskytu dny než ženy, protože je u nich po většinu života vyšší hladina kyseliny močové. U žen hladina stoupá v souvislosti s hormonálními změnami v menopauze.

Co se nesmí jíst při dně

Krystaly kyseliny močové, hromadící se v kloubech, způsobují zánět a intenzivní bolest. Tato kyselina je produkována při rozkladu purinů, tedy dusíkatých látek, které se přirozeně nacházejí v lidském těle. 

Puriny jsou rovněž obsaženy v některých potravinách, jako je červené maso a vnitřnosti, dále některé dary moře (například ančovičky, sardinky, mušle, tuňák anebo ústřice). 

Co se nesmí jíst při dně a kde všude se může nemoc projevit

• 
• 
• 

Dalších 14 fotografií

Pokud jde o červené maso, rizikové je zejména to od mláďat. Příčinou dny je totiž změna v metabolismu bílkovin, zejména nukleoproteinů, a právě v mase mladých jedinců je nukleoproteinů nejvíce. Omezit je navíc nutné i některé jinak zdravé a doporučované potraviny, jako je třeba špenát nebo luštěniny. 

Také určité alkoholické nápoje podporují zvýšení hladiny kyseliny močové, jde zejména o pivo a nápoje s obsahem ovocného cukru (fruktózy). Za normální situace se kyselina močová vylučuje prostřednictvím moči. 

Ale pokud jí organismus produkuje nadměrné množství nebo existuje problém s funkcí ledvin, pak se může v těle hromadit a vytvářet ostré, jehličkovité krystaly v kloubech nebo okolní tkáni a způsobit zánět, bolest a otok.

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik dny?

U některých osob existuje vyšší pravděpodobnost vzniku dny. Jde například o jedince s nadváhou či obezitou, onemocněním ledvin, hypertenzí, cukrovkou anebo městnavým srdečním selháním. 

Více ohroženi jsou rovněž lidé, kteří mají dnu v rodinné anamnéze, a ti, kteří užívají určité druhy léků. Patří mezi ně třeba některé prostředky na kontrolu hypertenze a na odvodnění (diuretika) nebo beta-blokátory, užívané při onemocněních srdce. Ale nejen zdravotní stav může být zdrojem vyššího rizika onemocnění dnou, záleží také na způsobu stravování. 

Konzumace stravy s vysokým obsahem živočišných bílkovin a pravidelné požívání vyššího množství alkoholu se také podepisuje na možném vzniku této formy artritidy. Je však důležité poznamenat, že ne všichni lidé s vyšší hladinou kyseliny močové v organismu zákonitě onemocní dnou.

Diagnostika dny

• Pokud máte dojem, že byste mohli mít dnu, nejprve se obraťte na svého praktického doktora. Ten vás může poslat k revmatologovi. 
• Lékař si od vás nechá popsat příznaky a provede fyzikální vyšetření. 
• S největší pravděpodobností vás odešle na krevní testy, kde kromě jiných parametrů nechá zkontrolovat množství kyseliny močové v krvi.
• Součástí vyšetření mohou být i zobrazovací metody jako rentgen, ultrazvuk, výpočetní tomografie (CT) anebo magnetická rezonance (MRI).
• V některých případech se odebírá tekutina z postiženého kloubu a analyzuje se. 

Jak se léčí dna?

Pokud bude dna potvrzena, specialista nasadí léky. V případě dny existují dva typy, zaměřující se na odlišné problémy. Jeden pomáhá snížit zánět a bolest, druhý pak snižuje množství kyseliny močové v krvi. 

Lék vhodný pro konkrétního pacienta určí lékař na základě zhodnocení jeho stavu, například dle frekvence a závažnosti příznaků a případných dalších zdravotních problémů. I když jsou léky obvykle nejúčinnějším způsobem léčby dny a jejích příznaků, důležitá je také úprava životního stylu.

Přečtěte si také:

V chladu se bolest kloubů zhoršuje, je potřeba se hýbat

Tím se rozumí omezení konzumace alkoholických nápojů nebo úplná abstinence, stejně tak vyřazení nápojů slazených ovocným cukrem, dále vyhýbání se potravinám s vysokým obsahem purinů a pravidelné cvičení a pohyb, avšak je třeba vybírat takové aktivity, které příliš nezatěžují klouby. Odborníci doporučují například jízdu na kole, chůzi nebo plavání. Lidé s nadváhou či obezitou by také měli snížit svou tělesnou hmotnost.

A co když je to pseudodna? 

Někdy vypadají potíže typicky, ale přesto to pakostnice není. Může to totiž být pseudodna. Jde o formu artritidy, charakterizovanou náhlým a bolestivým otokem v jednom nebo více kloubech. Tento zdravotní problém se nazývá pseudodna (odborný název chondrokalcinóza) kvůli své podobnosti s „klasickou“ dnou, protože u obou z nich se v kloubech vyskytují usazeniny ve formě krystalů. 

V tomto případě však dochází k ukládání pyrofosfátu vápenatého, nikoli kyseliny močové, a podstata onemocnění je tak odlišná. Není zcela jasné, proč se tak děje, ale riziko se zvyšuje s věkem. 

Svou roli sehrávají také dědičné vlivy, minerální nerovnováha v organismu (riziko pseudodny je vyšší u osob s nadměrným množstvím vápníku nebo železa v těle či naopak nízké množství hořčíku) a také některá endokrinní onemocnění. Na rozdíl od dny bývají nejčastěji postižena kolena, méně často pak kotníky nebo zápěstí.